Správky koryt: katastrofa pro vzácné vodní živočichy
(Krnovský Region, 4. 3. 2003, Fidel Kuba)
KRNOVSKO (frk) - Rozsáhlá regulace a stavební zásahy do říčních koryt, které na Krnovsku odstartovaly po povodních v roce 1997, jsou už u konce. Nyní se tento typ investic přesune do Čech.
Rybáři i ekologové začínají rekapitulovat rozsah škod, které v přírodě způsobily stavební práce. "Při zpevňování koryt a podobných stavbách se počítá co to způsobí při stoleté povodni, ale už se nikdo příliš nezabývá tím, co to udělá s řekou v průměrných nebo suchých letech. Každé napřímení nebo betonování koryta znamená úbytek vody, což je zásah do ekosystému a navíc stavební práce zvedají ze dna kal, který decimuje populaci ryb v dlouhém úseku toku. Přestože v našich řekách žijí druhy, které patří mezi chráněné a ohrožené, udělilo ministerstvo životního prostředí správci toku na tyto práce vyjímku. Investor argumentoval že technické řešení je nezbytné a podle vyjádření znalce byly populace vzácných živočichů natolik početné, že s velkou pravděpodobností nějak přežijí. Už je jasné, že stavební práce poškodily život v řekách mnohem víc než povodně, a my se teď snažíme pomoct přírodě, aby se z toho vzpamatovala," vysvětluje hospodář krnovské organizace Českého rybářského svazu ing. Jürgen Greipel.
Na Krnovsku, které v minulém století bylo průmyslovým centrem, se v řekách zachovalo nečekaně bohaté spektrum živočichů. Dokonce zde žijí i některé původní druhy, které byly jinde už vyhubeny. Celorepublikovou raritou je například populace vranky pruhoploutvé, nebo vzácné mihule. "Vranka pruhoploutvá je unikátní tím, že narozdíl od vranky obecné patří ke karpatské pupulaci. Nemá plynový měchýř, takže může žít jen na dně. Její ploutve jsou uzpůsobené tak, že při dostatku vody šplhá přes malé jízky na potocích. Naše vranky mají i přes dvacet centimetrů. Ani na Slovensku není tak zachovalá populace jako u nás," představuje Greipel zajímavosti říční fauny v regionu. Rybáři ve snaze zachovat druhovou pestrost budou vybrané druhy ryb množit v nádržích a pak je vracet do řek. "Kromě našich vlastních zařízení chceme k těmto účelům využít ve spopupráci s obcí i nádrže, které budují na Ježnickém potoku Lesy města Krnova. Už o tom jednáme," uzavírá Greipel.