Oponentní posudek

 

studie „Možnosti retenčních úprav v povodí řeky Opavy“ (dále studie) zpracované organizacemi VÚMOP Praha, DHI Hydroinform, a.s. Praha, Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o., Aquatis, a.s. Brno a Povodí Odry s.p

 

Oponentní posudek byl vypracován na základě žádosti ředitele odboru vodohospodářské politiky MZe ČR RNDr. Pavla Punčocháře, CSc., po předání a převzetí všech potřebných podkladů dne 19.2.2001 a v souladu s podmínkami specifikovanými ve Smlouvě o vypracování oponentního posudku mezi zadavatelem a vykonavatelem

 

Úvodem.

 

MZe ČR vychází při posuzování efektivnosti vynakládaných investic do vodohospodářských opatření v povodích vodních toků, v návaznosti na výskyt extrémních hydrologických situací v povodích, z celospolečenské potřeby co nejširšího prodiskutování a zvážení všech možných alternativních řešení, jejich úplností, vzájemných vazeb a souvislostí vedoucích v konečném důsledku k minimalizaci ztrát na lidských životech a majetku a optimalizaci užitků při výskytu těchto extrémních hydrologických situací v povodí.

                 Vypracovaná studie je příspěvkem zadavatele k objektivizaci diskutovaných účinků a dopadů jak technických opatření, tak tzv. „přírodě blízkých opatření“ ochrany před negativními účinky povodní v povodí řeky Opavy. Lze konstatovat, že kromě závěrů vyplývajících z řešení problematiky pro konkrétní povodí, lze výsledky provedených prací ve studii, použité metody a postupy k řešení naléhavých vodohospodářských otázek v povodích zevšeobecnit a vyvodit z nich obecnější závěry a postupy použitelné při řešení problémů i na jiných lokalitách.

 

Pro celkové posouzení studie vycházeli posuzovatelé z posouzení jednotlivých částí – etap studie, s přihlédnutím k jejich vzájemné návaznosti a postupnému doplňování a upřesňování požadovaných a prováděných prací v navazujících částech-etapách.

 

Posuzovaná studie je tvořena podle data zpracování třemi na sebe navazujícími etapami:

 

1.             Možnosti retenčních úprav krajině povodí Opavy - I. etapa - 6/2000

2.             Ekonomická rozvaha rozpočtových nákladů retenčních úprav protipovodňové ochrany v  povodí Opavy - 11/2000

3.             Možnosti retenčních úprav krajině povodí Opavy - II. etapa - 12/2000.

 

K předloženému řešení problematiky v jednotlivých etapách a částech studie máme následující připomínky a náměty:

 

Připomínky a hodnocení 1.části  studie

 

1.   Možnosti retenčních úprav v krajině povodí Opavy - I. etapa

 

Formální hodnocení výstupů této I.etapy.

Tato I. etapa, zpracovaná VÚMOP Praha na objednávku MZe ČR, obsahuje ve své konečné podobě 84 číslovaných stran textu doplněného o záznamy z realizovaných jednání a je členěna do čtyř samostatných kapitol. Práce obsahuje přílohy, které dokumentují rozsah řešení a prezentují jeho výsledky. Grafické přílohy (mapy a grafy) jsou přiloženy ve fóliích, ne všechny jsou řádně přiloženy a očíslovány, což do jisté míry snižuje přehlednost těchto příloh jako výstupů řešení.

Tato část studie si klade za cíl posouzení variantních návrhů zvýšení přirozené retenční kapacity povodí a účinku navrhovaných technických opatření v údolní nivě (poldry, odsazené hráze), a to pro případ průběhu dvou vybraných povodňových situací z 5/96 a 7/97. Cílem prací I. etapy bylo vytvoření základních podkladů pro další podrobnější rozpracování problematiky ve II. etapě. Proto mnohé z dále uváděných připomínek jsou směrovány ke stavu poznání v 6/2000, práce z 12/2000 pak mnohé doplňuje a konkretizuje.

V textové části studie je autory prezentováno značné úsilí a prostor pro specifikaci potřebných vstupních dat, jejich kvalitě atd. Část textu je věnována popisu použitého samotného modelovacího prostředku, jeho možnostem a využitelným rozšířením modelu. Z kapitoly 1.4 vypovídající o postupu prací a řešení dílčích problémů je zřejmé obrovské úsilí řešitelů vypořádat se s výraznou neúplností a nesourodost dat, ať už se jednalo např. o údaje o srážkách, průtocích či výškopisné údaje polské části povodí nebo údaje o říční síti. Je třeba připomenout, že značnou část řešitelské kapacity spotřebovala kromě verifikace také konverze dat aplikovaných při konstrukci modelu. Charakter použitých vstupních údajů a jejich věcná přesnost pak významně určovala stupeň schematizace jednotlivých fyzikálních procesů ovlivňujících modelovaný jev a především kvalitu a věcnou přesnost výstupních údajů.

