Oponentní posudek
studie „Možnosti retenčních úprav v povodí řeky Opavy“ (dále studie) zpracované organizacemi VÚMOP Praha, DHI Hydroinform, a.s. Praha, Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o., Aquatis, a.s. Brno a Povodí Odry s.p
Oponentní
posudek byl vypracován na základě žádosti ředitele odboru vodohospodářské
politiky MZe ČR RNDr. Pavla Punčocháře, CSc., po předání a převzetí všech potřebných
podkladů dne 19.2.2001 a v souladu s podmínkami specifikovanými ve
Smlouvě o vypracování oponentního posudku mezi zadavatelem a vykonavatelem
Úvodem.
MZe ČR vychází při posuzování efektivnosti
vynakládaných investic do vodohospodářských opatření v povodích vodních
toků, v návaznosti na výskyt extrémních hydrologických situací v povodích,
z celospolečenské potřeby co nejširšího prodiskutování a zvážení všech
možných alternativních řešení, jejich úplností, vzájemných vazeb a souvislostí
vedoucích v konečném důsledku k minimalizaci ztrát na lidských
životech a majetku a optimalizaci užitků při výskytu těchto extrémních
hydrologických situací v povodí.
Vypracovaná
studie je příspěvkem zadavatele k objektivizaci diskutovaných účinků a dopadů
jak technických opatření, tak tzv. „přírodě blízkých opatření“ ochrany před
negativními účinky povodní v povodí řeky Opavy. Lze konstatovat, že kromě
závěrů vyplývajících z řešení problematiky pro konkrétní povodí, lze výsledky
provedených prací ve studii, použité metody a postupy k řešení naléhavých
vodohospodářských otázek v povodích zevšeobecnit a vyvodit z nich
obecnější závěry a postupy použitelné při řešení problémů i na jiných
lokalitách.
Pro
celkové posouzení studie vycházeli posuzovatelé z posouzení jednotlivých
částí – etap studie, s přihlédnutím k jejich vzájemné návaznosti a postupnému
doplňování a upřesňování požadovaných a prováděných prací v navazujících
částech-etapách.
Posuzovaná
studie je tvořena podle data zpracování třemi na sebe navazujícími etapami:
1. Možnosti retenčních úprav krajině povodí Opavy - I.
etapa - 6/2000
2. Ekonomická rozvaha rozpočtových nákladů retenčních
úprav protipovodňové ochrany v povodí Opavy - 11/2000
3. Možnosti retenčních úprav krajině povodí Opavy - II.
etapa - 12/2000.
K předloženému řešení problematiky
v jednotlivých etapách a částech studie máme následující připomínky a
náměty:
Připomínky a hodnocení 1.části studie
1. Možnosti retenčních úprav v
krajině povodí Opavy - I. etapa
Formální hodnocení výstupů této I.etapy.
Tato
I. etapa, zpracovaná VÚMOP Praha na objednávku MZe ČR, obsahuje ve své konečné
podobě 84 číslovaných stran textu doplněného o záznamy z realizovaných jednání
a je členěna do čtyř samostatných kapitol. Práce obsahuje přílohy, které
dokumentují rozsah řešení a prezentují jeho výsledky. Grafické přílohy (mapy a
grafy) jsou přiloženy ve fóliích, ne všechny jsou řádně přiloženy a očíslovány,
což do jisté míry snižuje přehlednost těchto příloh jako výstupů řešení.
Tato část studie si klade za cíl posouzení variantních
návrhů zvýšení přirozené retenční kapacity povodí a účinku navrhovaných
technických opatření v údolní nivě (poldry, odsazené hráze), a to pro případ
průběhu dvou vybraných povodňových situací z 5/96 a 7/97. Cílem prací I. etapy
bylo vytvoření základních podkladů pro další podrobnější rozpracování
problematiky ve II. etapě. Proto mnohé z dále uváděných připomínek jsou
směrovány ke stavu poznání v 6/2000, práce z 12/2000 pak mnohé doplňuje a
konkretizuje.
V textové
části studie je autory prezentováno značné úsilí a prostor pro specifikaci
potřebných vstupních dat, jejich kvalitě atd. Část textu je věnována popisu
použitého samotného modelovacího prostředku, jeho možnostem a využitelným
rozšířením modelu. Z kapitoly 1.4 vypovídající o postupu prací a řešení dílčích
problémů je zřejmé obrovské úsilí řešitelů vypořádat se s výraznou neúplností a
nesourodost dat, ať už se jednalo např. o údaje o srážkách, průtocích či
výškopisné údaje polské části povodí nebo údaje o říční síti. Je třeba připomenout,
že značnou část řešitelské kapacity spotřebovala kromě verifikace také konverze
dat aplikovaných při konstrukci modelu. Charakter použitých vstupních údajů a
jejich věcná přesnost pak významně určovala stupeň schematizace jednotlivých
fyzikálních procesů ovlivňujících modelovaný jev a především kvalitu a věcnou
přesnost výstupních údajů.
