Zprávy ČTK o protipovodňové ochraně na řece Opavě


 

 

Se slzami v očích se osmdesátiletá žena vrací k zatopené vesnici

SLEZSKÁ HARTA (Bruntálsko) 3. července

Se slzami v očích se dodnes osmdesátiletá Marie Doleželová vrací do míst, kde ještě před 15 lety stával její domov - malá obec Karlovec krčící se pod strání podhůří Jeseníků. Místo, kde spokojeně žila více než čtyři desítky let, ale před 13 lety zmizelo z mapy. Jako pomník zaniklé vesnici zůstal na břehu přehrady Slezská Harta jen kostel Jana Nepomuckého s farou a neudržovaným hřbitovem.
    "Tady vedly schody do dolní části obce. Tam někde stál náš dům a tam pak škola," ukazuje a vzpomíná s dojetím v očích. V myšlenkách si představovala, jak prašnou cestou vede děti domů. Viděla ale jen chladnou vodní hladinu. "Tam někde v hlubině bylo hřiště a sál, kam jsme chodili na tancovačky."
    Několik vesnic, stovky domů a bytů, ale také tři školy, obecní úřad, dvě pošty a dokonce jeden zámek. To vše počátkem devadesátých let minulého století zalila voda nádrže Slezská Harta na Bruntálsku. Suchá statistická čísla, za kterými se ale skrývají desítky mnohdy i tragických osudů lidí.
    "Řada z nás přestěhování nepřežila. Rychleji zestárli a zemřeli i smutkem. Znám dokonce případ paní z Leskovce, které si raději vzala život," vzpomíná šestašedesátiletá Zdeňka Mikešová. Sama si stěžuje, že se i její zdravotní stav po přestěhování zhoršil. "Najednou jsem dostala cukrovku a prodělal jsem i mozkovou mrtvici," svěřila se.
    Voda Slezské Harty zatopila z větší či menší části celkem šest vesnic. Zcela pod hladinou zmizel Karlovec. O část území přišla Nová Pláň, Rázová, Dlouhá Stráň a také Leskovec a Roudno. Majitelé domů dostali několik desítek tisíc korun odškodné a dekrety na byty v nově postavených panelácích v Bruntále. "Vesnice se s městem nedá srovnávat. Tam jsme byli všichni rodina. Tady se nikdo o nikoho nestará. A když už ano, tak jenom ve zlém," svěřila se Mikešová.
    Najdou se ale i takoví, kteří jsou spokojení. "Nám se tady líbí. Na bytě je dobře. Nevím vůbec co chcete," řekla Josefa Jedličková a zabouchla dveře bytu. Její sedmadvacetiletá neteř Monika Páleníčková žijící hned v sousectví byla sdílnější. "Tatínek to tady vydržel deset let. Pak zemřel. Možná by ještě žil, kdyby jsme zůstali na dědině," řekla. Sama trpí vážnou nemocí, kterou jí lékaři zjistili až po stěhování. "Nevím, jestli to s tím souvisí. Rozhodně bych se na vesnici cítila lépe," doplnila.
    Do Karlovce Doleželová přišla ve svých pětadvaceti letech a začala se v zemědělském útulku, jak se tehdy říkalo mateřské škole, starat o děti rolníků. Pak ale přišel šok, který nikdo nečekal. "O přehradě se mluvilo dlouho, al nevěřili jsme, že se začne stavět. Museli jsme pryč. Někdo se neptal. Tehdy jsem pracovala na národním výboru a lidé i mi dávali za vinu, že jsme Karlovec nezachránili," vzpomíná velmi čilá důchodkyně.
    Kus venkova si se sebou přinesla i do neútulného paneláku v centru Bruntálu, kde žije většina lidí, kteří vinou přehrady přišli o střechu nad hlavou. Schodiště vedoucí k jejímu bytu je obsypané květinami a navíc vzorně zameteno, což se na sídlištích často nevidí. "Bejvalo to lepší. V posledních letech jsem ale zlenivěla. V paneláku se stárne rychleji," postěžovala si žena, které v jejích osmdesáti letech netypuje nikdo více než šedesátku.
    Osudy lidí z vesnic pod dnešní hladinou Slezské Harty dobře znají obyvatelé z nedalekých Nových Heřminov. Také jim hrozí, že jim protipovodňová nádrž vezme domovy. Z vyprávění mnozí ví, co je čeká a proto s projektem nesouhlasí. Krnovský psycholog Jiří Šimonek přiznává, že u některých jedinců, převážně starších lidí, může násilní vykořenění negativně ovlivnit jejich život.
    "Dalo by se to nazvat duševní smrtí. Lidé zůstanou uzavřeni ve svých vzpomínkách a přestanou se radovat ze života. Rychleji stárnou a jsou méně fyzicky či psychicky odolní," míní odborník. Dodal ale, že řada lidí si na nové prostředí zvykne. "Mechanismus adaptace máme v sobě všichni zakořeněný," doplnil.
    Ztrátu domovu mnozí vystěhovaní ještě dnes dávají za vinu Ostravě a tamním obyvatelům. "Měli vždy samé výhody. Horníci si žili dobře. Pak se jim zachtělo vody a naše vesnice se musely stěhovat. To není spravedlivé," lamentuje na balkoně postávající sedmdesátník. Podle něj za všechno můžou Ostraváci. "Aby z naší vody dostali žábu."
    dvc jpt


Křest knihy skončil hádkou ekologů s šéfem hejtmanovy kanceláře
OSTRAVA 3. července

Ostrou slovní přestřelkou dnes skončil v ostravském knihkupectví Librex křest knihy o historii bruntálské obce Nové Heřminovy, která má být kvůli vodní nádrži srovnána se zemí. Během tiskové konference se totiž ujal slova šéf kanceláře moravskoslezského hejtmana Petr Vaněk, který se hned dostal se do sporu s autorkou knihy Lenkou Daňhelovou ze sdružení Arnika.
    "Přišel jsem sem z vlastní vůle. Už mě nebaví v novinách číst ty lži a nepravdy, které nám neustále někdo podsouvá," řekl Vaněk. Stavbu přehrady a likvidaci Heřminov podporuje.
    "Využil pouze příležitosti. Je mu jasné, že jinde by mu novináři nevěnovali takovou pozornost. Měl příležitost se před tiskem předvést," komentovala situaci autorka knihy.
    Vaněk, který je vystudovaným učitelem pro zeměpis a ruštinu, tvrdí, že problematice rozumí natolik, aby si vytvořil obrázek o tom, co kraji pomůže. "Zkoušky ze zeměpisu nebyly jen o znalosti hlavních měst. Byly i o poměrně hlubokých vědomostech z oboru geologie a geomorfologie. Není jiné řešení než postavit v Nových Heřminovech přehradu," prohlásil.
    "Existují jiná, šetrněji opatření. Bohužel je ale nikdo neposuzoval. Kraj si studii nechal vypracovat u Povodí Odry, které od začátku jednoznačně prosazuje přehradu," oponovala aktivistka.
    Knihu Nové Heřminovy Neu Erbersdorf Daňhelová připravovala několik měsíců ve spolupráci s heřminovským kronikářem Stanislavem Jeřábkem. "Chtěli jsme hlavně lidem přiblížit ztrátu, kterou utrpíme, když vesnici s tak bohatou minulostí necháme zaniknout. Chceme také, aby si čtenář uvědomil, co znamená vykořenit stovky obyvatel," řekla.
    Autorský tým vycházel především z dobových kronik, které jsou ve většině psány německy. "Kontroverzní informace jsme si ověřovali i z jiných zdrojů," uvedla ekoložka. Největším problémem bylo sehnat dobové fotografie. Řadu originálů totiž v roce 1997 zničily povodně.
    Zatopit Nové Heřminovy doporučilo v červnu zastupitelstvo kraje, pro velkou přehradu je i většina obcí v regionu a Povodí Odry. Přehrada by měla ochránit oblast před ničivými povodněmi, jaké oblast postihly v roce 1997. Velká voda tenkrát v okolí řeky Opavy způsobila škodu za tři miliardy korun. Přibližně stejně by měla stát výstavba přehrady.
    Pokud ministerstvo rozhodne o výstavbě větší přehrady, bude to znamenat likvidaci všech 150 domů v obci a 260 obyvatel si bude hledat nový domov. Vybudování menší přehrady by znamenalo zbourání pouze několika domů.
    David Moravec kar



