V protipovodňové koncepci chybí alternativní metody

Tisková zpráva Hnutí Duha Jeseníky ze dne 3. 2. 2003

Hnutí Duha Jeseníky vyjádřilo na prezentaci nové protipovodňové koncepce ve čtvrtek 30. 1. 2003 svůj nesouhlas s malým zastoupením takzvaných „alternativních“ protipovodňových opatření. Koncepce vychází ze snahy spoutat řeky za každou cenu betonem a navrhuje stavbu dalších přehrad. Přitom je po letních povodních v Čechách zřejmě, že nádrže můžou celou situaci značně zkomplikovat, protože po jejich naplnění se situace vyvíjí již zcela chaoticky. Hnutí DUHA Jeseníky proto bude ve svých připomínkách (které lze zasílat na adresu hana.kraussova@kraj-moravskoslezsky.cz do 14. 2. 2003), prosazovat kombinaci zkapacitnění koryt v obcích, úprav v krajině, rozlivů v nivě, poldrů, zkvalitnění výstražného systému a využití stabilních a mobilních hrází.

Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky k tomu řekl:

„Smyslem protipovodňových opatření by mělo být ochránit lidi a majetek před rozlivy velké vody co možná nejefektivněji a ne proinvestovat co nejvíce státních prostředků za rozlívání betonu. Přesto v nové koncepci pořád chybí analýza příčin povodňových škod, takže nikdo neví, kolika škodám a jak by se dalo zabránit – pak nelze mluvit ani o analýze efektivnosti a všechny úvahy v tomto směru stojí na vodě.

V koncepci rovněž chybí moderní metody ochrany před povodněmi, které jsou blízké přírodě a vzdálené tvrdým technickým opatřením. Tyto metody doporučuje i závazné usnesení vlády z roku 2000, přesto se pro ně v materiálu našlo jen velice málo místa. Vůbec se nepočítá například s řízeným rozlivem vody kolem řeky Opavy v nezastavěných oblastech nebo s využitím stabilních a mobilních protipovodňových hrází, které by chránily konkrétní objekty. Rovněž zkapacitnění koryta v Krnově lze udělat šetrně a s přihlédnutím k místním podmínkám, použít tzv. nulté pilíře u mostů. Výstražný systém by bylo třeba zdokonalit umístěním měřících stanic výše po toku Opavy. Úpravy v krajině zase dokáží zadržet až dvacetiletou vodu a přinesou pracovní místa především zemědělcům, což je v našem regionu rovněž důležité. Uvedené metody je nutno kombinovat podle místních podmínek a využít jejich přednosti.“