Studie se zabývá řešením
problematiky ve čtyřech problémových okruzích, kterými jsou:
část I. Možnosti retenčních úprav změnou druhu
pozemků v krajině Opavy (zpracovatel HYDROINFORM, a.s. Praha)
V úvodní
kapitole je popsán cíl a metody jeho dosažení. Popisuje zájmové území a
podklady, ze kterých zpracovatel při řešení zakázky vycházel. V další
části následuje vysvětlení postupu řešení při posouzení možnosti retenčních
úprav změnou druhu pozemků v krajině. V této části byly řešeny čtyři
varianty změn vegetačního pokryvu v povodí a jejich dopad na povodňové
průtoky ve vybraných profilech.Tento problém byl řešen za pomocí 2D
matematického modelu (MIKE-SHE) popisujícího vznik a průběh povodňových průtoků
v povodí řeky Opavy, včetně jejího přítoku Opavice.
K této části máme
následující připomínky a komentáře:
Všeobecně
·
v textu nejsou odkazy na čísla příloh, výklad je
proto málo srozumitelný, čtenář musí přílohy složitě „hledat“,
·
v práci není podrobněji uveden (např. tabelárně)
rozsah a přesný charakter navrhovaných a hodnocených změn vegetačního pokryvu.
Není zde ani odkaz na případný zdroj těchto informací, které z hlediska
realizovatelnosti považujeme za klíčové. Je zřejmě uveden v dřívějších pracích,
které však nebyly posuzovateli k dispozici. Je zde jen odkaz na výsledky
provedených prací ve studii autora Kvítka,
·
grafické přílohy by bylo vhodné doplnit mapami
srážkových úhrnů (jejich izohyetami),
které by lépe dokumentovaly plošné rozložení příčinných srážek obou řešených
scénářů,
·
pro základní představu o možné povodňové situaci
postrádáme základní hydrologické údaje, zejména údaje o N-letých průtocích v
jednotlivých sledovaných profilech a zejména hydrogramy povodňových průtoků,
·
kalibrace modelu na průběh dvou relativně nejlépe
dokumentovaných povodňových situací (5/96, 7/97) je zvolena a provedena
správně. Otázkou je, zda řešení vybraných scénářů nemělo sledovat širší škálu
povodňových scénářů s hodnocením pravděpodobnosti jejich výskytu.
Podle stran
str. 2 - „realistické
varianty“ - nejsou z práce patrné, žádalo by podrobnější diskusi, co je
realistické a co ne. Plošné globální změny dle našeho soudu vzhledem k
majetkoprávním a jiným okolnostem nejsou zcela reálné a projednané. Stálo by za
zvážení, zda tyto změny nezredukovat na opravdu reálný rozsah opatření. Uvedené
řešení chápeme proto jako horní obálku možných opatření, skutečné možnosti a
tím i efekt opatření budou jistě menší,
str. 22 - jaká
změna vegetace? - není v práci podrobněji specifikováno (odkaz na
provedenou studii „Návrh řešení ochrany povrchových a podzemních vod ČR
vymezením zón zranitelnosti“),
- dvě epizody nezbytné pro kalibraci modelu. Posouzení jednotlivých
scénářů by mělo dle našeho názoru vycházet z pravděpodobnostního pojetí vzniku
srážky (snad N-letost) resp. výskytu extrémní srážky. Tato poznámka nepadá na
vrub zpracovatele, scénáře byly dohodnuty na jednáních mezi zadavatelem a
zpracovatele,
str. 23 -
použití denního kroku je s ohledem na dobu trvání srážky (např. Příl. I.8)
nevhodné. Problém je diskutován, nicméně jako vhodnější bychom považovali
modelové (variantní) rozdělení denních úhrnů na hodinové. Z nich by pak byly
provedeny simulace. Řešitel by se tím zřejmě vyhnul „zdůvodňování“ nesouladu v
době kulminace (1 den = čas. krok) při kalibraci modelu (PF Opava a Krnov). Při
pouze několikahodinové (menší než 1 den - Příl. I.8) délce trvání příčinné
srážky (epizoda 5/96),
-
o zmíněné kalibraci na období 1994 - 1999 (v textu odkaz na přílohu, ta
není přiložena) není v dalším textu žádná zmínka. Jaké jsou její výsledky, co
naznačila?