Dejmal: Projekt přehrady na Bruntálsku je silně kontroverzní
NOVÉ HEŘMINOVY/BRUSEL 1. července (ČTK)

Za silně kontroverzní označil bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal projekt výstavby přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku, který prosazuje vedení Povodí Odry, Moravskoslezský kraj a ministerstvo zemědělství. Podle Dejmala Evropská unie na takto problémovou stavbu nikdy nepřispěje.
    "Je to jako s jadernou elektrárnou. Ty taky Evropská investiční banka (EIB) nepodporuje," řekl Dejmal, který dělá pro EIB ekologického poradce. Vedení povodí a ministerstva ale právě s podporou Evropské unie počítá.
    Podle Dejmala to ale neznamená, že by stavbu přehrady EU označila za špatné řešení. "Jen se nechce pouštět do podpory projektů, které by vyvolaly nesouhlas u části veřejného mínění. V těchto případech zájemcům o dotace vzkazuje, že peníze mají hledat jinde," vysvětlil Dejmal.
    EIB dnes potvrdila, že nemá zatím v úmyslu poskytnout úvěr na financování protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech. Zdůvodnila to tím, že česká strana pro tento projekt nepředložila potřebnou dokumentaci. Podle mluvčího banky Paula Gerda Lösera se projekt rozsahem a objemem vymyká ze seznamu 70 malých ekologicky orientovaných projektů, které banka v ČR posuzuje. Bylo by tedy zapotřebí pro něj předložit zvláštní prováděcí studii a také nezbytně hodnocení dopadu stavby na životní prostředí podle odpovídajících předpisů.
    "Až česká strana dodá všechnu tuto dokumentaci, pak o tom můžeme začít jednat," uvedl Löser. Popřel, že by byl podíl banky na financování přehrady definitivně zamítnut. "Zatím prostě nemáme k dispozici potřebné podklady pro rozhodování."
    Dejmal doplnil, že evropští odborníci ke stavbám přehrady jako řešení rizika povodní přistupují až krajních mezích. "Využívají spíše alternativních možností, jak zpomalit nebo částečně zastavit vodu v případě velkých srážek. V úvahu přicházejí suché poldry, úpravy v krajině, výsadba lesů a zkapacitnění koryt řek," popsal bývalý ministr alternativy protipovodňové ochrany.
    Ministr zemědělství Jaroslav Palas ale s podporou EIB počítá. "Stavět by se mělo začít do roku 2010," řekl ČTK. Optimistou je i ředitel Povodí Odry Pavel Schneider. "Půjde o nadnárodní tendr z prostředků Evropské unie," vyvracel spekulace o možném zadání zakázky společnosti Ingstav Ostrava, kde ve vedení působí jeho bratr Bohumil.
    "Je to betonová lobby. Jde o vybudování hladové zdi, ze které budou mít profit pouze stavební firmy. O spolufinancování ze zdrojů EU povodí ještě nepožádalo, protože si je vědomo zcela opačné politiky EIB," komentoval situaci Ivo Dokoupil z hnutí Děti Země Jeseníky.
    Problémová přehrada by měla ochránit region před ničivými povodněmi, jaké oblast postihly v roce 1997. Velká voda v okolí řeky Opavy způsobila škodu asi tři miliardy korun. Přibližně stejně by měla stát výstavba nádrže. Pokud ministerstvo rozhodne o výstavbě větší přehrady, bude to znamenat likvidaci všech 150 domů v obci a 260 obyvatel obce si bude hledat nový domov. Druhá varianta vybudování menší přehrady by způsobila zbourání pouze několika domů.
    David Moravec bar jpt


Lidé z Nových Heřminov: Bude to vražda, stěhování nepřežijeme
OSTRAVA/NOVÉ HEŘMINOVY (Bruntálsko) 19. června

