Deset mýtů proč stavět heřminovskou přehradu

Mýtus 1.: Efektivita přehrady

Starosta Krnova potvrdil neefektivitu přehrady


 

Tisková zpráva Hnutí Duha Jeseníky ze dne 16. 9. 2003

Starosta města Krnova Josef Hercig (ČSSD) nedokázal ani po urgencích odpovědět na otázku Hnutí DUHA Jeseníky týkající se efektivity plánované heřminovské nádrže. Nezávislí odborníci již dříve zpochybňovali projekt příliš velké nádrže, která vyžaduje likvidaci prosperující obce Nové Heřminovy. Pro ochranu Krnova a dalších obcí navrhli vybudovat nádrž malou nebo uvažovat o kombinaci různých opatření. Jedním z důvodů byly právě příliš velké vyvolané náklady spojené s nutností přestěhovat 250 obyvatel obce a fungující továrnu.

Na dotaz položený písemně a týkající se škod ve městě Krnově starosta neodpověděl. Potvrdil tak, že tyto údaje nejsou na jednacím stole tím rozhodujícím argumentem. Hnutí DUHA Jeseníky již před lety žádalo zhodnocení efektivity projektu přehrady, tj. stanovení, kolik korun dokáže v případě povodně zachránit jedna koruna investovaná do přehrady. K těmto úvahám však nikdy nedošlo. Na základě vlastních odhadů (1) Hnutí DUHA Jeseníky tvrdí, že náklady na přehradu jsou třikrát větší než škody, jimž může přehrada zabránit.

Ivo Dokoupil z Hnutí DUHA Jeseníky k tomu řekl:

Je varovné, že krajský zastupitel a navíc starosta města, které má být chráněno před povodněmi, neumí odpovědět na jednoduché otázky týkající se škod ve městě. A nejenže to neumí, ale odpovědět odmítá. Je to jen dokladem toho, že plánovaná výstavba nádrže a likvidace obce Nové Heřminovy není rozhodnutím nezávislých odborníků, ale je to důsledek monopolního a nekontrolovatelného postavení Povodí Odry, které disponuje mnohasetmilionovými státními prostředky a společně se spřízněnými stavebními firmami a politiky prosazuje řešení, které ze státní pokladny vytáhne největší možný balík peněz.

Přehrada je efektivním způsobem jak zadržovat vodu, ale není efektivním způsobem, jak chránit lidi před povodněmi. Proto se v Evropě již přehrady nestaví a proto Evropská investiční banka ústy svého experta Ivana Dejmala stavbu jakýchkoliv přehrad v ČR z evropských peněz vyloučila. Prostými součty zjistíme, že přehrada je příliš drahá. Nulové řešení kombinované navíc s funkčním varovným systémem, lokálním ohrázováním, řízeným rozlivem a úpravami v krajině dokáže obyvatele i jejich majetky ochránit před povodněmi lépe a levněji. Navíc i před srážkami přívalovými a to na celém území regionu. Tímto řešením se však dosud komplexně nikdo nezabýval, ač to požadujeme již několik let. Přehrada za tři miliardy představuje totiž příliš lákavé beranidlo na státní kasu. Zchudlému regionu je však nutno pomoci efektivněji než jenom stavbou „hladových zdí“ - navíc na místě jedné z nejbohatších obcí regionu.“

 

 

***********************************************

 

(1) Škody na obecním majetku v Krnově, Zátoře a Branticích činily celkem asi 422 mil. korun (studie VRV Praha). Škody na soukromém majetku nejsou známy, v těchto obcích však byly zasaženy většinou jen sklepy domů, případně přízemí rodinných domů, byly poškozeny auta, zahrady, k demolicím došlo jen v několika výjimečných případech. Takže lze škody na soukromém majetku snad odhadnout na stejnou částku. Kdyby došlo k povodni stejné jako v roce 1997, pak by přehrada nezadržela celou povodňovou vlnu a část domů by byla stejně zatopena. Část majetku by se naopak díky funkčnímu varovnému systému (asi 30 procent, jak udávají zahraniční prameny) podařilo zachránit, i kdyby přehrada nestála. Z uvedeného porovnání vyplývá, že přehrada za 3 mlrd. by v případě povodně z roku 1997 zabránila škodám menším než 1 mlrd. Její efektivita by tedy byla záporná s koeficientem 3. V případě povodně menšího rozsahu by její efektivita byla ještě nižší. V případě, že by povodeň přišla až po uplynutí životnosti přehrady, byla by efektivita celého díla nulová.

 

(2) Kopie otázek položených starostovi a jeho odpovědí najdete zde.