str.29 - z
výkladu není zcela jasná interpretace „půdního profilu“ do hloubky 10 m a
„nepropustné horniny“ mocnosti 1 m. Tato schematizace zřejmě umožňuje stanovení
infiltrační schopnosti území. Žádala by bližší komentář,
str. 31 - způsob
zadání říční sítě a příslušných výškových poměrů (odečet z map 1 : 10 000,
údaje z let 1961/62) se jeví jako málo výstižný, zejména s ohledem na datum
aktualizace běžně dostupných map, změny koryt toků po povodních 1996 a 1997. Z
popisu není patrné, jak byla schematizována údolní niva a případné rozlivy a
inundace, které mohou mít podstatný vliv na snížení kulminace a časový průběh
průtoků v povodích (zda byly řešeny s použitím 1D nebo 2D aproximace). I
drsnostní součinitele v místech rozlivů by potom zřejmě nabývaly vyšších
hodnot. Jak byl v numerickém modelu zohledněn transport splavenin a zejména
spláví, které průtočnost koryta a odpory v něm výrazně ovlivní?
str. 34 - není
zcela jasný postup, resp. myšlenkový pochod řešitele při zahrnutí tání sněhu
v zimním období. Zvýšený úhrn srážek (30 %) byl stanoven na základě
výšky sněhové pokrývky, nebo byl stanoven postupným sbližováním výpočtu a
naměřených údajů během kalibrace? Jak toto navýšení ovlivnilo průběh kulminace
průtoků v kontrolních profilech? Stálo by za zvážení provedení několika
variantních výpočtů, které by tento předpoklad lépe zdůvodnily – ospravedlnily,
str. 35 -
poměrně důmyslný modul SM byl při kalibraci použit jako „černá skříňka“
nevystihující reálné děje, ale splňující shodu naměřených a vypočtených
průměrných denních průtoků. Je otázkou, zda pro řešení úloh s jarních kulminací
průtoků ovlivněných táním sněhu je možné považovat model za nakalibrovaný (viz
též poznámka ke str.34),
-
nesoulad cca 1den (při zvolené délce kroku 1 den lze o velikosti nesouladu
při kratším výpočtovém kroku pouze spekulovat) v době kulminace při kalibraci modelu (PF Opava a Krnov) je
systematický a probíhá podél toku Opavy v linii Krnov - Opava pro oba
kalibrační scénáře. Tuto skutečnost by
bylo vhodné podrobněji diskutovat,
str. 37 -
simulovat vliv sítě lesních cest pouhým plošným snížením drsnosti o 10%
považujeme za neodůvodněné a nepodložené řešení, výsledky těchto simulací nemají
odpovídající vypovídací hodnotu. Navíc se tento předpoklad neopírá o
odpovídající průzkum skutečného stavu.
Přikláníme se k názoru řešitele, že pro posouzení vlivu těchto
reálných skutečností a simulací tohoto jevu „bude třeba využít jiných postupů“
a výsledků provedených nezbytných parametrických výpočtů a analýz,
- společně s řešitelem lze
konstatovat, že limitující skutečností jak z hlediska řešení a vypovídající
hodnoty použitého matematického modelu a zejména
pro interpretaci výsledků a jejich použitelnost je úplnost a přesnost vstupních
dat. Zde vidíme největší rezervy modelu ve vystižení charakteru toků a
inundačních území,
str. 38 -
tvrzení, že „stanice během povodně zřejmě vykazuje chybu měření“ by bylo
třeba konzultovat s ČHMÚ. Skutečnost, že v měrných profilech Opavy v Opavě
a Děhylově nesouhlasí výsledky simulace s měřenými hodnotami (průtoky)
ještě nemusí znamenat chybná měření. Výsledky simulací jsou nicméně v tomto
směru cenným námětem směřujícím k možné inspekci a kalibraci uvedených
vodoměrných profilů,
str. 39 - v
tabulce 1. uvedené procentní účinnosti sledovaných opatření jsou zcela
zásadní a klíčové. Tyto výsledky by
zasluhovaly podrobnější diskusi zaměřenou na vazbu srážka (úhrn, časový
průběh, plošné rozložení) - rozsah opatření - efekt. Zde by bylo jistě
nejvýstižnějším grafické vyjádření efektu sledovaných opatření v závislosti na
pravděpodobnosti výskytu (N-letosti?) příčinné srážky - viz poznámka ke str.22.
Řešitel správně komentuje v úvodu odstavce I.6 skutečnost, že hodnoty v tabulce
1. nelze prostě srovnávat. Nevhodnou interpretací by bylo možno dojít k závěru,
že např. změna využití území má v případě katastrofické povodně (7/97) větší účinnost (94,5 %) než při krátkodobější
lokální povodni (5/96) 99,7% - PF Opava - změna na celém území.
část II. Možnosti retenčních úprav v údolní
nivě Opavy a Opavice (zpracovatel Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o.)