Jen necelých 85 minut trvalo krajským zastupitelům, než ze svého pohledu vyřešili osud tří stovek obyvatel vesnice Nové Heřminovy, na jejímž místě má vyrůst obří přehrada. Po krátké diskusi 44 z krajských poslanců jednoznačně zvedlo ruku pro zatopení vesnice na Bruntálsku. Rozhodnutí ale vyvolalo zděšení mezi obyvateli. "Byla by to katastrofa a státem řízená vražda. Řada starších lidí totiž stěhování nepřežije," řekla ČTK důchodkyně Hana Dostálová.
    Sama si nedovede představit, že by domek v podhůří Jeseníků opustila. "Žijeme tady už pětatřicet let. Oba s manželem jsme v důchodu. Synové tady mají hospodářství. Chceme zůstat. Tady jsme doma," reagovala žena na informace o dnešním rozhodnutí krajských zastupitelů.
    Její sousedka Marie Chmelíková se také nechce stěhovat, ale už rezignovala. "Na definitivní rozhodnutí čekáme pět let a stále žijeme v nejistotě. Ať už nějak rozhodnou. Zařídíme se podle toho. Nových Heřminov ale bude škoda. Je to pěkná dědina," řekla devětašedesátiletá důchodkyně.
    Třicetiletý muž nemohl informacím o rozhodnutí zastupitelstva uvěřit. "Nevěřím tomu, to nemůže být pravda. Takové megalomanství a bezohlednost v dnešní době?" poznamenal obyvatel Nových Heřminov na adresu komunálních politiků.
    Výsledkům hlasování, které se dnes dopoledne objevily na světelné tabuli v jednací síni krajského zastupitelstva, zpočátku nechtěl uvěřit ani samotný starosta Nových Heřminov Antonín Maňák. Čtyřiačtyřicet hlasů pro a jen tři proti. "Naděje umírá poslední," řekl ale nakonec.
    Starosta totiž i přes poslední vývoj doufá, že jeho ves nepostihne stejný osud jako velkou část obce Staré Hamry na Frýdeckomístecku. Tu voda z přehradní nádrže Šance zaplavila v roce 1969. "Z vesnice tehdy muselo odejít 700 obyvatel a mnozí vykořenění a ztrátu sociálních vazeb nepřežili," řekl ČTK Pavel Duží, který ve Starých Hamrech v dětství žil.
    Místostarosta dnešních Starých Hamer Petr Šimeček lidem z Nových Heřminov vzkazuje, aby nepřestávali bojovat, a drží jim palce. "Je to nezvratný proces. Prožili jsme si to před více než třiceti lety. Dnes víme, že likvidace podstatné části obce byla úplně zbytečná. Tenkrát ale nebyla jiná cesta. Vykořenění lidé to dodnes chápou jako křivdu," řekl ČTK místostarosta.
    Problematika výstavby nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se tato otázka stala opět v roce 1997 po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku. Z přehrady se ale stal horký brambor, který si několik let přehazovali ministerští a krajští úředníci. "Rozhodnutí musí vzejít z místa," tvrdil v březnu 2001 Pavel Punčochář z
ministerstva zemědělství. O rok později ale hejtman Evžen Tošenovský argumentoval tím, že tak zásadní krok musí udělat Praha.
    Během několika let života v nejistotě se lidé v Nových Heřminovech rozdělili na dva tábory. Ten větší je jednoznačně proti stavbě přehrady a rozhodně se nechce stěhovat. V obci však žije i hrstka lidí podporující stavbu obřího vodního díla. Jejich důvody se různí. Někteří se obávají povodní, jiní spekulují a chtějí na neštěstí ostatních vydělat. Všichni se však stali úhlavními nepřáteli těch, kteří vodní dílo odmítají.
    Dvaašedesátiletý Ivan Grib v místní hospodě většinou u stolu
sedí sám. V Heřminovech žije už 32 let. Společně s dalšími 12
sousedy ale před časem odmítl podepsat petici proti přehradě a
otevřeně říká, že chce pryč. "Ať to tady zatopí. Kdo zažil
povodně a tu hrůzu po nich, ten nás pochopí," řekl ČTK.
    Na stavbu hráze a postupné zatopení Nových Heřminov se těší i
majitelé chat ve stráních nad obcí. V sedmdesátých letech je
postavili těsně nad úrovní hladiny plánované přehrady. Pokud
vodohospodáři přehradu prosadí, jejich víkendové domovy se záhy
ocitnou na břehu nádrže. Mnozí chalupáři se tak už dnes těší, jak
přímo z chat budou lodičkami vyjíždět na výlety po okolí.
    dvc kš

Krajští zastupitelé doporučili zatopení Nových Heřminov
OSTRAVA 19. června

Zastupitelé Moravskoslezského kraje dnes doporučili zatopení vesnice Nové Heřminovy na Bruntálsku. Na jejím místě by měla vyrůst přehrada, která by Opavu, Krnov a další obce ochránila před povodněmi. Obyvatelé Nových Heřminov s likvidací obce nesouhlasí. Doporučení zastupitelů není závazné, o stavbě bude ještě rozhodovat ministerstvo zemědělství.
    "Bude povinností vlády se o ně postarat. Lidé nesmějí mít pocit, že stát kvůli protipovodňové ochraně šlape po jejich právech," řekl hejtman Evžen Tošenovský.
    "Je to vítězství betonové lobby nad zdravím rozumem," komentoval rozhodnutí ekolog Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky. Pro zatopení obce bylo 44 zastupitelů, proti tři a 11 se zdrželo hlasování.
    Starosta Heřminov Antonín Maňák ČTK řekl, že obyvatelé obce se nechtějí se ztrátou domovů smířit a jsou připraveni organizovat protestní akce. "Zastupitelé byli špatně informováni," uvedl Maňák s tím, že do budoucna chystá důraznější opatření. Nechce ale prozradit jaká. Pokud se vodní nádrž opravdu postaví, těžká stavební technika zbourá 150 domů a střechu nad hlavou přijde 260 lidí.
    Zastupitelé se dnes rozhodovali mezi velkou a malou variantou přehrady. Velká znamená zatopení celé vesnice a malá bourání jen několika domů. "Naše stanovisko je jen doporučující a rozhodovat stejně bude stát či ministerstvo zemědělství," uvedl hejtman. Ministr zemědělství Jaroslav Palas se jednání zúčastnil a po jeho skončení ČTK řekl, že si uvědomuje tlak a váhu 44 hlasů pro velkou přehradu. "Stavět by se mělo začít do roku 2010. Myslím, že prostředky můžeme čerpat i z Evropské unie," uvedl.
    Jedním ze zastánců malé přehrady je náměstek hejtmana Zdislav Wantula, podle kterého by byla dostatečnou protipovodňovou ochranou a navíc by nevykořenila z domovů tři stovky lidí. Náměstek ale přesto zůstává optimistou. "Usnesení kraje je v celém procesu téměř bezvýznamné. I kdyby se ministerstvo rozhodlo pro velkou přehradu, tak se celá otázka opět otevře ve správním řízení. Bude se muset porovnat jednotlivé varianty. Místa na zvraty je ještě dost," míní Wantula.
    O přehradě v Nových Heřminovech se hovořilo už v dobách
Rakouska-Uherska. Od šedesátých let v obci platí stavební
uzávěra. Aktuální začaly plány být opět po záplavách v roce 1997. Velká voda napáchala v okolí řeky Opavy škodu za tři miliardy korun. Přibližně stejnou sumu by stál projekt velké nádrže v Nových Heřminovech. Pro jeho realizaci se v minulosti jednoznačně vyslovilo 18 měst a obcí na břehu toku.
    David Moravec jpt


Lidé mají pohlednici na záchranu Heřminov poslat hejtmanovi
    NOVÉ HEŘMINOVY (Bruntálsko)/OSTRAVA 17. května (ČTK)

Pohlednici na podporu záchrany bruntálské obce Nové Heřminovy, která je ohrožena plánovanou výstavbou přehrady, vydali ekologové z Hnutí Duha Jeseníky. "Lidé by ji měli posílat hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému a úředníkům ministerstva zemědělství. Chceme, aby si už konečně uvědomili vážnost situace. Je stále více argumentů proti stavbě přehrady," řekl ČTK aktivista a autor pohlednice Ivo Dokoupil.
    Pohlednice zachycuje architektonické skvosty obce, která si paradoxně díky stavební uzávěře udržela původní ráz. Hejtman Tošenovský připustil, že mu tyto poštovní zásilky začaly postupně přicházet. "Zatím jsem ale dostal jen tři. Všechny jsem si je založil," řekl politik ČTK. Podle pracovníků krajského úřadu ještě není o stavbě přehrady rozhodnuto a kraj nyní čeká na dokončení studie protipovodňových patření.
    Pohlednice je k dostání přímo v Nových Heřminovech nebo okolních obcích. "Virtuální pohlednici lze také odeslat přímo z internetových stránek Hnutí Duha Jeseníky  - http://www.jeseniky.ecn.cz," uvedl Dokoupil.
    Jedním z odesílatelů pohlednice byl i kronikář Heřminov Stanislav Jeřábek. "Nic si od toho neslibuji. Myslím, že úředníky v Ostravě osud lidí z Nových Heřminov moc nezajímá. Jen jsem chtěl vyslovit svůj názor," řekl kronikář novinářům.
    O přehradě v Nových Heřminovech se hovořilo už v dobách
Rakouska-Uherska. Od 60. let v obci platí stavební uzávěra. Aktuální začaly plány být po záplavách v roce 1997. Nádrž by zatopila většinu domů a téměř 300 obyvatel by muselo hledat nový domov. V Heřminovech ale žije 12 lidí, kteří odmítli podepsat petici odpůrců nádrže a se stavbou vodního díla souhlasí.
    Politici by se podle ekologů měli vážně zabývat alternativními opatřeními, jako jsou volné suché nádrže, opatření v krajině a několik menších nádrží. "Efektivní kombinace všech těchto opatření by dokázala obyvatele před velkou vodou dostatečně ochránit. Navíc tyto projekty EU finančně podpoří," uzavřel Dokoupil.
    David Moravec kš


