|
JESENÍKY
::. SUPERMARKETY ::. dopis zastupitelům
Otevřený
dopis krnovským zastupitelům
V Radimi dne 7. 2. 2004
Vážení
zastupitelé města Krnova,
obracím
se na Vás s žádostí, abyste zabránili další devastaci města
Krnova a naplnili své sliby o podpoře krnovských podnikatelů, které jste
si sami zakotvili do svého programového prohlášení. Žádám Vás proto,
abyste dosáhli takové změny územního plánu města, která by znemožnila
výstavbu supermarketů, hypermarketů, velkoplošných prodejen a multifunkčních
center v centru města, především v objektu u městské teplárny
(kde se plánuje stavba řetězce Lídl) a v proluce na Opavské ulici
(kde má stát řetězec Kaufland).
Radnici
se již podařilo navést tranzitní kamionovou a osobní dopravu do centra města
(bez výhrad podporovala otevření hraničního přechodu v Bartultovicích)
a podařilo se jí v centru města dosáhnout výstavby jednoho
supermarketu, o jehož ohyzdnosti a negativním vlivu na růst dopravy a na místní
obchodní síť není pochyb. A nyní má následovat výstavba dalších
supermarketů v centru. Důsledky jsou již nyní zřejmé, protože dnes
už máme s dopady takovýchto projektů zkušenosti.
Dovolte
mi, abych je pro přehlednost shrnul:
-
Především
dojde ke snížení zaměstnanosti v regionu, protože supermarkety
zaměstnávají méně zaměstnanců na stejný obrat zboží než živnostníci.
-
Dojde
k odlivu peněz z regionu, jelikož obchodní řetězce daní svůj
zisk mimo region.
-
V neposlední
řadě nás čeká další zatížení města dopravou (protože zboží
necestuje k zákazníkům, ale zákazníci cestují za zbožím).
-
Stejně
tak dojde k ohrožení místních malých obchodníků a tudíž i tváře
celého města, zvláště centra, které se bude dále vylidňovat.
Tento
poslední důsledek je snad pro Krnov, již tak poznamenaný komunistickým
bouráním, nejtragičtější. Supermarkety se soustřeďují na omezený
sortiment zboží, které se rychle prodává, a tak snižují obraty v konkurenčních
malých prodejnách. O kultuře prodeje v supermarketech není třeba
dlouze mluvit. Stačí si prohlédnout parkoviště před krnovskou Hypernovou,
případně se v ní pokusit o nákup. Naproti tomu drobný živnostník,
který většinou nabízí mnohem širší sortiment a přitom i dokáže
odborně zákazníkovi poradit nebo zboží pro něj objednat, je pak ohrožen,
jeho tržby klesají, krachuje a v konečném důsledku přijdou obyvatelé
Krnova a širokého okolí o možnost výběru a budou stále více cestovat
za nákupy do Opavy či Ostravy. Obchodníci budou propouštět prodavače a
budou zanikat různé malé a vesnické prodejny, takže se lehce může stát,
že budeme muset za nákupem obyčejného chleba cestovat autem na druhý
konec města.
Je tedy
zřejmé, že výstavba dalších supermarketů v Krnově nebude mít žádný
pozitivní dopad. Není pouze zřejmé to, čí zájmy vlastně současní
zastupitelé a vedení města hájí. Čí zájmy hájí ti, kteří již při
výstavbě Hypernovy prokazatelně lhali a dodnes bezostyšně sedí na svých
židlích? Ti, kteří slibovali byty nad prodejními prostorami, multifunkční
centrum místo supermarketu a citlivě navrženou stavbu harmonizující s renesančními
domy Revoluční ulice namísto město hyzdícího hangáru? Zájmy všech
obyvatel nebo zájmy řetězců a stavebních firem podnikajících na náš
účet? Nebo si nějaký radní opět potřebuje nechat opravit svůj rodinný
dům od firmy, která bude stavět nový supermarket? Opravdu v časech
svobodných nedokážeme najít cestu, jak našemu městu vrátit prosperitu a
krásu, kterou bylo kdysi proslaveno?
Uvědomte
si prosím, že rozhodnutí o výstavbě supermarketů v centru nevratně
poznamená tvář našeho města a jeho další vývoj na mnoho let dopředu.
Jednejte v této věci tak, abyste svým dětem mohli předat takové město,
ve kterém je radost žít, pracovat a vychovávat další generace. Nevytvářejte
urbanistické experimenty a buďte více věrni stavební tradici Krnova, která
jej kdysi proslavila.
Ivo Dokoupil
Hnutí Duha Jeseníky
Příloha: Citace ze studií
Nevýhodou velkých obchodních center
pro obce je skutečnost, že pokud tyto společnosti omezí činnost stávající
maloobchodní sítě, nejenže může dojít k poklesu daní z příjmu
ze sféry maloobchodu (ať již právnických či fyzických osob), ale zároveň,
dojde-li k nárůstu nezaměstnanosti, může takový nárůst znamenat
také pokles daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti.
Přemysl Vaněk: Enviromentální,
ekonomické a sociální aspekty rozvoje obchodních center
(autor
je členem občanského sdružení Lučina – přátelé přírody Havířova,
které se dlouhodobě problematikou vlivu supermarketu zabývá)
************************
Nové
kolosy supermarketů a hypermarketů nedeformují zdaleka jen charakter našich
měst a předměstí a nepředtavují zdaleka jen ekologické ohrožení.
Deformují také sociální strukturu a ohrožují ty vrstvy, které
historicky garantovaly rozvoj občanské společnosti.
Jan Keller: Supermarket – další rána
středním vrstvám
(autor
je sociolog, přednáší na Ostravské univerzitě)
************************
Ve
zprávě, která byla publikována v říjnu 2000 v Británii po šestnáctiměsíčním
průzkumu vládní Komise pro hospodářskou soutěž, bylo pět největších
supermarketových řetězců obviněno z používání „loupeživých
cen“ (predatory pricing). To znamená prodávání zboží denní spotřeby,
jako je například mléko a chleba, za cenu nižší, než je výrobní cena
pekárny nebo mlékárny. Tyto „loupeživé ceny“ jsou inzerovány v rozsáhlých
reklamních kampaních, aby přitáhla zákazníky z menších obchodů,
které si pochopitelně nemohou dovolit se jim vyrovnat.
Richard Douthwaite: Supermarkety
(autor
je britský novinář a ekonom)
Texty převzaty ze sborníku „Zaostřeno na
hypermarkety“, které vydalo občanské sdružení Nesehnutí, Brno, 2001
Více informací k problematice vlivu supermarketů
najdete na: http://nesehnuti.ecn.cz, http://www.hyper.cz
|