V této
části jsou navržené způsoby zvýšení retenční kapacity údolní nivy pomocí
suchých poldrů 8+2, odsazených hrází 13+2 a kombinace vymělčení koryta
s ohrazováním a úpravami v korytě řeky. Tyto návrhy jsou podrobně a
srozumitelně dokumentovány v grafických přílohách a vyčerpávajícím
způsobem pokrývají veškeré možnosti realizací retence vody v povodí. Samozřejmě při dodržení předepsaných podmínek (zdroje podzemních vod, osídlení, silniční
a železniční síť atp.).
Připomínky k textové zprávě této části máme dle
stran následující.
str. 44 -
textovou přílohu II.1 „hydraulický výpočet“ jsme nenalezli, z hlediska
posouzení efektu „odsazených hrází“ ji považujeme za klíčovou,
-
názvy příloh v textu a názvy na přílohách nejsou identické,
str. 45 -
konstatování a tvrzení, že „v průtočnějších úsecích se bude uplatňovat
zpomalení povodňové vlny, v jejich méně průtočných úsecích se bude vytvářet
retence objemu povodňové vlny“ je nepřesné a nemusí platit obecně. Jednak by to vyžadovalo upřesnění termínů „průtočný
úsek“, „méně průtočný úsek“, dále se domníváme, že „rychlost“ povodňové vlny
resp. „retence objemu p.v.“ budou místně specifické a je třeba je posuzovat v
širších souvislostech, např. s ohledem na „hrdla systému“ apod.,
-
návrh na místní snížení kapacity koryta nepovažujeme bez globálního
posouzení jejich dopadů na přilehlé úseky toku a inundační území a posouzení
stability dna přilehlých úseků za vhodný. Na této straně uvedená opatření
považujeme spíše za výčet určitých hypotetických alternativ (variant), než za
konkrétní návrhová opatření. Základní otázkou asi zůstává: „Zvyšovat
protipovodňovou ochranu snižováním kapacity koryt?“
str. 48 - ke
schématu na obr. II.2 uvádíme, že je
nelze brát jako obecné chování toku a inundačního území v případě vymělčení
toku. Jak ukázal průběh povodně např. v roce 1997, ke zvýšení hladiny vody v
inundačních územích došlo velmi často v důsledku příčných staveb (násypů, mostů
apod.), v horních úsecích toků pak mnohdy v důsledku ucpání objektů splávím,
kdy došlo k usměrnění proudu i do nepředpokládaných lokalit. Navíc při těchto
úvahách a návrzích vždy záleží na stávajícím podílu průtoku v korytě a
inundačním prostoru. Z hydraulického hlediska lze namítnout, že při vyšší
hloubce vody v inundačním prostoru (zvýšení hydraulického poloměru) může dojít
ke zvýšení rychlosti proudění a tudíž paradoxně větší rychlosti odtoku
povodňové vlny oproti stávajícímu stavu, a to zejména, pokud se inundační území
výrazněji aktivně podílí na převádění kulminačního průtoku,
str. 49 - ke
schématu na obr. II.3 uvádíme, že je rovněž nelze zevšeobecnit. V případě
velkého stávajícího podílu koryta na převádění povodňových průtoků může dojít
ke zvýšení rychlosti vody v inundačním území a tudíž i celkovému zrychlení
odtoku. Připomínáme, že účinnost naznačených opatření je třeba vždy hydraulicky
posoudit s ohledem na lokalitu a širší souvislosti v celém sledovaném úseku toku.
Vhodným nástrojem pro kvalifikované hodnocení těchto otázek se jeví použití
hydrodynamického numerického modelu (1D nebo 2D) - viz studie 2 (12/2000),
str. 50 - i když
je celkový objem poldrů určitým ukazatelem, který může naznačovat na jejich
účinnost, je dle našeho soudu neméně důležitý způsob manipulace na nich. Velmi
důležitým faktorem je průběh jejich plnění, u průtočných poldrů pak rovněž míra
jejich naplnění s ohledem na polohu hladiny v toku pod poldrem, kdy podstatná
část objemu poldru může být zaplněna ještě před příchodem kulminace povodně.
Bez tohoto posouzení a podrobnějších úvah zahrnujících manipulaci i konstrukci
funkčních objektů jsou údaje o objemech uvedené v tabulce na str. 50 silně
zavádějící. Doporučujeme proto nehovořit v této souvislosti o „záchytném
objemu“, ale o celkovém prostoru
poldrů. Korektní řešení této problematiky - viz studie 2 (12/2000),
str. 51 -
doporučujeme citovat novější normu ČSN 75 2410, důraz je třeba klást nejen
na konstrukci hrází, ale zejména na konstrukci a způsob údržby a manipulace s funkčními objekty.
