Povodně: Rozoraná krajina, umělé smrčina,

narovnané řeky a globální klima

Hnutí DUHA upozorňuje na ekologické příčiny záplav

Tisková zpráva Hnutí DUHA, úterý 13. srpna 2002


Hnuti DUHA dnes upozornilo, ze povodne nejsou zapricineny pouze katastrofalnim vykyvem pocasi, ale maji rovnez dulezite ekologicke priciny.- Smrkove monokultury zadrzuji vodu podstatne hure nez lesy s mistne odpovidajicimi druhy stromu – prevazne tedy s buky a duby, v horach i jedlemi. Stary jedlobukovy les zachyti za 24 hodin az osmdesat milimetru srazek, zatimco umela smrcina troj - az desetinasobne mene.

- Tlejici kmeny, stare stromy a lisejnik, ktery je obrusta, funguji jako houba. Tlejici drevo nebo lisejnik mohou v prumeru nasaknout tolik vody, kolik samy vazi: jenom lisejnik na trisetlete jedli tedy zadrzi az 200 kilogramu vody. V lesich by proto melo vzdy nekolik procent kmenu zustavat nevytezeno. Prizpusobit se musi take zpusob kaceni: voda velmi rychle steka po rozsahlych holinach vykacenych holoseci.- Vinou prumysloveho zemedelstvi z poli zmizely prirozene bariery: remizky, meze, louky, pastviny, mokrady, rybnicky, strane a sady. Voda, kterou nema co zachytit, snadno odteka. Orna puda u nas tvori 72 % zemedelskych pozemku, zatimco prumer zemi EU cini 60 %.

- Povodne zhorsuji take narovnana koryta, kterymi povoden rychle proudi do nizin. Behem dvacateho stoleti se celkova delka ceskych rek a potoku zkratila o tretinu. Rozorany nebo zastaveny byly ricni nivy s loukami, takze voda se nema kam rozlevat. Zachovana rozsahla plocha meandru, luznich lesu, luk a tuni v chranene krajinne oblasti podel Odry nad Ostravou (CHKO Poodri) zachytila behem zaplav v cervenci 1997 celkem 89 milionu m3 vody a zmensila povodnovou vlnu ve meste o 100 kubiku za sekundu.

- Ani meandry, zelen v krajine, louky v nivach a lesy s mistne odpovidajicimi druhy stromu nemohou zcela zabranit zaplavam pri katastrofalnich destich. Omezuji vsak silu povodne a zpomali ji. 

- Ucinek povodni zvysuje budovani dalsich domu prave v ricnich nivach, kde je vysoke riziko zaplav. Uzemni plany obci by mely s timto nebezpecim pocitat, brehy rek ponechavat volne a novou vystavbu smerovat na vyse postavena mista. 

- Vedci varuji, ze vinou globalnich zmen klimatu bude katastrofalnich zaplav v Evrope pribyvat. Vyssi frekvence extremnich vykyvu pocasi, jako jsou prave povodne, ale take sucha, vlny veder nebo v tropickych oblastech hurikany patri mezi hlavni dusledky ocekavanych zmen podnebi, zpusobenych predevsim exhalacemi oxidu uhliciteho ze spalovani uhli, ropy a zemniho plynu. Nelze ovsem konkretni udalost – napriklad soucasne ceske povodne – vyslovne pripsat tomuto trendu.

- Resenim je obnova zelene v krajine, sazeni lesu s prirozenou skladbou a vystavba mistnich hrazi chranicich obce, v pripade potreby doplnenych radami takzvanych suchych poldru pro docasne zadrzeni vody v pripade silnych destu nebo systemy malych retencnich nadrzi.

- Ministerstvo zemedelstvi vsak uvazuje o budovani masivnich a drahych prehrad, ktere jsou jako ochrana proti zaplavam nespolehlive – nemusi totiz na zadrzeni vody stacit. Za kontroverzni prehradu Nove Herminovy v Jesenikach by stat utratil pres dve miliardy korun – cast si pujci od Evropske investicni banky. Paradoxne by pritom v zajmu ochrany pred povodnemi zaplavila stejnojmennou vesnici s 250 obyvateli, 150 domy a prosperujici tovarnou. Navic sice splni sny stavebnich spolecnosti o obrovske betonove zakazce, ale pred zaplavami by chranila jen pri privalovych destich v konkretni, pomerne male oblasti.

Kontakt:
 Jaromir Blaha (lesy), tel. 0602-440508
Vojtech Kotecky (zemedelstvi, globalni zmeny klimatu) , tel. 05-45214431, 0604-202470

Pavel Pribyl (Nove Herminovy), tel:02-22514759, 0603-207249