Povodí Odry: Protipovodňová koncepce

Citace části věnující se plánované nádrži v Nových Heřminovech

(strana 40 a dále, zdroj: www.povodiodry.cz)

"Již bezprostředně po povodni v roce 1997 byla rozpracována čtvrtá možnost, alternativa, která navrhuje výstavbu víceúčelové vodní nádrže na řece Opavě pod obcí Nové Heřminovy. Z celkového objemu nádrže 36,9 mil.m³ by byla největší část – 27,3 mil.m³ – určena k zachycení povodňových průtoků, 4,4 mil.m³ by tvořil objem zásobní a 5,2 mil.m³ by bylo prostorem stálého nadržení. Mimo ochranné funkce by nádrž sloužila k nadlepšování minimálních průtoků v toku, k rekreaci a výrobě elektrické energie. Nádrž by měla výrazný ochranný účinek pro území níže po toku, ve městě Krnově by stoletá voda (225 m³/s) byla snížena na průtok 100 m³/s tj. vodu, kterou lze bezpečně převést korytem (kulminace povodně z roku 1997  by byla snížena o 48,4%), ve městě Opava na vodu padesátiletou, což by znamenalo, že zde rovněž nedojde k vybřežení vody z koryta (v roce 1997 snížení o 16,9%). Náklady na výstavbu nádrže - včetně vyvolaných investic a kompenzací - byly propočteny na 2,27 mld.Kč, což představuje náklad 62 Kč na 1 m³ zadržené vody. Problémem tohoto řešení je zásah do převážné části obce Nové Heřminovy a sociální rizika, vyplývající z nutnosti přesídlení obyvatel obce. Byla proto zkoumána i možnost výstavby nádrže jen s omezeným objemem retence a o takové velikosti (cca 8,5 mil. m³), aby byly omezeny demolice budov v  obci. Modelovým šetřením bylo prokázáno, že v Krnově by nádrží s touto minimalizovanou retencí (8,5 mil. m³) došlo ke snížení kulminace stoleté povodňové vlny z 225 m³/s na 160 m³/s (Q₅₀ = 180 m³/s). Četnost zatopení města, které je během sta let za dnešního stavu je zaplavováno přibl. 4 až 5x, by se tak snížila přibližně na polovinu (cca 2 až 3x, srovnání efektu tlumení povodní je patrné z příloh čís. 4/7 a 4/8). Protipovodňový účinek „malé“ nádrže by byl již minimální pro sídla pod Krnovem a zanedbatelný pro Opavu. Vzhledem k uvedeným nevýhodám nádrže „malé“ je předkládanou koncepcí navrhováno zřízení „větší“ nádrže Nové Heřminovy s objemem 36,9 mil.m³ . Tzv. opatření v krajině by se prováděla jako doplňková.

Ne zcela dostatečné zabezpečení před povodněmi má i část zástavby na řece Opavě v úseku od Krnova po Opavu. Postiženy jsou okrajové části obcí Brumovic (Pustý Mlýn), Holasovic a Vávrovic (obce jsou ohroženy od desetileté vody), nejhorší stav je v Držkovicích, které leží v aktivní zóně záplavového území a jsou ohrožovány od pětiletého průtoku. I v tomto úseku by výstavba „velké“ retenční údolní nádrže napomohla ke zlepšení dnešního stavu, jehož řešení, vyžadující součinnost polské strany na hraničním úseku toku, by bylo v dalekém časovém horizontu velmi obtížné, samostatné řešení české osady Držkovice prakticky bezvýchodné a finančně neúnosné.

Město Opava ležící ve spodní třetině toku má po nově provedené údržbě koryta zabezpečenost na stoletou vodu, avšak bez převýšení břehových hran nad úrovní její hladiny, což nicméně je dobrá úroveň ochrany před povodněmi a další opatření se zde, kromě obnovení funkčnosti propustku pod tratí, nechystají."