Vysoká, malá vesnice na kraji Osoblažska a donedávna i na okraji pozornosti médií i politiků. Slezský kostel s ohradní zdí, pár činžáků, obchod a obecní úřad v jedné budově. „Jsme slepá ulice, odtud již cesta nikam nevede,“ říká starší muž, který se svým kolem směřuje do mateřské školky umístěné nedaleko silnice, po níž občas přejede auto a několikrát denně autobus. To by se ale mělo radikálně změnit. Do konce srpna má být zkolaudována stavba celnice, která zásadně změní tvář vesnice i vzdálenějšího okolí.
Lidé beze jména
„Já se k přechodu již vyjadřovat nebudu. Na mně i moji rodinu byla podána už tři trestní oznámení,“ ztěžuje si starosta Vysoké Antonín Budínský a skrývá se za dveřmi kanceláře. Na obecním úřadě vládne stejně napjatá atmosféra jako v celé obci. „Tady se lidé bojí sebe navzájem. Je to malá vesnice a všichni se hádají,“ říká učitelka v místní mateřské školce. Ale ani ona, stejně tak jako nikdo jiný z vesnice, není ochotna říci novináři své jméno. Lidé se zde naučili žít beze jmen, je to pro ně zřejmě bezpečnější.
Chystaný přechod rozjitřil city obyvatel, z nichž někteří mají pocit, že je starosta nedostatečně informoval. „Nikdo nám nic neřekne. Když například před čtyřmi lety otvírali přechod pro malý pohraniční styk a najednou přijeli Poláci, tak jsme se jich polekali, nikdo to nevěděl,“ vysvětluje majitelka malého bufetu, opět bezejmenná. Její muž vynáší popel a kolem pobíhá chlupatý oříšek. „Na schůze nikdy nechodím, na to není čas,“ dodává na vysvětlenou, jakým způsobem probíhal v této zapadlé vesnici schvalovací proces územního řízení. Za nedostatečnou informovanost občanů ovšem obec, podobně jako i Krnov a Město Albrechtice, sklidila ovoce v podobě petice požadující nákladné stavební úpravy, které by obyvatele ochránily před kamiony. „Podepsala jsem petici, jsme proti kamionům. S přechodem tady souhlasí jen starosta, že to obci přinese peníze. Ale nám jde o to, aby tady mohly žít i naše vnoučata,“ dodává žena.
Občané až jako poslední
I když jednání o hraničním přechodu probíhala již od roku 1992, neproběhlo do loňského roku v žádné dotčené obci referendum nebo rozsáhlejší veřejná diskuse o dopadech tranzitní dopravy a způsobech, jak je eliminovat. Občané byli informováni pouze prostřednictvím zastupitelstev a nástěnek a jejich nevole se zvedla až v době, kdy si uvědomili, že otevření přechodu je za dveřmi. Této situaci napomohla i skutečnost, že hraniční přechody nepodléhají procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí. „Proces EIA se nevztahuje na hraniční přechody,“ vysvětluje Lukáš Ženatý z ostravského pracoviště MŽP. „Bohužel musím konstatovat, že na stavbu vlastního přechodu se občanů nikdo neptal.“ Zatímco každé rozšíření cesty bude schvalováno a připomínkováno všemi zájemci na veřejném setkání, hlavní stavba, jejíž důsledky se budou dotýkat životního prostředí desetitisíců lidí, byla schválena experty a úředníky za polozavřenými dveřmi.
„My trváme na tom, že proces EIA měl být proveden na kamionový
tah jako celek,“ vysvětluje postoj občanského sdružení Iniciativa 57 Oldřich
Michálek. „Stejně tak územní řízení, jehož se podle zákona můžou účastnit
všichni, na které má stavba nějaký dopad. Proto necháme celý proces schvalování a
povolení stavby prozkoumat právníky,“ dodává.