-
jak objemy prostorů v poldrech (retenční část), tak objemy vytvořené
bočními odsazenými hrázemi je třeba vztáhnout k celkovému objemu návrhové
povodňové vlny,
str.54 -
podrobnější řešení návrhových parametrů numerickým modelem (např. MIKE11 a
další - viz studie 2 (12/2000)) považujeme za nezbytné, otázky místního
proudění v kritických singularitách
doporučujeme dopracovat 2D modelem, při návrhu objektů poldrů (bez podrobnější
analýzy je jejich funkčnost diskutabilní) zohlednit pohyb spláví, a to zejména
před příchodem kulminace průtoku ve fázi plnění poldru, kdy je spláví
zachycováno při funkčním objektu, kterým ve fázi průtočné protéká prakticky
100 % povodňového průtoku. To se týká zejména průtočných poldrů,
-
poznámku o přednostním rozšiřování koryt nelze aplikovat obecně. Je třeba
vždy místně posoudit celý komplex okolností, jako jsou vlastnické vztahy,
stísněnost toku v urbanizovaných oblastech, návaznost na úsek toku pod a nad
uvažovanou lokalitou apod.,
str.59 - vliv
poldrů na stabilitu koryta je třeba místně posoudit, zejména s ohledem na
zvýšení rychlostí vody v místě funkčního objektu popř. pod ním. Na této úrovni
řešení, které má spíše popisný charakter, považujeme za předčasné zmiňovat se o
konstrukci funkčního objektu. Pojmy jako „běžný průtok“ (bez bližší
specifikace) nebo „žlabový betonový přeliv“ považujeme za nepřesné,
- není jasné, jak autoři bez hydraulického
posouzení dospěli k názoru, že zrovna při Q > Q50 dojde k
„významnější změně proudění“ (jak je změna kvantifikována?). Kapacita koryt
se po délce toku mění, navíc bude opatřeními místně změněna,
-
při návrhu balvanitých skluzů doporučujeme využít typizační směrnice
(Kališ, Čejka),
str. 63 - při
posuzování a zajištění migrační prostupnosti pro ryby bude třeba provést
průzkum druhové skladby, velikost ryb, maximální limitní rychlosti vody a
množství migrujících ryb.
část III. Možnosti úprav polní a turistické
cestní sítě
str.70 - celá kapitola má pouze popisný a
informativní charakter, bez možnosti posouzení stávajícího stavu a kvantifikace
zásahů a opatření. Pro zajištění
podrobnějších podkladů nutných pro řešení této problematiky doporučujeme řešit
výzkumně problematiku na vybrané reprezentativní pilotní lokalitě (území) s
cílem nejprve předběžně zhodnotit, zda má význam se daným problémem hlouběji
zabývat, v dalším potom podrobněji kvantifikovat účinnost možných opatření v
daném systému. Domníváme se, že tento problém nelze řešit samostatně bez
kontextu a souvislostí s problematikou odtoku z dalších ploch resp. útvarů,
které jsou jednak zdrojem vody, jednak recipientem cestních útvarů.
část IV. Závěr k provedeným pracím
řešeným v I. etapě
str. 82 - předložená I. etapa řešení studie poskytla
podklady k orientačnímu posouzení efektu změny druhu pozemků z orné půdy na
louky. V této části postrádáme systematičtěji volené scénáře srážek různého
úhrnu, trvání a plošného rozložení různých pravděpodobností výskytu. Simulací
těchto scénářů by bylo možno získat informace o účinku navrhované změny povrchů
v případě daných srážek. Uvedené dva scénáře jsou variantami kalibračními a
nejsou ani srovnatelné, ani reprezentativní. Odlišnost jejich průběhu je však
pro korektnost kalibrace velmi významná,
- vliv cestní sítě na soustředěný
odtok nebyl kvantifikován, jeho korektní řešení prostředkem MIKE-SHE dle našeho
názoru není možné. Uvedená 1% účinnost při plošném snížení stupně drsnosti o
10% není dostatečně odůvodněna, může se místně velmi lišit podle hustoty a
charakteru cestní sítě a musí být doložena provedenou analýzou viz výše,
- nedomníváme se, že byl v práci
stanoven retenční objem údolní nivy (ve smyslu ČSN 73 6530). Objem uvedený ve
studii považujeme za celkový, jenom jeho část se bude podílet na retenci. Podíl
této části na celkovém objemu bude záviset na místním technickém řešení a
zejména na manipulaci s objekty (v případě poldrů). Pojem „značná retenční
schopnost údolní nivy“ nekvantifikuje skutečný účinek navrhovaných opatření.
Upozorňujeme, že během povodní 5/96 a 7/97 se vody z koryt toků rozlily a tudíž
retenční účinek údolní nivy se projevil. U diskutovaných opatření postrádáme
(poldry, odsunuté hráze) srovnání se stavem během uvedených povodní. K tomu
předpokládáme poslouží srážkoodtokový a hydrodynamický model zmíněný v práci -
viz studie 2 (12/2000).
