Povodně na Lužici mohly

být podstatně horší

Přírodní niva řeky zachytila miliony kubíků vody

Tiskova zprava Hnuti DUHA, utery 10. zari 2002

Povoden na Luznici mohla byt jeste horsi, kdyby cast vody nezadrzela zachovana prirodni niva reky v chranene krajinne oblasti nedaleko statni hranice, upozornilo Hnuti DUHA. Podle doposud nezverejnenych vysledku vyzkumu Akademie ved lze odhadovat, ze louky, mokrady a meandry v jedinem jedenactikilometrovem useku omezily zaplavu na dolnim toku o 5,5 milionu krychlovych metru - tedy objem odpovidajici stredne velke prehradni nadrzi.

Nedavno dokonceny, zatim nepublikovany vyzkum Botanickeho ustavu Akademie ved totiz ukazal, ze prave takove mnozstvi vody pojme zachovany usek ricni nivy na hornim toku Luznice mezi statni hranici s Rakouskem a Suchdolem n.L. Cele uzemi je soucasti Chranene krajinne oblasti Trebonsko.

Povodnova vlna na Luznici mela podle Ceskeho hydrometeorologickeho ustavu i pres charakter az tisicilete vody odlisnou podobu nez na Vltave [1]. Stoupala pomaleji, kulminace byla mene vyrazna a voda delsi dobu opadavala. V dobe, kdy do Orlika pritekaly maximalni prutoky z Vltavy a Otavy, povoden na Luznici se zdrzela diky akumulacni schopnosti chranene krajiny na Trebonsku.

Nejvice vody pak Luznice prinesla do Vltavy az o tri dny pozdeji. Pokud by se tak nestalo, vrchol povodnove vlny v Praze a dalsich mestech by byl jeste vyssi a zaplavil by vetsi uzemi.

Na Trebonsku i v dalsich mistech podobne ucinkovaly i dalsi zachovane ricni nivy, plochy kolem brehu pokryte vetsinou loukami, luznimi lesy a tunemi. Zaplava se zde bezpecne rozlije, coz snizi velikost i silu povodnove vlny a tim omezi skody ve mestech na dolnim toku. Pritom v teto krajine povoden pusobi jen minimalni skody. Prevazna vetsina podobnych uzemi podel ceskych rek ale byla v minulosti rozorana na pole nebo dokonce zastavena budovami. Plati to hlavne pro niziny. Napriklad na Labi nezustala temer zadna prirozena niva, podel moravskych rek pouze zbytky. Narovnanymi koryty voda rychle - a tedy take s vetsi silou - proudi do nizin. Behem dvacateho stoleti se celkova delka ceskych rek a potoku zkratila o tretinu.

Behem zaplav v roce 1997 zadrzely posledni tri vetsi komplexy luznich lesu a luk - v Litovelskem Pomoravi nad Olomouci, na soutoku Dyje s Moravou a podel Odry nad Ostravou - vice vody nez vsechny prehrady vpovodi Moravy a Odry dohromady. Napriklad posledni jmenovane uzemi, rozsahla plocha meandru, luznich lesu a luk vChranene krajinne oblasti Poodri, zachytilo celkem 89 milionu m3 vody a zmensilo vyznamne povodnovou vlnu vOstrave.

Jaromir Blaha z Hnuti DUHA rekl:
"Priklad Luznice nad Suchdolem dobre ilustruje, jak dulezite jsou prirodni nivy rek pro ochranu pred povodnemi, jak velke nebezpeci znamena jejich zniceni a proc je musime obnovit. Pouhych nekolik kilometru prirozenych meandru reky a okolnich luk zadrzelo tolik vody, kolik se vejde do prehrady za stovky milionu korun. V celkovem objemu povodne neni pet a pul milionu kubiku mnoho, stejne jako jedna prehrada sama nehraje velkou roli, ale kdyby bylo podobnych niv vice, byly by i skody podstatne mensi. V roce 1997 zachytily tri zbyvajici vetsi komplexy luznich lesu a luk na Morave vice vody, nez vsechny tamni prehrady dohromady. Obnova prirodnich niv podel ceskych a moravskych rek se musi stat jednim z hlavnich bodu programu ochrany pred povodnemi, se kterym snad vlada nyni prijde. Rozhodne znamena lepsi investici nez sypani miliard korun do novych prehrad a betonu."

Kontakt:
Jaromir Blaha, vedouci programu Lesy Hnuti DUHA, tel. 0602- 440508
Vedouci vyzkumu ucinku rozlivu na Horni Luznici: dr. David Pithart, tel. 0044-15395 32264, email dapi@ceh.ac.uk

Poznamky:

[1] Cesky hydrometeorologicky ustav: Predbezna souhrnna zprava o hydrometeorologicke situaci pri povodni v srpnu 2002, www.chmi.cz/hydro/pov02/pred_zpr.htm