Navíc se zdá, že k rozhodnutí o tom, kudy pojedou tranzitní
kamiony, bylo náhlé. Přechod Vysoká s neomezenou tonáží není uveden
v platné verzi územního plánu Vyššího územního celku Jeseníky a není ani
uváděn v koncepčním dokumentu rozvoje dopravních sítí, jehož vliv na
životní prostředí byl posuzován.
Bylo by nám to líto
Odpůrci okamžitého otevření přechodu ve Vysoké mají ještě
jeden argument, který by mohl vysvětlit skutečnost, že se starostové snaží do
svých měst přilákat co nejvíce kamionů, namísto aby svá města a obce před
nárůstem dopravy chránili. Zvýšená doprava jim totiž pomůže zvýšit tlak na
státní pokladnu, která původně nepočítala s žádnými většími investicemi
do bruntálských silnic až do roku 2010 a dosáhnout tak stavby obchvatů, které by
mohly vyřešit již dnes tíživou situaci s dopravou především v Opavě,
Krnově a ve Městě Albrechticích. Čím více aut, tím větší šanci na úspěch
mají projekty obchvatů.
„Nechceme být rukojmím Krnova, který chce s pomocí nové
celnice získat prostředky pro budování obchvatu,“ vysvětluje Oldřich Michálek z
Iniciativy 57. Krnovská radnice však svou taktiku neskrývá. „Obchvaty byly neustále
v pozadí. Otevření celnice nám pomůže vytvořit tlak na jejich vybudování,“
říká místostarosta Vrzal, který je společně s opavským náměstkem primátora
Pavlem Mališem iniciátorem vzniku sdružení obcí, které budou navzájem koordinovat
úsilí o urychlení projektových prací úprav silnic a budování obchvatů. „Celkem
odhadujeme potřebné náklady na 7,5 miliardy korun včetně přípojky na Rudnou,“
vysvětluje Mališ záměry sdružení, jemuž se s jeho požadavky jen těžko bude
konkurovat vládní prioritě v regionu, kterou je jednoznačně dálnice D 47.
S kamiony v zádech by však jednání mohlo jít mnohem lépe, bez nich ale
obchvaty nebudou zcela jistě. „Domníváte se, že v případě, že zhatíte
přechod ve Vysoké, tak někdy dosáhnete výstavby obchvatu města?“ ptal se zcela
otevřeně občanů na setkání ve Městě Albrechtice přednosta okresu Jiří Škrabal.
„Bylo by nám velice líto, kdyby se pod tlakem nějaké občanské neposlušnosti měla
akce zastavit,“ dodal přednosta.
Kamiony pro hospodářský růst
Podle místních politiků je prý zřejmé, že hraniční přechod bez
omezení tonáže region nutně potřebuje pro svůj rozvoj. „Chystaný přechod má pro
nás ohromný význam. Máme připravenu průmyslovou zónu, ale všichni investoři se
ptají po dopravní dostupnosti a po možnostech exportovat,“ říká místostarosta
Krnova Jaroslav Vrzal. „Omezit tonáž přechodu by znamenalo ztratit zájem
investorů,“ dodává Vrzal, který je přesvědčen o tom, že doprava je Achillovou
patou rozvoje regionu, jakoby žádné další pobídky k podnikání neexistovaly.
Investoři však vidí situaci trochu jinak. „Krnov jsme si vybrali pro vybudování
závodu na zpracování potravin protože je zde čisté životní prostředí, tradičně
se zde rozvíjí ekologické zemědělství a krnovská radnice vzorně spolupracuje,“
vysvětluje motivaci prvního investora v Krnově Jiří Kalina, poradce firmy
Arktika. Potvrzuje tak skutečnost, že náklady na dopravu jsou většinou mizivé
v porovnání s ostatními výrobními náklady. „Dopravní problémy jako
takové neexistují, existuje pouze hospodářská koncepce a v jejím rámci má doprava
své dílčí postavení, svůj dílčí význam,“ vysvětluje jesenický rodák,
architekt Pavel Hron svou zkušenost z Německa, kde nyní žije. „Představa, že
se prostým zlepšením dopravy něco vyřeší je naprosto naivní, protože ty dopady
jsou tak mnohostranné, že nikdo neví, jestli to bude mít pro hospodářství regionu
negativní nebo pozitivní následky. Pokud tady není regionální hospodářská
koncepce, která něco sleduje,“ dodává Hron.