 

 

Studie se zabývá řešením problematiky ve čtyřech problémových okruzích, kterými jsou:

 

část I.      Možnosti retenčních úprav změnou druhu pozemků v krajině Opavy (zpracovatel HYDROINFORM, a.s. Praha)

 

V úvodní kapitole je popsán cíl a metody jeho dosažení. Popisuje zájmové území a podklady, ze kterých zpracovatel při řešení zakázky vycházel. V další části následuje vysvětlení postupu řešení při posouzení možnosti retenčních úprav změnou druhu pozemků v krajině. V této části byly řešeny čtyři varianty změn vegetačního pokryvu v povodí a jejich dopad na povodňové průtoky ve vybraných profilech.Tento problém byl řešen za pomocí 2D matematického modelu (MIKE-SHE) popisujícího vznik a průběh povodňových průtoků v povodí řeky Opavy, včetně jejího přítoku Opavice.

 

K této části máme následující připomínky a komentáře:

Všeobecně

·                 v textu nejsou odkazy na čísla příloh, výklad je proto málo srozumitelný, čtenář musí přílohy složitě „hledat“,

·                 v práci není podrobněji uveden (např. tabelárně) rozsah a přesný charakter navrhovaných a hodnocených změn vegetačního pokryvu. Není zde ani odkaz na případný zdroj těchto informací, které z hlediska realizovatelnosti považujeme za klíčové. Je zřejmě uveden v dřívějších pracích, které však nebyly posuzovateli k dispozici. Je zde jen odkaz na výsledky provedených prací ve studii autora Kvítka,

·                 grafické přílohy by bylo vhodné doplnit mapami srážkových úhrnů (jejich  izohyetami), které by lépe dokumentovaly plošné rozložení příčinných srážek obou řešených scénářů,

·                 pro základní představu o možné povodňové situaci postrádáme základní hydrologické údaje, zejména údaje o N-letých průtocích v jednotlivých sledovaných profilech a zejména hydrogramy povodňových průtoků,

·                 kalibrace modelu na průběh dvou relativně nejlépe dokumentovaných povodňových situací (5/96, 7/97) je zvolena a provedena správně. Otázkou je, zda řešení vybraných scénářů nemělo sledovat širší škálu povodňových scénářů s hodnocením pravděpodobnosti jejich výskytu.

 

Podle stran

str. 2    - „realistické varianty“ - nejsou z práce patrné, žádalo by podrobnější diskusi, co je realistické a co ne. Plošné globální změny dle našeho soudu vzhledem k majetkoprávním a jiným okolnostem nejsou zcela reálné a projednané. Stálo by za zvážení, zda tyto změny nezredukovat na opravdu reálný rozsah opatření. Uvedené řešení chápeme proto jako horní obálku možných opatření, skutečné možnosti a tím i efekt opatření budou jistě menší,

str. 22 - jaká změna vegetace? - není v práci podrobněji specifikováno (odkaz na provedenou studii „Návrh řešení ochrany povrchových a podzemních vod ČR vymezením zón zranitelnosti“),

             - dvě epizody nezbytné pro kalibraci modelu. Posouzení jednotlivých scénářů by mělo dle našeho názoru vycházet z pravděpodobnostního pojetí vzniku srážky (snad N-letost) resp. výskytu extrémní srážky. Tato poznámka nepadá na vrub zpracovatele, scénáře byly dohodnuty na jednáních mezi zadavatelem a zpracovatele,

str. 23  - použití denního kroku je s ohledem na dobu trvání srážky (např. Příl. I.8) nevhodné. Problém je diskutován, nicméně jako vhodnější bychom považovali modelové (variantní) rozdělení denních úhrnů na hodinové. Z nich by pak byly provedeny simulace. Řešitel by se tím zřejmě vyhnul „zdůvodňování“ nesouladu v době kulminace (1 den = čas. krok) při kalibraci modelu (PF Opava a Krnov). Při pouze několikahodinové (menší než 1 den - Příl. I.8) délce trvání příčinné srážky (epizoda 5/96),

             - o zmíněné kalibraci na období 1994 - 1999 (v textu odkaz na přílohu, ta není přiložena) není v dalším textu žádná zmínka. Jaké jsou její výsledky, co naznačila?

