Nové datování jádra kostela sv. Jiří v Pelhřimovech

JESENÍKY ::. KOSTEL V PELHŘIMOVECH  

Dalibor Prix na dotaz Pavla Kuči

Jadro kostela sv. Jiri v Pelhrimovech, tj. kamenne obvodove zdivo presbytare vcetne zevnitr zazdeneho okna v ose vychodni zdi a vcetne odkladaciho vyklenku v jizni spodni casti vychodni zdi, puvodne otevrene z jizni strany dvema okny tvarove podobnymi zazdenemu vychodnimu oknu a vcetne obou diagonalne postavenych vnejsich opernych piliru, dále obvodove zdivo lodi bez zapadni zdi, zato vcetne zvenci zazdeneho okna v jizni zdi, vcetne otvoru po znicenem portalu a vcetne unikatne dochovane kapsy pro dlouhou zavoru, ktera zajistovala dvere v tomto jiznim portalu, pochazi ze 3. ctvrtiny 13. stoleti. Krome zakladni dispozice o tom svedcil p zniceny portal. Drive jsem jej kladl do 1. poloviny ci 2. ctvrtiny 15. stoleti (1991), ovšem po odpadnuti dalsich kusu omitek v jeho okoli se ukazalo, ze portal nemohl byt a nebyl do zdiva vsazen dodatecne, naopak byl vyzden a osazen soucasne se stavbou. Za techto okolnosti bylo mozne uvazovat ve dvou variantach: a) portal pochazi z 1. poloviny 15. stoleti a potom by z teto doby muselo pochazet cele jadro kostela; b) portal jsem drive chybne datoval a spolecne s jadrem kostela pochazel uz ze 3. ctvrtiny 13. Jako spravnejsi se ukazala varianta b, a to v okamziku, kdy byl pod omitkami nalezen jizni portal do presbytare kostela sv. Martina v Bohusove, ktery tak v Pelhrimovech, byly vytesany ze stejneho materialu - belaveho jemnozrnneho piskovce -, ktery se v 15. stoleti uz na Opavsku a Krnovsku nepouzival, ale klaster sv. Ducha; Kostelec u Krnova; Osoblaha, zanikly kostel sv. Marie Magdaleny). Dále oba portaly (Bohusov i Pelhrimovy) vykazovaly takrka identicky zpusob opracovani kamene a velmi priblizne i podobny stupe zvetrani. Za treti, zvlastni profil pelhrimovskeho portalu (diagobalne natoceny pasek), ktery se drive zdal mit nejvice analogii v 1. polovine 15. stoleti, byl pouzit uz v Bohusove prave v době kolem roku 1275. Za techto okolnosti a p Slezska je - tusim - nepochybne, ze jadro kostela v Pelhrimovech pochazi prave nekdy z konce 3. ctvrtiny 13. stoleti. Presbytar byl uz v teto etape zaklenuty (ostatne klenba je v nem dolozena pisemnymi prameny ješt letum 1804-1806).

V nejake další stredoveke etape, kterou nedokazu presneji datovat, byla k valene lomene klenby. Mohlo se tak stat jiz v ramci vystavby jadra kostela, avsak v nejakem (třeba velmi kratkem) odstupu (radove mozna jen nekolika tydnu, pripadne nekolika malo let). Pro tento odstup (mozna jen technologickou prestavku) svedcila dilatacni spara mezi zapadni zdi sakristie a severovychodnim narozim lodi. Skutecnost, ze v klenbe byly v malem mnozstvi pouzity goticke cihly, tzv. buchty, prilis nerika. V danem poctu jich mohlo byt pouzito jak ve 13., tak třeba v 15. ci 16. stoleti.

Urcitou indicii k urceni priblizneho stari sakristie byly v Pelhrimovech dvere (naposledy jsem je v objektu na vlastni oci videl - myslim - roku 1986). Zatimco portal v jizni zdi lodi byl vybaven dvermi s archaickym kovanim (zamek, klika a další detaily byly mladsimi, asi pozdne renesancnimi nebo baroknimi doplnky), ktere bychom podle analogii napr. Z kostela v Małujowicich u Brehu ve Slezsku mohli s potrebnou mirou opatrnosti radit nekam do 2. poloviny 13. az do prubehu 14. stoleti, potom dvere do sakristie mely dvere s kovanim, ktere bylo pomerne podobne pozdne gotickemu kovani dveri z kostela v blizke Hrozove, ktere pochazi priblizne z 2. poloviny 15., pripadne z 1. poloviny 16. stoleti. Nelze tedy prozatim vyloucit, ze sakristie mohla byt pristavena ke kostelu teprve nekdy v teto době.

Uz ve stredoveku byl kostel uvnitr omitnut a vymalovan, neni však zcela jasne, kdy k tomu doslo. Hrube vapenne omitky, ktere byly v okoli portalu vysoce pravdepodobne nejspodnejsi, a tedy nejstarsi dochovanou, vrstvou vykazovaly v drobnych zlomcich zbytky relativne dobre pod mladsimi natery dochovanych slozitejsich maleb. Z techto fragmentu (pro upresneni pripominam, ze jejich viditelna velikost kolisala od nekolika ctverecnich centimetru po nejvyse jednu az dve desitky ctverecnich centimetru) jsem ale nedokazal vycist ani namet malirske vyzdoby, ani ji blize casove zaradit. K uvaze, ze se jedna o zbytky stredovekych nastennych maleb mne vedla hlavne skutecnost, ze byly na nejstarsich omitkovych vrstvach, prekrytych mladsimi natery a mladsimi omitkami. Za techto okolnosti si opravdu netroufnu zbytky malirske vyzdoby zaradit presneji, muzou však byt nejen mimoradne dulezitym svedectvim o historii kostela (vysoce pravdepodobne z dob, z nichz nedisponujeme vůbec zadnymi pisemnymi ani jinymi prameny o jeho stavebnim vyvoji), soucasne však muzou byt i unikatnim vytvarnym artefaktem, jehož vyznam by dalece prekracoval cele Osoblazsko a Krnovsko a byl by nesmirne cennym dokladem vyvoje a rozsireni malirskeho umeni v cele stredni Evrope. Proto si zaslouzi maximalni moznou ochranu a v druhé rade nanejvyse kvalifikovany restauratorsky pruzkum. Nejsem si jisty, zda budete s mou odpovedi spokojen, presnejsi udaje však bude mozne ziskat teprve serioznim, vycerpavajicim postupnym studiem všech, nekdy zdanlive marginalnich, detailu, ktere se na stavbe dochovaly.