Krnovské vedení však tvrdí, že jeho koncepce je jasná. „Dejte mi
jiný návod k rozvoji tohoto regionu a já mu dám přednost,“ říká
místostarosta Vrzal. Jiné návody ale existují, jejich realizace však není možná
v jednom volebním období a možná proto se netěší pozornosti politiků.
Například studie rozvoje okresu Bruntál zpracovaná brněnskou firmou Garep doporučuje
v oblasti dopravy zlepšit nabídku veřejné dopravy, otevření dalších
přechodů do Polska včetně železničního v Glucholazech, podporovat ekologické
formy dopravy a zkvalitňovat dopravní infrastrukturu uvnitř okresu. Tuto studii však
nečetli krnovští radní, kteří dodnes neuvažují o výstavbě důstojné autobusové
čekárny.
„Ve světě se ukazuje, že investice do dálkových silnic většinou
nemají přímý kladný vliv na ekonomickou situaci regionu,“ vysvětluje Petr
Kurfürst z nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku. „Téměř
všude se vyplatí investovat do kvalitní průmyslové a informační infrastruktury, ale
i do sociálních a kulturních projektů, což mnohem úspěšněji přitahuje investory.
Pro prosperitu regionu nebude zřejmě otevření Vysoké znamenat nic, Bruntálsko by se
mělo snažit přitáhnout prosperitu efektivnějšími způsoby. Ve Velké Británii se
například ukazuje, že kvalita místních komunikací je pro konkurenceschopnost regionu
neméně důležitá jako kvalitní dálkové silniční spojení,“ uzavírá Kurfürst.
Vybudováním přechodu se zkrátí cesta do Německa o 150 kilometrů,
což samozřejmě přivítají všichni podnikatelé uvažující o exportu. Zvláště
tehdy, zaplatí-li náklady za toto zkrácení svým zhoršeným ovzduším nebo zdravím
někdo jiný, nejlépe však stát. Přechod totiž přiláká tranzitní dopravu, která
například v Chotěbuzi představuje až 67 procent kamionů. Vyřešit problém
Chotěbuzi by však bylo možné nejenom poškozením další oblasti, ale třeba
zavedením poplatků pro kamiony, které by zohledňovaly míru poškození životního
prostředí, jak tomu je například ve Švýcarsku od prvního ledna.
Občané se spojili proti tranzitním kamionům
Iniciátoři petic z Vysoké, Krnova a Města Albrechtic
protestujících proti očekávanému nárůstu dopravy na silnici I/57 v souvislosti
s hraničním přechodem ve Vysoké vytvořili společné občanské sdružení Iniciativa
57, jehož cílem je eliminovat zatížení životního prostředí a v tomto směru
vyvíjet tlak na obecní, okresní a nyní i krajské úředníky.
„Nejsme proti přechodu jako takovému, ten je nutností a je
politováníhodné, že k jeho otevření nedošlo již dříve, protože ten kraj ho
potřebuje,“ vysvětluje Oldřich Michálek z Vysoké, jeden z hlavních
organizátorů protestů. „Ale chceme dosáhnout zastavení výstavby přechodu do té
doby, než se vyjasní, za jakých podmínek lze očekávaný nárůst tranzitní
kamionové dopravy akceptovat. Nechápeme, jak je možné pokračovat ve stavbě
přechodu, když občané Krnova, Albrechtic a Vysoké dali jasně najevo, že jsou proti
průjezdu kamionů městy a když obchvaty kolem měst a rozšíření silnice je
připraveno pouze ve formě studií,“ dodává Michálek.