str.29   - z výkladu není zcela jasná interpretace „půdního profilu“ do hloubky 10 m a „nepropustné horniny“ mocnosti 1 m. Tato schematizace zřejmě umožňuje stanovení infiltrační schopnosti území. Žádala by bližší komentář,

str. 31  - způsob zadání říční sítě a příslušných výškových poměrů (odečet z map 1 : 10 000, údaje z let 1961/62) se jeví jako málo výstižný, zejména s ohledem na datum aktualizace běžně dostupných map, změny koryt toků po povodních 1996 a 1997. Z popisu není patrné, jak byla schematizována údolní niva a případné rozlivy a inundace, které mohou mít podstatný vliv na snížení kulminace a časový průběh průtoků v povodích (zda byly řešeny s použitím 1D nebo 2D aproximace). I drsnostní součinitele v místech rozlivů by potom zřejmě nabývaly vyšších hodnot. Jak byl v numerickém modelu zohledněn transport splavenin a zejména spláví, které průtočnost koryta a odpory v něm výrazně ovlivní?

str. 34  - není zcela jasný postup, resp. myšlenkový pochod řešitele při zahrnutí tání sněhu v zimním období. Zvýšený úhrn srážek (30 %) byl stanoven na základě výšky sněhové pokrývky, nebo byl stanoven postupným sbližováním výpočtu a naměřených údajů během kalibrace? Jak toto navýšení ovlivnilo průběh kulminace průtoků v kontrolních profilech? Stálo by za zvážení provedení několika variantních výpočtů, které by tento předpoklad lépe zdůvodnily – ospravedlnily,

str. 35  - poměrně důmyslný modul SM byl při kalibraci použit jako „černá skříňka“ nevystihující reálné děje, ale splňující shodu naměřených a vypočtených průměrných denních průtoků. Je otázkou, zda pro řešení úloh s jarních kulminací průtoků ovlivněných táním sněhu je možné považovat model za nakalibrovaný (viz též poznámka ke str.34),

             - nesoulad cca 1den (při zvolené délce kroku 1 den lze o velikosti nesouladu při kratším výpočtovém kroku pouze spekulovat) v době kulminace při kalibraci modelu (PF Opava a Krnov) je systematický a probíhá podél toku Opavy v linii Krnov - Opava pro oba kalibrační scénáře. Tuto skutečnost by bylo vhodné podrobněji diskutovat,

str. 37  - simulovat vliv sítě lesních cest pouhým plošným snížením drsnosti o 10% považujeme za neodůvodněné a nepodložené řešení, výsledky těchto simulací nemají odpovídající vypovídací hodnotu. Navíc se tento předpoklad neopírá o odpovídající průzkum skutečného stavu.  Přikláníme se k názoru řešitele, že pro posouzení vlivu těchto reálných skutečností a simulací tohoto jevu „bude třeba využít jiných postupů“ a výsledků provedených nezbytných parametrických výpočtů a analýz,

             - společně s řešitelem lze konstatovat, že limitující skutečností jak z hlediska řešení a vypovídající hodnoty použitého matematického modelu a zejména pro interpretaci výsledků a jejich použitelnost je úplnost a přesnost vstupních dat. Zde vidíme největší rezervy modelu ve vystižení charakteru toků a inundačních území,

str. 38  - tvrzení, že „stanice během povodně zřejmě vykazuje chybu měření“ by bylo třeba konzultovat s ČHMÚ. Skutečnost, že v měrných profilech Opavy v Opavě a Děhylově nesouhlasí výsledky simulace s měřenými hodnotami (průtoky) ještě nemusí znamenat chybná měření. Výsledky simulací jsou nicméně v tomto směru cenným námětem směřujícím k možné inspekci a kalibraci uvedených vodoměrných profilů,

str. 39  - v tabulce 1. uvedené procentní účinnosti sledovaných opatření jsou zcela zásadní a klíčové. Tyto výsledky by zasluhovaly podrobnější diskusi zaměřenou na vazbu srážka (úhrn, časový průběh, plošné rozložení) - rozsah opatření - efekt. Zde by bylo jistě nejvýstižnějším grafické vyjádření efektu sledovaných opatření v závislosti na pravděpodobnosti výskytu (N-letosti?) příčinné srážky - viz poznámka ke str.22. Řešitel správně komentuje v úvodu odstavce I.6 skutečnost, že hodnoty v tabulce 1. nelze prostě srovnávat. Nevhodnou interpretací by bylo možno dojít k závěru, že např. změna využití území má v případě katastrofické povodně (7/97)    větší účinnost (94,5 %) než při krátkodobější lokální povodni (5/96) 99,7% - PF Opava - změna na celém území.       

 

část II. Možnosti retenčních úprav v údolní nivě Opavy a Opavice (zpracovatel Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o.)