Připomínky a hodnocení k 2. části studie
2. Ekonomická
rozvaha rozpočtových nákladů retenčních úprav protipovodňové ochrany v povodí Opavy
Ekonomická rozvaha obsahuje 35 stran textu
včetně tabelárních příloh, které dokumentují výsledky ekonomických rozvah. Tato
část studie sestává z ekonomického hodnocení změny využití půdního fondu,
zvýšení retence cestní sítě a popis sociálních důsledků vyplývajících z
realizace retenčních úprav v povodí.
K práci lze souhrnně poznamenat, že poměrně
podrobné vyčíslení rozpočtových nákladů na jednotlivé položky se v daném
kontextu míjí účinkem, pokud nejsou tato opatření poměřována jejich retenčním
efektem, zvýšením protipovodňové ochrany ve vybraných profilech toku respektive
údajem o snížení povodňových škod. Účinek těchto opatření není v práci kvantifikován
vůbec, určité orientační údaje tohoto typu je možné získat z výše posuzovaných
studií z června a prosince 2000. Ke způsobu stanovení nákladů nemáme
připomínek, v závěru postrádáme přehledné (nejlépe tabelární) shrnutí
dosažených výsledků. V otázce zvýšení retence cestní sítě postrádáme k výkazu
výměr zmínku o způsobu stanovení jednotlivých kubatur a ploch. Tabulky na
stranách 15 až 19 vyjadřují prakticky totéž a jejich prezentace v tomto rozsahu
je snad zbytečná. V této části opět postrádáme souhrnné hodnocení se
zohledněním provozních nákladů na údržbu cestní sítě. Uvítali bychom rovněž
úvahu o spolupodílu z jiných finančních zdrojů na úpravách cestní sítě (obce,
CHKO, apod.). Část týkající se sociálních důsledků je popisná bez hlubších
analýz. Očekávali bychom spíše hodnocení „mimoekonomických“ důsledků, než čistě
„sociálních“ Ty samozřejmě mezi mimoekonomické důsledky patří. Rozsah práce
zřejmě vyplývá ze zadání a projednání se zadavatelem, které bohužel není formou
záznamů dokumentováno. V této části postrádáme určitou kategorizaci sociálních
dopadů (např. zaměstnanost, stresy během povodní - ztráta bližních, narušení
infrastruktury, hygieny, apod.) a alespoň rámcové údaje o efektu jednotlivých variant
protipovodňových opatření z hlediska sociálních (mimoekonomických) dopadů.
Závěry této části chápeme jako podklad pro další podrobnější rozpracování a
hodnocení dané problematiky, a to jak v rovině obecné a vědeckovýzkumné (mnohé
související otázky nebyly doposud uspokojivě dořešeny), tak na úrovni místních
zájmů, požadavků a možností.
Připomínky a hodnocení 3. části studie
3. Možnosti retenčních úprav v krajině
povodí Opavy - II. etapa
Tato dílčí etapa, obsahuje zhruba 65 stran
textu (včetně obsahů, záznamů z výrobních výborů a seznamu příloh). Je členěna
do těchto částí, všeobecné informace, podklady, popis současného stavu
povodňové ochrany, technické řešení ochranných hrází v povodí, popis VD Nové
Heřmínovy, metodika posouzení, ekonomické parametry, závěry a doporučení. Práce
obsahuje řadu velmi názorných a přehledně uspořádaných příloh. Ty dokumentují
navržené řešení a jeho výsledky ve formě map, výkresové dokumentace a grafů).
Práce je podrobným rozpracováním a
konkretizací opatření specifikovaných zadavatelem na základě výsledků
variantních řešení navrhovaných v I. etapě studie (viz výše). Je zde uvedena
řada dalších podkladů, které doplňuji a zdůvodňuji výběr variant a řešení jako
údaje o povodních, které se vyskytly v minulosti, geodetické podklady atp.
Naše další připomínky je třeba chápat jako podněty pro příští zpracovatele
případné další projektové dokumentace než kritika provedených prací.
K této části studie máme následující
připomínky a komentáře:
str. 8 - přínosem práce je, že byly do jisté míry
verifikovány a hodnoceny údaje o přesnosti mapových podkladů. Kvantifikace
odchylek ve výškopisu je významným přínosem pro hodnocení přesnosti a
věrohodnosti mapových podkladů.
str. 9 - za vhodný přístup považujeme přehled
historických povodní a jejich interpretaci na N-leté průtoky. Z důvodu
uvedeného na str.7 postrádáme v tabulce 2 pro většinu uvedených měrných profilů
nejnovější názor ČHMÚ na N-leté průtoky (1999).
str. 14 - v souvislosti se závěry I.etapy souhlasíme s
konstatování, že změna hospodaření v krajině nemůže být chápána jako způsob
zajištění ochrany proti povodním s vyšší N-letostí. To ostatně potvrzují i
závěry z řešení I. etapy a prací prováděných v jiných povodích (např.
