Dotaz číslo 1

V Radimi dne 27. 6. 2003

Věc: Žádost o informace

Vážený pane starosto,

na základě zákona o přístupu k informacím si dovolujeme Vás požádat o sdělení následujících informací:

1. Na základě jaké ekonomické analýzy jste v novinách tvrdil (Moravskoslezský deník ze dne 24. 6. 2003) že „přehrada je nejúčinnější a ekonomicky nejvýhodnější ochrana před povodněmi“? Pokud takováto ekonomická analýza škod, kterým Vámi navrhovaná přehrada v N. Heřminovech zabrání existuje, pak Vás prosíme o její zpřístupnění.

2. Na základě jakých ekonomických analýz jste v tomtéž deníku tvrdil, že: „Náklady na výstavbu jsou podobné jako škody, které napáchaly povodně v roce 1997“? Rádi bychom rovněž do těchto analýz nahlédli.

Věříme, že při sestavování odpovědi na náš dotaz se Vám podaří dodržet zákonnou lhůtu 30 dnů ode dne doručení. Tuto žádost prosím považujte za otevřený dopis.

S pozdravem

                                                                Ivo Dokoupil

                                                                předseda

                                                                Hnutí DUHA Jeseníky

 Odpověď dne 9. 7. 2003

Vážený pane Dokoupil.

     Váš dopis ze dne 27.6.03 mne nepřekvapil.Vaše negativní názory na
všechno nové jsou přinejmenším podivné.Jsou to Vaše názory a já je
respektuji i když s nimi v žádném případě nesouhlasím.
K tak závažným otázkám ,jako je dopravní dostupnost a ochrana občanů proti
povodním zaujímám vždy postoj ,který vychází z důvěryhodných informací .
Během výkonu mé veřejné funkce jsem za všechny tyto rozhodnutí (na
rozdíl od Vás) odpovědný a teprve budoucnost ukáže jestli jsme rozhodli
správně.
A teď k Vašim otázkám :

Ptáte se ,kde jsem se dočetl,že přehrada -retenční nádrž -je nejúčinnější
ochrana proti povodním .Jistě jste si prostudoval  všechny  možné varianty.
Ve všech studiích a nebylo jich zpracováno díky iniciativám různých hnutí
málo,bylo na závěr konstatováno ,že jediná nejekonomičtější ochrana obcí od
Zátora až po  město Opavu a Ostravu  je výstavba retenční nádrže Nové
Heřmínovy .  

V závěrečných zprávách  vydaných ministestvem zemědělství  je uváděno ,že
škody po povodních v r. 1997 byly odhadnuty na 3,5 miliardy českých korun
.Škody jen na majetku města Krnova k  30.4.1998 byly odhadnuty na
322 700 000 .- Kc.Kde jsou škody z krnovských firem  a  celém bytovém fondu?
Vyčíslete si škody v ostaních obcích a městech  na vodním toku Opavy .
Určitě se dostanete na číslo ,které jsem výše uvedl.
 
Za závěr bych Vám chtěl říci ,že si vždy vyslechnu názory všech lidí a i
když si myslím něco jiného ,respektuji názory druhých ,pokud jsou ovšem 
objektivní .
Přeji Vám hodně zraví .
S podravem
                                         Hercig josef
                                        starosta města Krnova

 Dotaz číslo 2

V Radimi dne 18. 7. 2003

Věc: Žádost o informace

Vážený pane starosto města Krnova,

Váš dopis ze dne 8. 7. 2003 mne nepřekvapil. Už při jednání o navedení tranzitní kamionové dopravy do centra Krnova bylo zřejmé, že Vaše rozhodnutí nenesou ani zdání koncepčnosti a znalosti věcí. O tom, jaké „pozitivní“ dopady má dnes průjezd kamionů městem, již asi nelze pochybovat. Podobně lze doložit chybnost Vašich rozhodnutí při posuzování rozvoje obchodní sítě v Krnově. Díky stavbě supermarketu, hyzdícího tvář starobylého města, došlo k útlumu společenského i obchodního života v centru – což je opět důsledek Vaší nekoncepčnosti.