 

             V této části jsou navržené způsoby zvýšení retenční kapacity údolní nivy pomocí suchých poldrů 8+2, odsazených hrází 13+2 a kombinace vymělčení koryta s ohrazováním a úpravami v korytě řeky. Tyto návrhy jsou podrobně a srozumitelně dokumentovány v grafických přílohách a vyčerpávajícím způsobem pokrývají veškeré možnosti realizací retence vody v povodí. Samozřejmě při dodržení  předepsaných podmínek (zdroje podzemních vod, osídlení, silniční a železniční síť atp.).

Připomínky k textové zprávě této části máme dle stran následující.

str. 44  - textovou přílohu II.1 „hydraulický výpočet“ jsme nenalezli, z hlediska posouzení efektu „odsazených hrází“ ji považujeme za klíčovou,

             -  názvy příloh v textu a názvy na přílohách nejsou identické,

str. 45  - konstatování a tvrzení, že „v průtočnějších úsecích se bude uplatňovat zpomalení povodňové vlny, v jejich méně průtočných úsecích se bude vytvářet retence objemu povodňové vlny“ je nepřesné a nemusí    platit obecně. Jednak by to vyžadovalo upřesnění termínů „průtočný úsek“, „méně průtočný úsek“, dále se domníváme, že „rychlost“ povodňové vlny resp. „retence objemu p.v.“ budou místně specifické a je třeba je posuzovat v širších souvislostech, např. s ohledem na „hrdla systému“ apod.,

             - návrh na místní snížení kapacity koryta nepovažujeme bez globálního posouzení jejich dopadů na přilehlé úseky toku a inundační území a posouzení stability dna přilehlých úseků za vhodný. Na této straně uvedená opatření považujeme spíše za výčet určitých hypotetických alternativ (variant), než za konkrétní návrhová opatření. Základní otázkou asi zůstává: „Zvyšovat protipovodňovou ochranu snižováním kapacity koryt?“

str. 48  - ke schématu na obr. II.2   uvádíme, že je nelze brát jako obecné chování toku a inundačního území v případě vymělčení toku. Jak ukázal průběh povodně např. v roce 1997, ke zvýšení hladiny vody v inundačních územích došlo velmi často v důsledku příčných staveb (násypů, mostů apod.), v horních úsecích toků pak mnohdy v důsledku ucpání objektů splávím, kdy došlo k usměrnění proudu i do nepředpokládaných lokalit. Navíc při těchto úvahách a návrzích vždy záleží na stávajícím podílu průtoku v korytě a inundačním prostoru. Z hydraulického hlediska lze namítnout, že při vyšší hloubce vody v inundačním prostoru (zvýšení hydraulického poloměru) může dojít ke zvýšení rychlosti proudění a tudíž paradoxně větší rychlosti odtoku povodňové vlny oproti stávajícímu stavu, a to zejména, pokud se inundační území výrazněji aktivně podílí na převádění kulminačního průtoku,

str. 49  - ke schématu na obr. II.3 uvádíme, že je rovněž nelze zevšeobecnit. V případě velkého stávajícího podílu koryta na převádění povodňových průtoků může dojít ke zvýšení rychlosti vody v inundačním území a tudíž i celkovému zrychlení odtoku. Připomínáme, že účinnost naznačených opatření je třeba vždy hydraulicky posoudit s ohledem na lokalitu a širší souvislosti v celém sledovaném úseku toku. Vhodným nástrojem pro kvalifikované hodnocení těchto otázek se jeví použití hydrodynamického numerického modelu (1D nebo 2D) - viz studie 2 (12/2000),

str. 50  - i když je celkový objem poldrů určitým ukazatelem, který může naznačovat na jejich účinnost, je dle našeho soudu neméně důležitý způsob manipulace na nich. Velmi důležitým faktorem je průběh jejich plnění, u průtočných poldrů pak rovněž míra jejich naplnění s ohledem na polohu hladiny v toku pod poldrem, kdy podstatná část objemu poldru může být zaplněna ještě před příchodem kulminace povodně. Bez tohoto posouzení a podrobnějších úvah zahrnujících manipulaci i konstrukci funkčních objektů jsou údaje o objemech uvedené v tabulce na str. 50 silně zavádějící. Doporučujeme proto nehovořit v této souvislosti o „záchytném objemu“, ale o    celkovém prostoru poldrů. Korektní řešení této problematiky - viz studie 2 (12/2000),

str. 51  - doporučujeme citovat novější normu ČSN 75 2410, důraz je třeba klást nejen na konstrukci hrází, ale zejména na konstrukci a způsob údržby  a manipulace s funkčními objekty.