Moravy). Nicméně je zapotřebí konstatovat, že způsob hospodaření v povodí
výrazně ovlivňuje tvář krajiny a její odolnost proti smyvům, erozi a transportu
splavenin i spláví, což druhotně přispívá k hladkému průběhu povodní i
povodňových škod.
str. 15 - v období sjednocující se Evropy se požadavek
na nedotknutelnost polského území pro protipovodňovou ochranu jeví paradoxně,
naopak se domníváme, že pokud to vážně nenaruší zájmy polské strany (zaplavení
obcí, ztráta výnosů apod.), měla by tímto směrem být vedena snaha o rozšíření
retenčních prostorů i na polské území.
- návrh hrází, jejich konstrukčního
uspořádání a materiálového složení byl proveden při poměrně malé znalosti
místních geologických a hydrogeologických podmínek. Ty mohou významně ovlivnit
realizovatelnost a cenu těchto staveb. Tak například 10 m vysoká hráz (hloubka
vody až 9 m) založená na štěrkopíscích (lze předpokládat rychlou propagaci
tlaků do podloží) se zřejmě neobejde bez vertikálního těsnicího prvku. Ten by
však znamenal určité přehrazení přírodního proudu podzemní vody a narušení
jejího přirozeného režimu.
str.16 - u hydraulického řešení scénářů není uveden
postup a způsob sestavení modelu, zejména zda byla funkce poldrů a jejich
funkčních objektů řešena v širších souvislostech a ve vazbě na proudění vody v
tocích. Upozorňujeme na nutnost podrobnějšího řešení zejména odtoku z poldru
při již vzduté hladině vody v toku pod hrází resp. v inundačním území. Jako
retenční prostor je potom možné uvažovat pouze prostor nad hladinou vody v toku
pod poldrem, resp. v inundačním území - poldru v případě bočního uspořádání.
Kapacita koryta pod hrází poldrů v těchto případech může hrát dominantní roli
ve vztahu k účinnosti poldrů.
- co se rozumí „několikanásobným
překročením Q100“ ? Stanovení tohoto průtoku pro posouzení
bezpečnosti hrází poldrů je klíčovou otázkou. Porucha hráze (zejména výše položených
poldrů) v případě jejího neřízeného přelití může způsobit umělou povodňovou
vlnu, která může vyvolat směrem po toku „řetězovou reakci“ poruch hrází poldrů
(tzv. dominový efekt). Upozorňujeme na určitou vyšší zranitelnost suchých
hrází, které nepřijdou po delší období do styku s vodou (antropogenní vlivy -
ztráta paměti, živočichové).
str.17 - u bočních poldrů bude třeba zajišťovat
manipulaci s funkčním objektem. Uvítali bychom úvahu o tom, v čí správě budou poldry
a jejich vybavení (správce toku, obce?), kdo bude manipulaci na objektech
zajišťovat, a jaká je vazba mezi dobou příchodu povodně resp. chvílí, kdy bude
třeba manipulovat - Q20,
str. 24 a
dále - výsledky řešení považujeme za velmi cenný podklad pro další úvahy o míře
a způsobu ochrany zejména urbanizovaných území proti povodním,
-
tato část obsahuje podrobné výpočty a získané informace o
účinku jednotlivých navrhovaných ochranných opatřeních. Pozornost byla věnována
především dvěma variantám návrhů a to suchých poldrů a VD N. Heřmínovy.
V textové části je okomentováno použití srážkoodtokového modelu HYDROG,
výběr posuzovaných hydrologických situací, způsob povodňového řízení, vypočtené
hydrogramy povodňových průtoků při jednotlivých ochranných opatřeních, jejich
srovnání ve vybraných profilech povodí se stavem povodně 7/97 a vyhodnocení
navrhovaných variant vodohospodářských opatření v povodí Opavy.
-
V části, popisující vyčíslení ekonomických parametrů
jsou stanoveny náklady na pořízení jednotlivých opatření včetně vyvolaných
investic. Většina nákladů je stanovena na základě podrobných údajů, některé
jsou stanoveny odborným odhadem. Nejsou vyčísleny (ani nemohly být pro nejasnosti ve vlastnických vztazích)
a porovnány pravděpodobné provozní náklady jednotlivých navrhovaných opatření,
- Výstupy
této části jsou prezentovány v tabelárních a grafických přílohách, které
ulehčuji čtenáři orientaci a jsou velmi názornou pomůckou pro pochopení výstupů
a závěrů řešení pro osoby nepodílejících se na vlastním řešení problematiky,
obyvatele dotčených regionů a pro pracovníky státní a veřejné správy.