Není pravdou, že mám „negativní názory na všechno nové“. Právě naopak. Při řešení problémů se snažím zpracovávat co nejnovější informace pocházející z nezávislých vědeckých pracovišť. Bohužel Vaše rozhodnutí ve věci dopravy v Krnově a ve věci protipovodňové ochrany ani v nejmenším nejsou podložena žádnou moderní myšlenkou nebo novějšími přístupy ať už od nás nebo ze zahraničí. Jsou to řešení směřující do vzdálené minulosti šedesátých let, kdy byli inženýři skálopevně přesvědčení, že řeky můžeme zkrotit v korytech a že dálnice a kamiony zvýší kvalitu našeho života (raději nyní pomíjím Vaši snahu o proměnu centra města na mrtvou klidovou zónu po vybudování dalšího supermarketu). Obojí se časem ukázalo býti falešným očekáváním a bylo nutno tyto představy opravit pod tlakem faktů (viz. práce o indukované dopravě v USA a Velké Británii z posledních let (1), viz. snaha o redukci dopravy v centru Londýna nebo v některých německých městech, viz. bourání přehrad v USA, rozebírání opevněných říčních koryt v Německu a snaha o šetrné úpravy řek v Anglii (2)). Vaši odpovědnost, ke které se hlásíte, Vám právě z uvedených důvodů nezávidím. A věřte, že pokud mi Bůh dopřeje psát, budu všem potomkům připomínat Váši účast na chybných rozhodnutích v Krnově a okolí.

Protože jste mi neodpověděl na mé dvě otázky a protože se domnívám, že se tak stalo díky Vaší neznalosti věci, dovoluji si k mým otázkám přidat malé vysvětlení.

1. Pro přehlednost si dovolím citovat mou první otázku:

„Na základě jaké ekonomické analýzy jste v novinách tvrdil (Moravskoslezský deník ze dne 24. 6. 2003) že „přehrada je nejúčinnější a ekonomicky nejvýhodnější ochrana před povodněmi“? Pokud takováto ekonomická analýza škod, kterým Vámi navrhovaná přehrada v N. Heřminovech zabrání existuje, pak Vás prosíme o její zpřístupnění.“

Všechny známé studie hovoří pouze o tom, že velká heřminovská přehrada je nejefektivnějším způsobem, jak na řece Opavě akumulovat vodu. My ale nepotřebujeme nádrž na pitnou vodu, my potřebujeme chránit obyvatele před povodněmi. A jelikož do dnešního dne Povodí Odry nezpracovalo analýzu příčin povodňových škod, tak není možné ani říci, že přehrada je „ekonomicky nejvýhodnější ochranou před povodněmi“. Při posuzování efektivity protip. opatření totiž musíme znát, jak velkým škodám toto opatření zabrání. Jinak je samozřejmě pojem „ekonomičnost“ matoucí. Uvedenou analýzu efektivity opatření žádá dokonce vládní nařízení (3).

Uvedu příklad pro názornost. Řekněme, že škody v Krnově byly 322 milionů. A řekněme, že nefunkčnost varovného systému způsobila 30 % těchto škod (to je číslo udávané běžně v zahraničí). Pak, pokud zprovozním varovný systém, zachráním na daném území kolem 100 milionů Kč. Pokud mne tento varovný systém bude stát třeba 20 milionů, pak je to opatření s efektivitou 1:5. Jedna investovaná koruna mi zachrání 5 korun na ztrátách při povodni. Tolik příklad.

V žádné dostupné studii se však nenachází takováto analýza efektivity a tudíž i ekonomičnosti výstavby velké nádrže v Nových Heřminovech jako protipovodňového opatření. Přehrada bude stát 2, 27 miliardy korun. Jak velkým škodám tato částka takto proinvestovaná zabrání? Na tuto otázku žádám od Vás jako od představitele města, jehož zástupci prosazují velkou přehradu, odpověď na základě Vašeho výroku v médiích a na základě Vašeho dopisu ze dne 8. 7. 2003 a na základě zákona o přístupu k informacím.

2. Nyní si dovolím zopakovat mou druhou otázku:

„Na základě jakých ekonomických analýz jste v tomtéž deníku tvrdil, že: „Náklady na výstavbu jsou podobné jako škody, které napáchaly povodně v roce 1997“? Rádi bychom rovněž do těchto analýz nahlédli.“

Ve své odpovědi uvádíte, že „škody byly odhadnuty na 3,5 mlrd korun“. Neříkáte však, jakého území se toto číslo týká. Mám dojem, že možná celého okresu Bruntál a i města Opavy, tedy i oblastí, které velká přehrada z principu chránit nemůže.

Dále uvádíte, že škody na majetku města Krnova byly vyčísleny na 322 milionů Kč. To je údaj, který opravdu uvádí Povodí Odry, i když, jak známo, například Krnov si do těchto škod napočítal i kompletní rekonstrukci náměstí. K tomu bych rád přidal ještě škody na majetku obcí Brantice (53,7 mil. Kč) a Zátor (45,7 mil. Kč), což dohromady dělá asi 422 mil. Kč škod na majetku obcí.