             - jak objemy prostorů v poldrech (retenční část), tak objemy vytvořené bočními odsazenými hrázemi je třeba vztáhnout k celkovému objemu návrhové povodňové vlny,

str.54   - podrobnější řešení návrhových parametrů numerickým modelem (např. MIKE11 a další - viz studie 2 (12/2000)) považujeme za nezbytné, otázky místního proudění v kritických singularitách doporučujeme dopracovat 2D modelem, při návrhu objektů poldrů (bez podrobnější analýzy je jejich funkčnost diskutabilní) zohlednit pohyb spláví, a to zejména před příchodem kulminace průtoku ve fázi plnění poldru, kdy je spláví zachycováno při funkčním objektu, kterým ve fázi průtočné protéká prakticky 100 % povodňového průtoku. To se týká zejména průtočných poldrů,

             - poznámku o přednostním rozšiřování koryt nelze aplikovat obecně. Je třeba vždy místně posoudit celý komplex okolností, jako jsou vlastnické vztahy, stísněnost toku v urbanizovaných oblastech, návaznost na úsek toku pod a nad uvažovanou lokalitou apod.,

str.59   - vliv poldrů na stabilitu koryta je třeba místně posoudit, zejména s ohledem na zvýšení rychlostí vody v místě funkčního objektu popř. pod ním. Na této úrovni řešení, které má spíše popisný charakter, považujeme za předčasné zmiňovat se o konstrukci funkčního objektu. Pojmy jako „běžný průtok“ (bez bližší specifikace) nebo „žlabový betonový přeliv“ považujeme za nepřesné,

             - není jasné, jak autoři bez hydraulického posouzení dospěli k názoru, že zrovna při Q > Q50 dojde k „významnější změně proudění“ (jak je změna kvantifikována?). Kapacita koryt se po délce toku mění, navíc bude opatřeními místně změněna,

             - při návrhu balvanitých skluzů doporučujeme využít typizační směrnice (Kališ, Čejka),

str. 63  - při posuzování a zajištění migrační prostupnosti pro ryby bude třeba provést průzkum druhové skladby, velikost ryb, maximální limitní rychlosti vody a množství migrujících ryb.

 

část III. Možnosti úprav polní a turistické cestní sítě

str.70   - celá kapitola má pouze popisný a informativní charakter, bez možnosti posouzení stávajícího stavu a kvantifikace    zásahů a opatření. Pro zajištění podrobnějších podkladů nutných pro řešení této problematiky doporučujeme řešit výzkumně problematiku na vybrané reprezentativní pilotní lokalitě (území) s cílem nejprve předběžně zhodnotit, zda má význam se daným problémem hlouběji zabývat, v dalším potom podrobněji kvantifikovat účinnost možných opatření v daném systému. Domníváme se, že tento problém nelze řešit samostatně bez kontextu a souvislostí s problematikou odtoku z dalších ploch resp. útvarů, které jsou jednak zdrojem vody, jednak recipientem cestních útvarů.

 

část IV. Závěr k provedeným pracím řešeným v I. etapě

str. 82  - předložená I. etapa řešení studie poskytla podklady k orientačnímu posouzení efektu změny druhu pozemků z orné půdy na louky. V této části postrádáme systematičtěji volené scénáře srážek různého úhrnu, trvání a plošného rozložení různých pravděpodobností výskytu. Simulací těchto scénářů by bylo možno získat informace o účinku navrhované změny povrchů v případě daných srážek. Uvedené dva scénáře jsou variantami kalibračními a nejsou ani srovnatelné, ani reprezentativní. Odlišnost jejich průběhu je však pro korektnost kalibrace velmi významná,

             - vliv cestní sítě na soustředěný odtok nebyl kvantifikován, jeho korektní řešení prostředkem MIKE-SHE dle našeho názoru není možné. Uvedená 1% účinnost při plošném snížení stupně drsnosti o 10% není dostatečně odůvodněna, může se místně velmi lišit podle hustoty a charakteru cestní sítě a musí být doložena provedenou analýzou viz výše,

             - nedomníváme se, že byl v práci stanoven retenční objem údolní nivy (ve smyslu ČSN 73 6530). Objem uvedený ve studii považujeme za celkový, jenom jeho část se bude podílet na retenci. Podíl této části na celkovém objemu bude záviset na místním technickém řešení a zejména na manipulaci s objekty (v případě poldrů). Pojem „značná retenční schopnost údolní nivy“ nekvantifikuje skutečný účinek navrhovaných opatření. Upozorňujeme, že během povodní 5/96 a 7/97 se vody z koryt toků rozlily a tudíž retenční účinek údolní nivy se projevil. U diskutovaných opatření postrádáme (poldry, odsunuté hráze) srovnání se stavem během uvedených povodní. K tomu předpokládáme poslouží srážkoodtokový a hydrodynamický model zmíněný v práci - viz studie 2 (12/2000).