Ve Vysoké, kde protesty vznikly nejdříve, se obyvatelům
v září loňského roku podařilo prosadit do projektu rozšíření silnice,
vybudování protihlukových bariér a vyřešení situace dojíždějících školáků.
Ve Městě Albrechticích koncem roku občané přiměli zastupitele, aby přehodnotili
svůj smířlivý postoj k průjezdu kamionů centrem města a namísto plánovaného
neúplného obchvatu zadali projektové práce s cílem najít trasu, která by
kamiony vedla zcela mimo město. Současně se před měsícem vedení města obrátilo na
Generální ředitelství cel s žádostí omezit tonáž přechodu ve Vysoké do 20
tun. „Odpověď jsme zatím nedostali,“ říká místostarosta města Igor Kozelek.
„Iniciativu občanů vítáme a všechny jejich připomínky bereme vážně. Konečné
slovo k obchvatu a k přechodu by ale měli říci odborníci,“ uzavírá
Kozelek.
V Krnově, kde radnice navzdory všem protestům jednoznačně
prosazuje urychlené otevření přechodu, podepsalo petici požadující vyřešení
bezpečnosti, hluku a znečištění způsobeného projíždějícími kamiony ještě
před otevřením přechodu kolem 1600 lidí. „V případě potřeby jsme schopni
vyvolat o tak důležité otázce krnovské referendum,“ tvrdí hlavní iniciátor
petice Tomáš Kovařík. Na tlak občanů bude zřejmě zastupitelstvo muset reagovat na
svém nejbližším zasedání. „Připravil jsem návrh technických opatření, která
by měla zmírnit dopad tranzitní dopravy ve městě,“ vysvětluje krnovský radní
Bohumil Králik. „Je třeba ihned začít řešit situaci průjezdu kamionů městem,
protože otevření přechodu se chystá na srpen, ale obchvat bude nejdříve za šest
let,“ dodává Králik.
V Zátoru, který leží na tahu směřujícím z Vysoké do
Olomouce, se zvedl odpor proti kamionům teprve minulý týden. „Silnice, která vede
obcí je nedostačující už dnes,“ rozhořčeně vysvětluje iniciátor odporu Milan
Spáčil, který bydlí přímo u silnice, po které již nyní projede denně tři
tisíce aut. „Co lidí tady díky tomu, že cesta je široká jen pět metrů, za
posledních deset let zahynulo, i můj syn byl těžce raněn. Naše obec zaspala,
připravujeme nyní petici a chceme se připojit k Iniciativě 57 a nepustit sem kamiony,
dokud se nezačne stavět obchvat Zátora,“ dodává rozhořčeně Spáčil. „Dokud
nebudeme mít zpracovaný územní plán, tak se s námi nikdo o penězích na
obchvat nebude bavit,“ vysvětluje starosta Zátora Jaroslav Skřivánek. „A navíc
vše souvisí s plánovanou přehradou v Nových Heřminovech. Dokud není
jasno, zda bude, nebo nikoliv, není jasno ani o vedení obchvatu kolem obce,“ dodává
starosta.