Obyvatelé Nových Heřminov doufají, že jim EU zachrání domovy
NOVÉ HEŘMINOVY (Bruntálsko) 11. května)

S nadějí očekávají obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku vstup do EU. Vesnici kvůli plánované výstavbě protipovodňové přehrady hrozí úplné zatopení. Místní pevně věří, že v případě členství zůstanou jejich domy stát, a oni se nebudou muset stěhovat.
    "Máme obrovskou naději, že vesnice zůstane zachována a plány konečně někdo smete ze stolu. Představitelé EU totiž jednoznačně řekli, že peníze na vodní nádrž nedají," řekl dnes ČTK starosta Antonín Maňák.
    Připustil, že blížící se referendem může mít v obci jednoznačný výsledek. "Ještě před hlasováním sice chceme uspořádat veřejné shromáždění, při němž lidem z pohledu Nových Heřminov předložíme klady a zápory vstupu. Pokud nám ale EU zachrání domovy, tak nebude co řešit," doplnil.
    "Pro spoustu lidí bude záchrana obce při referendu rozhodující. Jsme rádi, že nám EU pomůže. Trochu nás to uklidnilo," řekl ČTK obyvatel ohrožené obce Dalibor Svoboda. Jeho sousedka uvedla, že rozhodně bude hlasovat pro vstup. "Když nám to zachrání dědinu. Musím to říct všem příbuzným," uvedla.
    Se stavbou přehrady nepočítá ani bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal, který pro Evropskou investiční banku (EIB) zpracovává posudky jednotlivých projektů. "Není plánována žádná přehrada. Navíc vzhledem k strategii banky ve věci protipovodňové ochrany nelze očekávat, že by podpořila výstavbu jakékoli přehrady v Česku. Bylo by to v rozporu s představami evropských odborníků, jak mají vypadat moderní protipovodňová opatření," řekl.
    O přehradě v Nových Heřminovech se hovořilo už v dobách
Rakouska-Uherska. Od 60. let v obci platí stavební uzávěra. Aktuální začaly plány být po záplavách v roce 1997. Nádrž by zatopila většinu domů a téměř 300 obyvatel by muselo hledat nový domov. V Heřminovech ale žije 12 lidí, kteří odmítli podepsat petici odpůrců nádrže a se stavbou vodního díla souhlasí.
    Jedním z nich je i dvaašedesátiletý Ivan Grib, který proto v místní hospodě většinou u stolu sedí sám. V Heřminovech žije už 32 let a přesto otevřeně říká, že chce pryč. "Ať to tady zatopí. Kdo zažil povodně a tu hrůzu po nich, ten nás pochopí," řekl ČTK.
    Ivo Dokoupil z ekologického Hnutí Duha se domnívá, že stát nebude mít na stavbu přehrady peníze dříve než za 15 let. "Musí ale nějak zajistit ochranu obyvatel před záplavami," řekl ekolog ČTK. Politici by se podle něj měli vážně zabývat alternativními opatřeními, jako jsou volné suché nádrže, opatření v krajině a několik menších nádrží. "Efektivní kombinace všech těchto opatření by dokázala obyvatele před velkou vodou dostatečně ochránit. Navíc tyto projekty EU finančně podpoří," uzavřel.
    David Moravec vb

Ekologové navrhují na titul Ropák roku i šéfa Povodí Odry
31. března 2003 14:15 

OSTRAVA (ČTK) - Celkem deset jmen se ocitlo na seznamu lidí, které představitelé 

ekologického sdružení Arnika navrhují na titul Ropák roku 2002, mezi nimi i generální ředitel 

Povodí Odry Pavel Schneider. "Přes odpor obyvatel prosazuje výstavbu přehrady v Nových Heřminovech," 

řekl ČTK mluvčí organizace Marek Jehlička. Navrhovaný kandidát se k nominaci nevyjádřil. 

"Pan generální ředitel zatím nic oficiálně nedostal," řekla ČTK mluvčí Povodí Odry Šárka Smaržová.

Podle internetových stránek Povodí je výstavba přehrady nejlepším řešením, jak zvýšit protipovodňovou 

ochranu části Bruntálska a Opavska. Vodohospodáři ale připouštějí problémy spojené s přesídlením 

obyvatel. Plánovaná nádrž by totiž obec Nové Heřminovy zaplavila a 260 lidí by tak přišlo o své domovy. 

Představitelé některých okolních obcí a ekologičtí aktivisté proti stavbě protestují. Tvrdí, že stejnou funkci 

by splnilo 11 menších a mnohem levnějších nádrží v kombinaci s dalšími opatřeními. "Rozhodně by se 

nemusely bourat domy," řekl ČTK Ivo Dokoupil z Hnutí Duha. Sám s nominací souhlasí. "Jeho metody 

se používaly před 20 lety. Neustále prosazuje betonové stavby. Měl by se poučit ze zkušeností 

vodohospodářů v Čechách, kteří investují například do mobilních protipovodňových hrází," míní Dokoupil. 

Vedle Schneidera aktivisté na Ropáka navrhují i generálního ředitele společnosti Unipetrol, který je hlavním 

akcionářem Spolany Neratovice. Navržen byl také poslanec Miroslav Beneš, který titul získal i loni 

za prosazování výstavby dálnice D3.

 

Ekologičtí aktivisté protestovali proti výstavbě přehrady

22.03.03

OSTRAVA 22. března (ČTK) - Proti vybudování přehrady v Nových Heřminovech 

na Bruntálsku dnes v této obci protestovalo  asi 30ekologických aktivistů. Protestní mítink 

uspořádala ostravská pobočka ekologického sdružení Arnika. Chtěla upozornit na fakt, 

že existují i jiné možnosti protipovodňových opatření, řekla dnes ČTK pořadatelka akce 

Lenka Daňhelová.

"Chtěli jsme podpořit obyvatele Nových Heřminov, kteří už 70 let vzdorují plánům 

vybudovat v místě své obce přehradu, naplánovanou už v roce 1923," podotkla.

Výstavba přehrady by znamenala zaplavení celé obce, v níž je asi 120 domů. 