Dále ve své odpovědi píšete: „Kde jsou škody z krnovských firem  a  celém bytovém fondu?“ To je právě číslo, pane starosto, které mne zajímalo a které, jak je zřejmé, ani Vy neznáte. Pokud jej znáte, žádám Vás na základě zákona o přístupu k informacím, abyste mi jej sdělil společně s pramenem.

Dovolím si závěrem malý odhad. Lze snad předpokládat, že škody na bytovém fondu, na majetku soukromých osob a podnikatelů nepřevýšily příliš škody na majetku obcí. Pak bychom dostali sumu škod v obcích Zátor, Brantice a Krnov ve výši kolem jedné miliardy. Jinými slovy: přehrada za 2,27 miliardy má při 600 - leté povodni (tj. při extrémní povodni vyskytující se jednou za 600 let) zabránit škodám ve výši 1 miliardy, tedy méně než polovičním. O efektivitě takovéhoto opatření jistě nelze vážně diskutovat. A pokud uvážíme, že je již funkční varovný systém (tj. výše uvedených 30 % škod bude zachráněno – tj. asi 300 milionů Kč) a že již provedeno zkapacitnění koryta v Krnově na 50-ti letou vodu, pak dostaneme efektivitu přehrady jako protipovodňového opatření ještě nižší. Ochranu města Opavy nelze řešit pouze výstavbou nádrže v Heřminovech, proto ani nelze opavské škody do uvedené kalkulace započítat.

3. Protože se po napsání mého prvního dopisu objevily nové skutečnosti, rád bych Vás na základě zákona o přístupu k informacím požádal o další odpovědi:

- Plánovaný supermarket v proluce na Opavské ulici se nachází v zátopové oblasti? Kolikaletou vodou je, podle zpracovaných plánů zátopových území, tato zátopová oblast ohrožena?

- Současná průmyslová zóna v Červeném dvoře se nachází v zátopové oblasti? Kolikaletou vodou je, podle zpracovaných plánů zátopových území, tato zátopová oblast ohrožena? Kolikaletou vodou bude ohroženo plánované rozšíření této průmyslové zóny?

Věřím, že při odpovědi na mé otázky dodržíte zákonnou lhůtu 30 dnů a že Vaše odpovědi budou fundované tak, jak se očekává od hlavy města a krajského zastupitele. Naši korespondenci prosím považujte za otevřenou.

S pozdravem

 Ivo Dokoupil

 předseda

 Hnutí DUHA Jeseníky

Literatura:

(1) Petr Kurfurst: Řízení poptávky po dopravě jako nástroj ekologicky šetrné dopravní politiky, Centrum pro dopravu a energetiku, Praha, 2002

(2) Řeky pro život, Revitalizace řek a péče o nivní biotopy, Veronica, Brno, 2001

(3) Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, schválená vládním usnesením ze dne 19. dubna č. 382, 2000, konkrétně na straně 14.: „Před rozhodnutím o způsobu ochrany a volbě varianty optimální kombinace opatření k ochraně před povodněmi, které vyplynou z posouzení jejich účinnosti na základě využití matematických simulačních modelů, bude prováděna riziková analýza pro zjištění jejich efektivnosti a posouzení jejich vlivu na dané území a životní prostředí. Teprve poté bude možné zodpovědně rozhodnout o způsobu a míře ochrany a jejich realizaci uplatnit v příslušné plánovací dokumentaci. Podobně je třeba vypracovat metodiku podpory investičních záměrů na lokální povodňová opatření obcí, kde lze předpokládat také podporu ze státního rozpočtu.“

 Odpověď dne 12. 9. 2003

Vážený pane Dokoupil,
na Vaše dotazy v dopise ze dne 24.7.2003 jsem reagoval  již v odpovědi
9.7.03.Velmi dobře znám Váš názor a stanovisko k výstavbě retenční nádrže v
Nových Heřmínovech.Respektuji jej a nehodlám se nadále k němu vyjadřovat.
Na štěstí existuje v demokracii rozhodování většiny a tuto zásadu jistě ani
vy nehodláte zbagatelizovat.
Jestli se nádrž bude a nebo nebude stavět ,tak o tom  nebudeme rozhodovat
ani já ani Vy. Rozhodne vláda ČR.
Proto nehodlám a ani nechci s Vámi o případné výstavbě retenční nádrže v
Nových Heřmínovech již diskutovat.
Přeji Vám příjemný den.
                                            Josef Hercig

Josef Hercig
starosta města Krnova