Jak se rodí přechod pro tranzitní dopravu
v září 1994
na jednání česko-polských
expertů rozhodnuto vybudovat ve Vysoké přechod s omezením do 3,5 tuny
říjen 1996 je
takto přechod charakterizován i v mezivládní dohodě o hraničních přechodech
1995
Krnov
usiluje o vybudování přechodu pro kamiony v Krnově
5.3. 1996
Ministerstvo dopravy zamítlo přechod v Krnově
z důvodů nevyhovujících komunikací a velkých investic v podobě obchvatu a
oznámilo, že plánuje vybudovat přechod ve Vysoké s odůvodněním, že
„parametry přístupové silnice, která vede přes Město Albrechtice jsou
příznivé“, Krnov se pořád pokouší prosadit přechod ve městě
5.3.1997
Oblastní celní úřad Ostrava požádal dotčená města o
stanovisko ke zrušení omezení
tonáže ve Vysoké,
předpokládané počty vozidel nejsou uvedeny
jaro 1997 Zrušení
omezení tonáže a tím i navedení tranzitu do svých měst schválily bez větší
pozornosti médií i občanů
Vysoká a Město Albrechtice, Krnov s podmínkou vybudování obchvatu
březen 1999 Na jednání expertů
v Kudowě Zdróji dohodnut dodatek o zrušení
omezení tonáže,
říjen 1999 Obě
strany si vyměnily diplomatické nóty a změna omezení tonáže
nabyla platnosti
září 2000
Stávka řidičů v Chotěbuzi, celníci
řidičům slibují urychlené otevření nového přechodu
září 2000
Začínají protesty občanů ve Vysoké,
Městě Albrechticích, Krnově
Kolik kamionů pojede přes Vysokou
I když podle ujišťování úředníků se z Krnova nebo z Albrechtic
v žádném případě nestane druhá Chotěbuz, informací o předpokládaném počtu
kamionů, které budou denně přijíždět k hraničnímu přechodu, se značně
liší. Obyvatelé tak pořád netuší, jaká zátěž jejich plic a ušních bubínků
je čeká od letošního srpna.
„Ostravské ředitelství cel nás na setkání ve Vysoké informovalo
o tom, že tudy nepojede víc nákladních aut než padesát,“ vzpomíná na první
informace Oldřich Michálek z Iniciativy 57. „Pokud je tomu ale tak, proč se
staví celní přechod s takřka neomezenou kapacitou? Buď nám někdo neříkal
pravdu, nebo se jedná o neodůvodněnou investici, v každém případě se
obrátíme na NKÚ, protože nám tento rozpor zatím nikdo pořádně nevysvětlil,“
dodává Michálek.
Na pozdějších setkáních s občany v Krnově a ve Městě
Albrechticích se odhady pohybovaly kolem 150 kamionů denně, Ředitelství silnic a
dálnic uvažuje až o třech stovkách kamionů a Generální ředitelství cel jako
poslední informaci uvádí, že přes hraniční přechod by mohlo denně projet sto
devadesát kamionů. Podle nestátních odborníků na dopravu je to ale pořád
podhodnocený údaj. „Dá se očekávat srovnatelná zátěž jako na podobných
hraničních přechodech v Náchodě nebo Božím Daru, která do budoucna ještě
poroste,“ vysvětluje Petr Kurfürst z organizace Centrum pro dopravu a energetiku.
Přitom Náchod denně včetně víkendů odbaví kolem 645 nákladních aut a Chotěbuz
kolem 1100. „Nový přechod s přivaděči od Šumperka, Olomouce a Ostravy
pravděpodobně otevře kratší a rychlejší cestu kamionům k Berlínu, Hamburgu a
Kodani. Zároveň bude alespoň zpočátku hrát roli skutečnost, že sem kamiony pojedou
v očekávání kratších čekacích doba na přejezdu,“ dodává Kurfürst.
S jeho názorem souhlasí profesionální dopravci potvrzující,
že přechod může být zajímavý i pro tranzitní dopravu, zejména v létě a v
situacích, kdy jsou kamióny na sousedních přechodech nuceny čekat i celý den.
"Dopravcům jde především o rychlost a o bezpečnost řidičů," uvedl
František Hruška, majitel dopravní firmy Praděd. "Aby byl zákazník spokojený,
tak je třeba projet co nejrychleji. Záleží na počasí a na čekacích dobách na
přejezdech. Podle toho řidič zvolí okamžitou trasu," říká na podporu
obtíží s odhadem budoucího vytížení přechodu.