V Nových Heřminovech žije zhruba 230 lidí. Daňhelová dodala, že výstavbu přehrady 

by mohla nahradit podstatně šetrnější protipovodňová opatření.

"V rámci celého povodí je třeba pokusit se zadržet vodu hned v místě, kde spadne.

 Potom se nemusíme bát, že všechnu vodu, která naprší, musíme pojmout do koryt a do přehrad," 

uvedla Daňhelová. Doplnila, že mezi taková opatření patří například pozemkové úpravy či změna skladby lesů.

Moravskoslezský kraj si v současné době u Povodí Odry nechal zpracovat koncepci 

protipovodňové ochrany kraje, jejíž součástí je také výstavba přehrady v Nových Heřminovech. 

V červnu by se celou problematikou měli zabývat i krajští zastupitelé.

"I tuto koncepci jsme připomínkovali. Nabádali jsme je, ať zhodnotí všechny 

alternativní úpravy a zakombinují je do koncepce," podotkla Daňhelová. 

Dodala, že zastupitelům by Arnika chtěla doručit také petici proti výstavbě 

přehrady, kterou již podepsalo asi 2000 lidí.

Martina Kubíčková vb

 


Ekologové nechtějí přehradu v Nových Heřminovech na Bruntálsku

Datum: 2.12.2001      Čas: 11:08

 

OSTRAVA 2. prosince (ČTK) - Proti výstavbě přehrady v Nových
Heřminovech na Bruntálsku, která má zatopit podstatnou část obce,
protestují členové ekologického sdružení Arnika. "Stavba nádrže
je jednoúčelové řešení. Před povodněmi ochrání pouze město Krnov.
Méně nákladná opatření v krajině mohou ochránit obyvatele v celém
povodí," řekla ČTK tisková mluvčí ekologů Ivona Půlkrábková.
    Podle Arniky není stavba důležitá natolik, aby ospravedlnila
zničení Nových Heřminov a nedalekého Kunova. "Podle nás zatím
nikdo užitečnost přehrady neprokázal," uvedla pracovnice
organizace Lenka Daňhelová. Mnohem účelnější by podle ní bylo
postavení vsakovacích pásů, převádění vody mělkými koryty do
vhodnějšího povodí či vybudování asi deseti suchých nádrží.
    "Je to mnohem demokratičtější opatření. Bere zřetel na
potřeby každé obce. Proto je podporuje i Evropská unie. K
projektu přehrady bychom se měli vrátit až tehdy, když vyčerpáme
všechny jiné možnosti," řekl ČTK krajský zastupitel Jiří Krist.
    Ministerstvo zemědělství se přiklání k variantě stavby
přehrady. "Doporučení je podmíněno maximálním ohledem k
obyvatelům a zajištěním výstavby náhradních domovů," řekl již
dříve novinářům Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství.
   V březnu ministerstvo vyhlásilo anketu, v níž měly obce v
povodí řeky Opavy vyjádřit svůj názor. Iniciativu však řada obcí
ignorovala. Dotazník dostalo 41 obcí a organizací, do stanoveného
termínu odpovědělo 27 oslovených. Podle předběžných výsledků 13 z
nich s výstavbou samostatné nádrže nesouhlasilo.
   O stavbě nádrže, která by stála více než dvě miliardy korun,
se začalo opět hovořit po katastrofální povodni v roce 1997.
Rozhodnutí, zda voda nakonec zaplaví Nové Heřminovy, záleží na
krajském zastupitelstvu, které má rozhodnout do jara roku 2002.
Stanovisko kraje bude muset stát a ministerstvo zemědělství
respektovat, řekla ČTK mluvčí kraje Jolanda Pilařová.

 

David Moravec kš




Krnov nabízí pozemky lidem, kteří kvůli přehradě přijdou o
domy
Datum: 31.10.2001      Čas: 12:37     

OSTRAVA/KRNOV 31. října (ČTK) - Pozemky pro výstavbu
rodinných domků nabízí zdarma krnovská radnice lidem z Nových
Heřminov na Bruntálsku, které mají být zatopeny při plánované
výstavbě protipovodňové nádrže. "Přehrada bude chránit především
Krnov. Ovšem na úkor obyvatel Nových Heřminov. Poskytnutí pozemků
je z naší strany vstřícné gesto," řekl dnes ČTK místostarosta
města Jiří Vodička.
    Záměr schválilo zastupitelstvo na svém posledním zasedání.
"Samotnou výstavbu nových domů bude v případě, že se přehrada
opravdu postaví, platit stát," řekl místostarosta. Podle projektu
by se mělo stěhovat na 200 lidí. "Stejně postupovala i radnice v
Úvalnu na Brutálsku a opavský magistrát. Všechny nabídky jsou
zahrnuty ve studii dopadů stavby přehrady," doplnil Vodička.
    Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje má o tom, zda budou
Nové Heřminovy opravdu zatopeny, rozhodnout do jara roku 2002.
Stanovisko bude pro stát a ministerstvo zemědělství závazné.
    Výstavba nádrže není podle odpůrců projektu jediným řešením,
jak lze zabránit povodním. Ministerstvo zemědělství proto nechalo
vypracovat studii, která porovnává účinky tří možných variant
ochrany: změnu využití půdy v krajině, postavení deseti nádrží a
výstavbu přehrady v Nových Heřminovech.
    Podle starosty Nových Heřminov Antonína Maňáka však studie
jednoznačně směřuje k prosazení přehrady. "Podle nás by peníze
měly dostat jednotlivé obce. Ty samy by si pak určily, co
postaví," řekl ČTK Maňák.
    O stavbě nádrže, která by stála přes dvě miliardy korun, se
začalo opět hovořit po katastrofální povodni v roce 1997.
Ekologové ale namítají, že přehrada změní klima v oblasti a že
existují šetrnější řešení.

 

David Moravec kar


  


Kraj se k přehradě v Nových Heřminovech vyjádří do jara 2002
Datum: 5.6.2001      Čas: 16:08   

OSTRAVA 5. června (ČTK) - Nejpozději do jara příštího roku by
mělo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje zaujmout jednoznačné
stanovisko k možné stavbě přehrady v Nových Heřminovech na
Bruntálsku, proti které protestují obyvatelé obce. Vyplynulo to z
dnešního jednání hejtmana Evžena Tošenovského (ODS) se zástupci
Nových Heřminov, okolních obcí a místních podnikatelů. Stanovisko
kraje bude muset stát a ministerstvo zemědělství respektovat,
řekla ČTK mluvčí kraje Jolanda Pilařová.
    Hejtman podle ní navrhl, aby obyvatelé Heřminov, kterým
hrozí, že jejich domovy zaplaví voda, předložili ministerstvu
zemědělství vlastní návrhy protipovodňové ochrany. "Hejtman také
řekl, že se zasadí o to, aby jejich návrhům byla věnována
dostatečná pozornost," doplnila mluvčí.
    Ministerstvo nechalo vypracovat studii, která porovnává
účinky tří možných variant ochrany proti povodním: změnu využití
půdy v krajině, postavení deseti suchých nádrží a výstavbu
přehrady v Nových Heřminovech. Podle starosty Nových Heřminov
Antonína Maňáka tato studie jednoznačně směřuje k prosazení
přehrady. "Navíc se nezabývá dalšími možnostmi protipovodňové
ochrany. Podle nás by peníze měly dostat jednotlivé obce. Ty samy
by si pak určili, co postaví," řekl Maňák.
    Ministerstva zemědělství v březnu vyhlásilo anketu, v níž
měly obce v povodí řeky Opavy vyjádřit svůj názor na plánovanou
výstavbu vodní nádrže, která má snížit riziko záplav v regionu.
Iniciativu však řada obcí ignorovala. Dotazník dostalo 41 obcí a
organizací, do stanoveného termínu odpovědělo 27 oslovených.
Podle předběžných výsledků 13 z nich s výstavbou samostatné
nádrže nesouhlasilo.
   O stavbě nádrže, která by stála více než dvě miliardy korun,
se začalo opět hovořit po katastrofální povodni v roce 1997.
Ekologové ale namítají, že přehrada změní klima v oblasti a že
existují šetrnější řešení, jak vodu zadržet.
    David Moravec jpt