 

 

Připomínky a hodnocení k 2. části studie

 

2.          Ekonomická rozvaha rozpočtových nákladů retenčních úprav protipovodňové    ochrany v povodí Opavy

 

Ekonomická rozvaha obsahuje 35 stran textu včetně tabelárních příloh, které dokumentují výsledky ekonomických rozvah. Tato část studie sestává z ekonomického hodnocení změny využití půdního fondu, zvýšení retence cestní sítě a popis sociálních důsledků vyplývajících z realizace retenčních úprav v povodí.

K práci lze souhrnně poznamenat, že poměrně podrobné vyčíslení rozpočtových nákladů na jednotlivé položky se v daném kontextu míjí účinkem, pokud nejsou tato opatření poměřována jejich retenčním efektem, zvýšením protipovodňové ochrany ve vybraných profilech toku respektive údajem o snížení povodňových škod. Účinek těchto opatření není v práci kvantifikován vůbec, určité orientační údaje tohoto typu je možné získat z výše posuzovaných studií z června a prosince 2000. Ke způsobu stanovení nákladů nemáme připomínek, v závěru postrádáme přehledné (nejlépe tabelární) shrnutí dosažených výsledků. V otázce zvýšení retence cestní sítě postrádáme k výkazu výměr zmínku o způsobu stanovení jednotlivých kubatur a ploch. Tabulky na stranách 15 až 19 vyjadřují prakticky totéž a jejich prezentace v tomto rozsahu je snad zbytečná. V této části opět postrádáme souhrnné hodnocení se zohledněním provozních nákladů na údržbu cestní sítě. Uvítali bychom rovněž úvahu o spolupodílu z jiných finančních zdrojů na úpravách cestní sítě (obce, CHKO, apod.). Část týkající se sociálních důsledků je popisná bez hlubších analýz. Očekávali bychom spíše hodnocení „mimoekonomických“ důsledků, než čistě „sociálních“ Ty samozřejmě mezi mimoekonomické důsledky patří. Rozsah práce zřejmě vyplývá ze zadání a projednání se zadavatelem, které bohužel není formou záznamů dokumentováno. V této části postrádáme určitou kategorizaci sociálních dopadů (např. zaměstnanost, stresy během povodní - ztráta bližních, narušení infrastruktury, hygieny, apod.) a alespoň rámcové údaje o efektu jednotlivých variant protipovodňových opatření z hlediska sociálních (mimoekonomických) dopadů. Závěry této části chápeme jako podklad pro další podrobnější rozpracování a hodnocení dané problematiky, a to jak v rovině obecné a vědeckovýzkumné (mnohé související otázky nebyly doposud uspokojivě dořešeny), tak na úrovni místních zájmů, požadavků a možností.

Připomínky a hodnocení 3. části studie

 

3.          Možnosti retenčních úprav v krajině povodí Opavy - II. etapa

 

Tato dílčí etapa, obsahuje zhruba 65 stran textu (včetně obsahů, záznamů z výrobních výborů a seznamu příloh). Je členěna do těchto částí, všeobecné informace, podklady, popis současného stavu povodňové ochrany, technické řešení ochranných hrází v povodí, popis VD Nové Heřmínovy, metodika posouzení, ekonomické parametry, závěry a doporučení. Práce obsahuje řadu velmi názorných a přehledně uspořádaných příloh. Ty dokumentují navržené řešení a jeho výsledky ve formě map, výkresové dokumentace a grafů).

Práce je podrobným rozpracováním a konkretizací opatření specifikovaných zadavatelem na základě výsledků variantních řešení navrhovaných v I. etapě studie (viz výše). Je zde uvedena řada dalších podkladů, které doplňuji a zdůvodňuji výběr variant a řešení jako údaje o povodních, které se vyskytly v minulosti, geodetické podklady atp. Naše další připomínky je třeba chápat jako podněty pro příští zpracovatele případné další projektové dokumentace než kritika provedených prací.