V části závěry a doporučení:
str. 38 - doporučujeme dopracování úvah o velikosti
provozních nákladů, které v celkové bilanci nákladů mohou hrát nezanedbatelnou
roli.
str. 39, 40 - zcela se přikláníme ke stanoviskům a
doporučením řešitelů, zejména akcentujeme nezbytnost pravděpodobnostního
přístupu při řešení míry ochrany, a to prostřednictvím soudobých metod rizikové
analýzy spočívající v konstrukci „stromů rizik“, hydrodynamickém řešení,
kategorizaci záplavových území, sestavení škodních funkcí a následném hodnocení
pravděpodobnosti vzniku škod. V této souvislosti upozorňujeme na nutnost váženého
zohlednění mimoekonomických škod, které mohou rozhodovací proces dominantně ovlivnit.
Je totiž pravděpodobné, že za předpokladu dobré funkce varovného systému a
včasné evakuace obyvatel a mobilní části hmotného majetku by materiální škody
nepřesáhly náklady na realizaci protipovodňových opatření.
Závěr
Předložená studie, skládající se ze tří na sebe
navazující částí, řeší možnosti retenčních úprav v povodí řeky Opavy
vedoucích ke zvýšení ochrany obyvatelstva a krajiny před negativním účinkem
povodňových průtoků. Lze zodpovědně konstatovat, že všechny tři části studie
jsou cenným přínosem řešitelů k nalezení co možná nejpřijatelnějšího
návrhu (ne jenom technického ale i přírodě blízkého) řešení této problematiky
v dané lokalitě. Je možné konstatovat, že kromě závěrů vyplývajících z
řešení problematiky pro konkrétní povodí, lze výsledky provedených prací ve
studii, použité metody a postupy k řešení naléhavých vodohospodářských otázek
v povodích zevšeobecnit a vyvodit z nich obecnější závěry a postupy
použitelné při řešení problémů i na jiných lokalitách.
1. část studie si
kladla za cíl navržení a posouzení variantních návrhů zvýšení přirozené
retenční kapacity povodí a účinku navrhovaných technických opatření v údolní
nivě (poldry, odsazené hráze), a to pro případ průběhu dvou vybraných
povodňových situací z 5/96 a 7/97. Cílem prací 1. části studie bylo získání a
vytvoření základních podkladů pro další podrobnější rozpracování problematiky
v částech 2. a 3. studie.
2.
část studie sestává z ekonomického hodnocení změny využití půdního fondu,
zvýšení retence cestní sítě a popis sociálních důsledků vyplývajících z
realizace retenčních úprav v povodí. Závěry této části chápeme jako podklad pro
další podrobnější rozpracování a hodnocení dané problematiky, a to jak v rovině
obecné a vědeckovýzkumné (mnohé související otázky nebyly doposud uspokojivě
dořešeny), tak na úrovni místních zájmů, požadavků a možností.
3.
část studie je podrobným rozpracováním a konkretizací opatření specifikovaných
zadavatelem na základě výsledků variantních řešení navrhovaných v 1. části
studie (viz výše). Je zde uvedena řada dalších podkladů, které doplňuji a
zdůvodňuji výběr variant a řešení jako údaje o povodních, které se vyskytly
v minulosti, geodetické podklady atp. Práce doplňuje a porovnává dva
návrhy ochrany povodí (výstavbu 8+2 poldrů v údolních nivách řek Opavy a
Opavice a VD Nové Heřmínovy) při dvou vybraných extrémních povodňových
situacích, srovnává jejich výhody a nevýhody včetně porovnání nezbytných
finančních nákladů na jejich realizaci (bez provozních nákladů). Pro neodbornou
veřejnost jsou pro posouzení a výběr jednotlivých navržených opatření velmi
zajímavá sdělení na přílohách N3 a N1, které prezentují srovnání účinků
navrhovaných opatření na kulminaci povodňových průtoků na řece Opavě
v úseku Vrbno pod Pradědem - Opava.
Provedené
práce ve studii, na základě maximálního využití dostupných podkladů a
znalostí o řešené problematice, objektivizují účinnost jednotlivých
navrhovaných a posuzovaných opatření, a to ve vazbě na požadavky územního a
technického řešení, finanční nároky a v obecné rovině i možné sociální dopady.
Práce neřeší (a to by mělo být předmětem dalších studií) bilanci přínosů
protipovodňových opatření, a to jak ekonomických, tak mimoekonomických v celé
jejich šíři. Práce i přes drobné připomínky, které se předpokládáme vyjasní během
oponentního řízení, splňují svůj účel a jsou významným podkladem a podnětem pro
další aktivity směřující k relevantnímu zhodnocení nezbytné míry a zajištění
protipovodňové ochrany hodnoceného území.