 
 


Obce na Bruntálsku bojkotují anketu ministerstva zemědělství
Datum: 10.4.2001      Čas: 16:00    


OSTRAVA/BRUNTÁL 10. dubna (ČTK) - Některé obce na Bruntálsku
bojkotují anketu ministerstva zemědělství, v níž měly upřesnit
svůj názor na plánovanou výstavbu vodní nádrže Nové Heřminovy.
Její výsledky přitom mají podle ministerstva zastupitelům
Ostravského kraje pomoci při rozhodování o tom, zda se nádrž bude
stavět. Nádrž by měla snížit riziko záplav v regionu.
    "Dotazník jsme poslali zpátky. Je totiž tendenční. Jeho
vydání bylo navíc předčasné," řekl dnes ČTK starosta Nových
Heřminov Antonín Maňák, jehož obci hrozí zatopení.
    Mluvčí ministerstva Pavel Kovář ČTK řekl, že účast obcí byla
dobrovolná. "Nikdo je k vyplnění dotazníku nemohl přinutit,"
uvedl s tím, že výsledky ankety nebudou mít rozhodující slovo.
"Chceme jen zjistit, jaké jsou na různé varianty názory," dodal.
    Ministerstvo anketu vyhlásilo začátkem března v Krnově na
konferenci zaměřené na protipovodňovou prevenci. V anketním
lístku se oslovené instituce mají vyjádřit ke třem možným návrhům
řešení: ke změně využití půdy v krajině, postavení deseti suchých
nádrží a právě k výstavbě nádrže v Nových Heřminovech. Dotazník
dostalo 41 obcí a organizací, do stanoveného termínu odpovědělo
27 oslovených. Podle předběžných výsledků 13 z nich s výstavbou
samostatné nádrže nesouhlasí.
    Se stavbou naopak souhlasí zastupitelé Zátoru. Schválili
usnesení, ve kterém projekt podporují. "V tomto duchu jsme i
ministerstvu odpověděli. Lidem se nedivím. Už jednou bydleli dva
týdny na půdách. Některé z nich záchranáři dokonce vytahovali
komínem," řekl zátorský starosta Jaroslav Skřivánek.
    O stavbě nádrže, která by stála více než dvě miliardy korun,
se začalo opět hovořit po katastrofální povodni v roce 1997.
Ekologové ale namítají, že přehrada změní klima v oblasti a že
existují šetrnější řešení, jak vodu zadržet.

David Moravec vb kš

 
 


Název zprávy: Lidé budou moci říci názor na přehradu v Nových Heřminovech

Datum: 8.3.2001      Čas: 19:00

KRNOV (okres Bruntál) 8. března (ČTK) - Obyvatelé Bruntálska
budou moci v dotaznících vyjádřit názor na stavbu vodní nádrže v
Nových Heřminovech. Ta by měla region ochránit před záplavami.
Stát považuje nádrž za nejlepší řešení, s tím ale nesouhlasí
ekologové a lidé z této oblasti. Nádrž by totiž obec zcela
zatopila.
    "Výsledky ankety budeme znát po 19. březnu," řekl dnes ČTK
během krnovské protipovodňové konference Pavel Punčochář z
ministerstva zemědělství. Konečné rozhodnutí, které náleží
krajským zastupitelům, by mohlo být podle něj známo v polovině
roku.
    Punčochář na konferenci předložil studii, která porovnává
účinky tří možných variant ochrany proti povodním: změnu využití
půdy v krajině, postavení deseti suchých nádrží a výstavbu nádrže
v Nových Heřminovech. "Přikláníme se sice k přehradě, ale
neznamená to, že jde o konečnou variantu," uvedl. Doporučení
stavby je podle něj podmíněno maximálním ohledem k obyvatelům a
zajištěním výstavby náhradních domovů.
    Se stálým oddalováním rozhodnutí není spokojen ani hejtman
Ostravského kraje Evžen Tošenovský. "Nemůžeme nechávat lidi v
neustálé nejistotě. Věřím, že diskuse dospěje k rozhodnutí, zda
se přehrada postaví, či ne," řekl. Přiznal ale, že on sám ještě
neví, která varianta je nejlepší.
    O výstavbě nádrže, která by stála více než dvě miliardy
korun, se začalo opět hovořit po katastrofální povodni v roce
1997. Ekologové ale namítají, že přehrada změní klima v oblasti a
že existují šetrnější řešení, jak vodu zadržet.

David Moravec vb


Název zprávy: Kraj chce, aby o přehradě v Nových Heřminovach rozhodl stát
Datum: 19.9.2002      Čas: 20:09   


OSTRAVA 19. září (ČTK) - Zastupitelé Moravskoslezského kraje
se dnes na svém jednání zřekli odpovědnosti za rozhodnutí, zda
voda plánované protipovodňové přehrady zaplaví domy v Nových
Heřminovech na Bruntálsku nebo nikoliv. Usnesli se totiž, že
konečný verdikt má vynést stát, konkrétně ministerstvo
zemědělství. "Nejsme kompetentní přijmout tak zásadní
rozhodnutí," řekl během zasedání zástupce hejtmana Zdislav
Wantula.
    Představitelé ministerstva zemědělství přitom už dříve
uvedli, že podpoří variantu protipovodňové ochrany, kterou
schválí krajské zastupitelstvo. "Je to rozhodnutí, které ovlivní
život v kraji. Právě tam se musí rozhodnout, jak území chránit
před záplavami," řekl ČTK již dříve pracovník ministerstva Pavel
Punčochář. "Odpovědnosti se tak zbavilo ministerstvo. To je ze
zákona povinno rozhodnout," řekl ČTK hejtman Evžen Tošenovský.
    Variantu přehrady, která by zatopila 150 domů, prosazuje
Povodí Odry. Proti se postavili představitelé Nových Heřminov,
okolních obcí a ekologové. "Já osobně jsem pro postavení
přehrady. Musí se však vyřešit problémy lidí, kteří přijdou o své
domovy," doplnil Tošenovský.
    Zastupitelé proto vyzvali vládu, aby co nejdříve rozhodla o
konkrétních krocích, které povedou k zajištění protipovodňové
ochrany. Schválili také usnesení, podle kterého kraj zadá zakázku
na vypracování komplexní studie protipovodňové ochrany. Dokument
se má zabývat všemi alternativami. Tedy i variantou, kterou
prosazují odpůrci výstavby vodní nádrže.
    "Prosazujeme kombinaci výstavby několika menších nádrží,
suché poldry a úpravu krajiny. Náklady budou mnohem nižší a navíc
se nebudou muset v Heřminovech bourat domy," řekl ČTK Ivo
Dokoupil, který odpůrce přehrady zastupuje.
    Ekologové rozhodnutí o zadání nové studie uvítali. "Doufám,
že dojde k důkladnému zvážení našich požadavků. Námi navržená
opatření se mohou realizovat okamžitě. V případě přehrady se musí
čekat, než se ve státní pokladně najdou tři miliardy," doplnil
Dokoupil.