 

K této části studie máme následující připomínky a komentáře:

str. 8    - přínosem práce je, že byly do jisté míry verifikovány a hodnoceny údaje o přesnosti mapových podkladů. Kvantifikace odchylek ve výškopisu je významným přínosem pro hodnocení přesnosti a věrohodnosti mapových podkladů.

str. 9    - za vhodný přístup považujeme přehled historických povodní a jejich interpretaci na N-leté průtoky. Z důvodu uvedeného na str.7 postrádáme v tabulce 2 pro většinu uvedených měrných profilů nejnovější názor ČHMÚ na N-leté průtoky (1999).

str. 14  - v souvislosti se závěry I.etapy souhlasíme s konstatování, že změna hospodaření v krajině nemůže být chápána jako způsob zajištění ochrany proti povodním s vyšší N-letostí. To ostatně potvrzují i závěry z řešení I. etapy a prací prováděných v jiných povodích (např. Moravy). Nicméně je zapotřebí konstatovat, že způsob hospodaření v povodí výrazně ovlivňuje tvář krajiny a její odolnost proti smyvům, erozi a transportu splavenin i spláví, což druhotně přispívá k hladkému průběhu povodní i povodňových škod.

str. 15  - v období sjednocující se Evropy se požadavek na nedotknutelnost polského území pro protipovodňovou ochranu jeví paradoxně, naopak se domníváme, že pokud to vážně nenaruší zájmy polské strany (zaplavení obcí, ztráta výnosů apod.), měla by tímto směrem být vedena snaha o rozšíření retenčních prostorů i na polské území.

             - návrh hrází, jejich konstrukčního uspořádání a materiálového složení byl proveden při poměrně malé znalosti místních geologických a hydrogeologických podmínek. Ty mohou významně ovlivnit realizovatelnost a cenu těchto staveb. Tak například 10 m vysoká hráz (hloubka vody až 9 m) založená na štěrkopíscích (lze předpokládat rychlou propagaci tlaků do podloží) se zřejmě neobejde bez vertikálního těsnicího prvku. Ten by však znamenal určité přehrazení přírodního proudu podzemní vody a narušení jejího přirozeného režimu.

str.16   - u hydraulického řešení scénářů není uveden postup a způsob sestavení modelu, zejména zda byla funkce poldrů a jejich funkčních objektů řešena v širších souvislostech a ve vazbě na proudění vody v tocích. Upozorňujeme na nutnost podrobnějšího řešení zejména odtoku z poldru při již vzduté hladině vody v toku pod hrází resp. v inundačním území. Jako retenční prostor je potom možné uvažovat pouze prostor nad hladinou vody v toku pod poldrem, resp. v inundačním území - poldru v případě bočního uspořádání. Kapacita koryta pod hrází poldrů v těchto případech může hrát dominantní roli ve vztahu k účinnosti poldrů.

             - co se rozumí „několikanásobným překročením Q100“ ? Stanovení tohoto průtoku pro posouzení bezpečnosti hrází poldrů je klíčovou otázkou. Porucha hráze (zejména výše položených poldrů) v případě jejího neřízeného přelití může způsobit umělou povodňovou vlnu, která může vyvolat směrem po toku „řetězovou reakci“ poruch hrází poldrů (tzv. dominový efekt). Upozorňujeme na určitou vyšší zranitelnost suchých hrází, které nepřijdou po delší období do styku s vodou (antropogenní vlivy - ztráta paměti, živočichové).

str.17   - u bočních poldrů bude třeba zajišťovat manipulaci s funkčním objektem. Uvítali bychom úvahu o tom, v čí správě budou poldry a jejich vybavení (správce toku, obce?), kdo bude manipulaci na objektech zajišťovat, a jaká je vazba mezi dobou příchodu povodně resp. chvílí, kdy bude třeba manipulovat - Q20, 

str. 24 a dále - výsledky řešení považujeme za velmi cenný podklad pro další úvahy o míře a způsobu ochrany zejména urbanizovaných území proti povodním,

-                 tato část obsahuje podrobné výpočty a získané informace o účinku jednotlivých navrhovaných ochranných opatřeních. Pozornost byla věnována především dvěma variantám návrhů a to suchých poldrů a VD N. Heřmínovy. V textové části je okomentováno použití srážkoodtokového modelu HYDROG, výběr posuzovaných hydrologických situací, způsob povodňového řízení, vypočtené hydrogramy povodňových průtoků při jednotlivých ochranných opatřeních, jejich srovnání ve vybraných profilech povodí se stavem povodně 7/97 a vyhodnocení navrhovaných variant vodohospodářských opatření v povodí Opavy.

-                 V části, popisující vyčíslení ekonomických parametrů jsou stanoveny náklady na pořízení jednotlivých opatření včetně vyvolaných investic. Většina nákladů je stanovena na základě podrobných údajů, některé jsou stanoveny odborným odhadem. Nejsou vyčísleny (ani nemohly  být pro nejasnosti ve vlastnických vztazích) a porovnány pravděpodobné provozní náklady jednotlivých navrhovaných opatření,

- Výstupy této části jsou prezentovány v tabelárních a grafických přílohách, které ulehčuji čtenáři orientaci a jsou velmi názornou pomůckou pro pochopení výstupů a závěrů řešení pro osoby nepodílejících se na vlastním řešení problematiky, obyvatele dotčených regionů a pro pracovníky státní a veřejné správy. V části závěry a doporučení:

str. 38  - doporučujeme dopracování úvah o velikosti provozních nákladů, které v celkové bilanci nákladů mohou hrát nezanedbatelnou roli.