David Moravec jpt

 


Povodí Odry: Povodním zabrání jen přehrada v Nových
Heřminovech

Datum: 26.8.2002      Čas: 15:43

OSTRAVA 26. srpna (ČTK) - Nejlepší protipovodňovou ochranou
řece Opavě na Bruntálsku a Opavsku je podle vedení Povodí Odry
výstavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Na dnešní
schůzce s opavskými zastupiteli to řekl technický náměstek
společnosti Petr Březina.
    "Jen nové vodní dílo je schopno dostatečně snížit důsledky
stoleté vody," řekl. Tuto variantu však odmítají ekologové a
obyvatelé Heřminov, kterým hrozí, že jejich obec bude zaplavena.
    Povodí podle Březiny nechalo vypracovat studii, která
porovnává jednotlivé varianty protipovodňové ochrany. "Ani suché
poldry a úpravy krajiny nedokáže zastavit tak velké množství
vody, jak potřebujeme," řekl.
    Ekologové a členové sdružení Voda v krajině však tvrdí, že
nejoptimálnějším řešením je právě kombinace výstavby 11 menších
suchých nádrží a úprava krajiny, kterou je nutné zatravnit a
vysadit nové lesy. "Zachytili bychom tak mnohem větší množství
vody a navíc by se nemusely bourat domy," řekl ČTK mluvčí
občanského sdružení Voda v krajině Ivo Dokoupil. Ten navíc
upozorňuje, že výstavba nádrže negativně ovlivní klimatické
podmínky v jejím okolí.
    O způsoby protipovodňové ochrany na Bruntálsku a Opavsku bude
v září jednat krajské zastupitelstvo. "Předpokládáme, že některou
z variant podpoří. Na základě jeho rozhodnutí se nakonec vyjádří
i ministerstvo zemědělství, které bude stavbu financovat,"
vysvětlil Březina.
    Podle něj jsou lidé v Nových Heřminovech nervózní. "Rozhodně
je tam řada rodin, které by se raději odstěhovaly. Mají domy v
záplavových oblastech a minimálně jednou za dvacet let jsou
jejich příbytky pod vodou," doplnil.
    Starosta Nových Heřminov Antonín Maňák však označil variantu
jediné velké přehrady za barbarskou. "Není možné řešit hrozbu
neštěstí, kterým jsou povodně, neštěstím 250 lidí žijících v
Heřminovech. Přišli by o své domovy," uvedl.

 

David Moravec kš

 
 


Ekologové chtějí peticí zabránit zaplavení Nových Heřminov

Datum: 3.7.2002      Čas: 13:41

OSTRAVA 3. července (ČTK) - Zastavit přípravu stavby
protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech, která by si
vyžádala zatopení obce, chtějí ekologové ze sdružení Arnika.
"Chceme, aby úředníci ještě předtím, než definitivně rozhodnou o
stavbě přehrady, posoudili alternativní opatření," řekla dnes ČTK
členka sdružení Lenka Daňhelová. Dodala, že záchranu Nových
Heřminov chtějí podpořit i nedávno vyhlášenou petiční akcí.
    Podle ekologů by ministerstvo životního prostředí mělo
vypracovat ucelenou studii protipovodňových opatření na
Bruntálsku a Opavsku. "Je nutné, aby nezávislí odborníci
posoudili všechny varianty ochrany tohoto území před záplavami.
Teprve pak mohou rozhodnout, zda přehrada musí téměř třem stovkám
obyvatel obce vzít domov," tvrdí ekologická aktivistka.
    Mluvčí úřadu Moravskoslezského kraje Jolanda Pilařová ČTK
řekla, že zastupitelé budou o všech variantách jednat na podzim.
"Rozhodující slovo však bude mít ministerstvo zemědělství, které
bude hlavním investorem stavby," řekla mluvčí. Její kolega z
ministerstva Pavel Kovář ČTK zase řekl, že rozhodnutí ministra
zemědělství bude vycházet především z přání kraje a dalších
organizací, které se účastní správního řízení.
    "Obyvatelé Nových Heřminov jsou převážně starší lidé, kteří
na venkově prožili téměř celý život. Budou-li tito lidé proti své
vůli přesídleni, ztratí tu nejzákladnější jistotu a smysl
života," řekla Daňhelová. Uvedla, že ministerstvo zemědělství
záměrně lidem líčí přehradu v Nových Heřminovech jako nejlepší a
nejlevnější možnost protipovodňové ochrany v povodí Opavy. "Není
to však pravda," míní.
    Přehrada by podle odpůrců stavby stála více než dvě miliardy
korun. "Chceme v krajině vybudovat 11 menších a levnějších
nádrží. Zachytily by mnohem větší množství vody a navíc by se
nemusely bourat domy," řekl ČTK mluvčí občanského sdružení Voda v
krajině Ivo Dokoupil. Doplnil, že tato varianta, kterou si
nechali vypracovat představitelé Nových Heřminov, spojuje všechny
zatím prezentované návrhy protipovodňových opatření.

 

David Moravec

 


Památkáři: Nové Heřminovy jsou architektonickým unikátem
Jeseníků

Datum: 1.7.2002      Čas: 12:35    

OSTRAVA 1. července (ČTK) - Obec Nové Heřminovy patří díky
dochované původní vesnické architektuře mezi unikátní sídla
Jeseníků. Neočekávaně to způsobil zákaz stavební činnosti, který
v obci platí už několik let kvůli připravované výstavbě přehrady.
Tuto skutečnost potvrzuje odborný posudek památkového ústavu,
který má ČTK k dispozici.
    "Hrozba zatopení paradoxně přinesla obci rozvoj cestovního
ruchu, který těží z jejího unikátního vzhledu. Na seznamu státem
chráněných památek je nyní pět místních objektů," řekl ČTK Ivo
Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky a mluvčí občanského sdružení Voda
v krajině.
    Podle pracovnice Krajského památkového ústavu v Ostravě
Ľubici Mezerové se v Nových Heřminovech dochovala řada zděných i
roubených domů, statků, hospodářských budov. "Jde o původní
lidovou architekturu už ze 17. století," uvedla Mezerová v
hodnotící zprávě. Architektonicky cenné jsou i budova kaple,
železniční stanice, mlýn a železniční most.
    "Některé typy staveb se už v ostatních částech Jeseníků
nenacházejí," doplnila Mezerová. K unikátům patří hostinec s
venkovním šenkem a hostinskými pokoji, chlévy s obytným patrem a
statek s hrázděnými budovami.
    O stavbě vodní nádrže se začalo opět hovořit po povodních v
roce 1997. Její odpůrci poukazují na to, že architektonický
význam obce je dalším důvodem, proč hledat jiné řešení
protipovodňové ochrany. "V případě výstavby velké nádrže, která
by znamenala likvidaci celé obce, by obyvatelé Jeseníků přišli o
nenahraditelné hodnoty. Tyto ztráty je nutno přičíst k rozpočtu
přehrady, který přesahuje dvě miliardy korun," tvrdí Dokoupil.
    Členové sdružení proto prosazují variantu, která by
nevyžadovala zatopení obce. "Chceme vybudovat 11 menších nádrží,
jež by zachytily větší množství vody. Navíc by se nemusely bourat
domy," uvedl Dokoupil.
    Mluvčí krajského úřadu Jolanda Pilařová ČTK sdělila, že zatím
není jasné, která varianta nakonec zvítězí. "O návrhu budou ještě
jednat krajští zastupitelé a pracovníci ministerstva zemědělství.
Rozhodující slovo však nakonec bude mít stát, který stavbu
zaplatí," poznamenala.

 

David Moravec ptp rot

 
 


Odpůrci přehrady v Nových Heřminovech chtějí 11 menších nádrží
Datum: 30.4.2002      Čas: 15:37

OSTRAVA 30. dubna (ČTK) - Nové řešení protipovodňových
opatření na Bruntálsku dnes předložili představitelům
Moravskoslezského kraje odpůrci výstavby přehrady, která by
zatopila obec Nové Heřminovy. "Chceme v krajině vybudovat 11
menších nádrží. Zachytily by mnohem větší množství vody a navíc
by se nemusely bourat domy," řekl ČTK mluvčí občanského sdružení
Voda v krajině Ivo Dokoupil.
    Doplnil, že varianta, kterou si nechali vypracovat
představitelé Nových Heřminov, spojuje všechny zatím prezentované
návrhy protipovodňových opatření. "Společně s výstavbou menších
nádrží je nutné upravit krajinu tak, aby byla schopna sama
zastavit větší množství vody, zvýšit kapacitu koryt a postavit
několik menších hrází," uvedl. Tento projekt by podle něho možná
podporovala i Evropská unie.
    Mluvčí krajského úřadu Jolanda Pilařová ČTK řekla, že zatím
není jasné, která varianta nakonec zvítězí. "O předloženém návrhu
budou ještě jednat krajští zastupitelé a pracovníci ministerstva
zemědělství," poznamenala.
    Starosta Nových Heřminov Antonín Maňák označil variantu
jediné velké přehrady za barbarskou. "Není možné řešit hrozbu
neštěstí, kterým jsou povodně, neštěstím 250 lidí žijících v
Heřminovech. Přišli by o své domovy," uvedl.
    O stavbě nádrže, která by stála více než dvě miliardy korun,
se začalo opět hovořit po katastrofální povodni v roce 1997.
Rozhodnutí, zda voda nakonec zaplaví Nové Heřminovy, záleží na
krajském zastupitelstvu, které má rozhodnout ještě letos na jaře.
Stanovisko kraje pak bude muset stát respektovat, řekla již dříve
mluvčí kraje.


David Moravec kar

 
 


Heřminovy spojuje nenávist k lidem, kteří chtějí přehradu
Datum: 9.10.2002      Čas: 12:24

NOVÉ HEŘMINOVY (okres Bruntál) 9. října (zpravodaj ČTK David
Moravec) - Noční můrou většiny obyvatel Nových Heřminov na
Bruntálsku, kde žije 257 lidí, se v posledních letech stala
plánovaná přehrada, která by zatopila jejich domovy. Bojí se, že
budou muset opustit podhůří Jeseníků a odejít do města. V obci
však žije i hrstka lidí podporující stavbu obřího vodního díla.
Jejich důvody se různí. Někteří se obávají povodní, jiní
spekulují a chtějí na neštěstí ostatních vydělat. Všichni se však
stali úhlavními nepřáteli těch, kteří vodní dílo odmítají.
    Dvaašedesátiletý Ivan Grib v místní hospodě většinou u stolu
sedí sám. V Heřminovech žije už 32 let. Společně s dalšími 12
sousedy ale před časem odmítl podepsat petici proti přehradě a
otevřeně říká, že chce pryč. "Ať to tady zatopí. Kdo zažil
povodně a tu hrůzu po nich, ten nás pochopí," řekl ČTK.
    Odpůrci přehrady ale nad jeho slovy kroutí hlavou. Nechápou,
proč chce rodina s nejpěknějším domem obec opustit. Grib
přiznává, že po povodních v roce 1997 do opravy domku investoval
půl miliónu korun. "A kde jsme měli bydlet. Opravovat jsme
museli," tvrdí. Sousedé však jeho slovům nevěří. "Údajně počítají
s tím, že při vykupování jim stát zaplatí mnohem více," řekl ČTK
jeden z obyvatel Heřminov.
    "Jsou to pitomci," označuje všechny zastánce přehrady
jedenapadesátiletá Elena Rombeková. Sama prožila několik povodní,
ale stěhovat se nechce. Kvůli přehradě se často hádá i se svou
sedmdesátiletou sousedkou Margitou Balážovou, která také se
stavbou vodní nádrže souhlasí. "Ta stará bába nebude spokojena
nikdy. O barák se nestará a čeká, až dostane nový," tvrdí.
    Balážová cestou k poštovnímu vozu, který do vesnice jezdí s
časopisy (pošta byla před lety zrušena), jejím slovům neodporuje.
"Jsem stará. Už se nemohou starat. Děti se odstěhovaly. Chci
pryč. To je pravda. Ať postaví přehradu," řekla.
    O přehradě v Nových Heřminovech se hovořilo už v dobách
Rakouska-Uherska. Od šedesátých let v obci platí stavební
uzávěra. Aktuální začaly plány být opět po záplavách v roce 1997.
"V tom okamžiku se k nám hrnuly žádosti o odkoupení obecních
pozemků. Zastupitelstvo všechny odmítlo. Předpokládali jsme, že
některé podali lidé, kteří chtějí později na stavbě přehrady
vydělat," řekl ČTK starosta Antonín Maňák. Podle něj se i nyní v
obci najdou lidé, kteří v případném zatopení údolí vidí zisk.
"Nechci o tom mluvit. Ta myšlenka není příjemná," řekl pouze.
    Na stavbu hráze a postupné zatopení Nových Heřminov se těší i
majitelé chat ve stráních nad obcí. V sedmdesátých letech je
postavili těsně nad úrovní hladiny plánované přehrady. Pokud
vodohospodáři přehradu prosadí, jejich víkendové domovy se záhy
ocitnou na břehu nádrže. Mnozí chalupáři se tak už dnes těší, jak
přímo z chat budou lodičkami vyjíždět na výlety po okolí.


David Moravec mal kš