str. 39, 40   - zcela se přikláníme ke stanoviskům a doporučením řešitelů, zejména akcentujeme nezbytnost pravděpodobnostního přístupu při řešení míry ochrany, a to prostřednictvím soudobých metod rizikové analýzy spočívající v konstrukci „stromů rizik“, hydrodynamickém řešení, kategorizaci záplavových území, sestavení škodních funkcí a následném hodnocení pravděpodobnosti vzniku škod. V této souvislosti upozorňujeme na nutnost váženého zohlednění mimoekonomických škod, které mohou rozhodovací proces dominantně ovlivnit. Je totiž pravděpodobné, že za předpokladu dobré funkce varovného systému a včasné evakuace obyvatel a mobilní části hmotného majetku by materiální škody nepřesáhly náklady na realizaci protipovodňových opatření.

 

 

Závěr

 

                Předložená studie, skládající se ze tří na sebe navazující částí, řeší možnosti retenčních úprav v povodí řeky Opavy vedoucích ke zvýšení ochrany obyvatelstva a krajiny před negativním účinkem povodňových průtoků. Lze zodpovědně konstatovat, že všechny tři části studie jsou cenným přínosem řešitelů k nalezení co možná nejpřijatelnějšího návrhu (ne jenom technického ale i přírodě blízkého) řešení této problematiky v dané lokalitě. Je možné konstatovat, že kromě závěrů vyplývajících z řešení problematiky pro konkrétní povodí, lze výsledky provedených prací ve studii, použité metody a postupy k řešení naléhavých vodohospodářských otázek v povodích zevšeobecnit a vyvodit z nich obecnější závěry a postupy použitelné při řešení problémů i na jiných lokalitách.

                1. část studie si kladla za cíl navržení a posouzení variantních návrhů zvýšení přirozené retenční kapacity povodí a účinku navrhovaných technických opatření v údolní nivě (poldry, odsazené hráze), a to pro případ průběhu dvou vybraných povodňových situací z 5/96 a 7/97. Cílem prací 1. části studie bylo získání a vytvoření základních podkladů pro další podrobnější rozpracování problematiky v částech 2. a 3. studie.

2. část studie sestává z ekonomického hodnocení změny využití půdního fondu, zvýšení retence cestní sítě a popis sociálních důsledků vyplývajících z realizace retenčních úprav v povodí. Závěry této části chápeme jako podklad pro další podrobnější rozpracování a hodnocení dané problematiky, a to jak v rovině obecné a vědeckovýzkumné (mnohé související otázky nebyly doposud uspokojivě dořešeny), tak na úrovni místních zájmů, požadavků a možností.

3. část studie je podrobným rozpracováním a konkretizací opatření specifikovaných zadavatelem na základě výsledků variantních řešení navrhovaných v 1. části studie (viz výše). Je zde uvedena řada dalších podkladů, které doplňuji a zdůvodňuji výběr variant a řešení jako údaje o povodních, které se vyskytly v minulosti, geodetické podklady atp. Práce doplňuje a porovnává dva návrhy ochrany povodí (výstavbu 8+2 poldrů v údolních nivách řek Opavy a Opavice a VD Nové Heřmínovy) při dvou vybraných extrémních povodňových situacích, srovnává jejich výhody a nevýhody včetně porovnání nezbytných finančních nákladů na jejich realizaci (bez provozních nákladů). Pro neodbornou veřejnost jsou pro posouzení a výběr jednotlivých navržených opatření velmi zajímavá sdělení na přílohách N3 a N1, které prezentují srovnání účinků navrhovaných opatření na kulminaci povodňových průtoků na řece Opavě v úseku Vrbno pod Pradědem - Opava.

Provedené práce ve  studii, na základě maximálního využití dostupných podkladů a znalostí o řešené problematice, objektivizují účinnost jednotlivých navrhovaných a posuzovaných opatření, a to ve vazbě na požadavky územního a technického řešení, finanční nároky a v obecné rovině i možné sociální dopady. Práce neřeší (a to by mělo být předmětem dalších studií) bilanci přínosů protipovodňových opatření, a to jak ekonomických, tak mimoekonomických v celé jejich šíři. Práce i přes drobné připomínky, které se předpokládáme vyjasní během oponentního řízení, splňují svůj účel a jsou významným podkladem a podnětem pro další aktivity směřující k relevantnímu zhodnocení nezbytné míry a zajištění protipovodňové ochrany hodnoceného území.