Článek dr. Herberta Knoflachera, profesora pro plánování dopravy a dopravní techniky na Technické Universitě ve Vídni vznikl v únoru 1996. Byl vyprovokován novými dopravními projekty ve východním Rakousku.
Růst dopravy, která někde vzniká je pouhou pohádkou. Automobilová doprava, o kterou se zde jedná, nevzniká, ale je - jak dnes zcela přesně víme - "vytvářena" přemírou nově budovaných silnic, jejich právním zvýhodňováním, masivní finanční podporou a informačními médii, která se prakticky nachází pod diktaturou automobilistů.
Hlasy ujařmených chodců, cyklistů a veřejné dopravy nejsou slyšeny občany v potřebné míře. Dopravní problémy proto nejsou skutečností, která by vznikala sama od sebe, ale jsou výsledkem politických rozhodnutí na úrovni spolkového státu, spolkových zemí, okresů a obcí, které za ně nesou i věcnou odpovědnost. Dopravní problémy jsou ale i výsledkem omezené a nedostatečné znalosti následků dopravního systému - a to jak mnohého dopravního experta tak i chybně informovaných občanů, kteří jsou záměrně dezinformováni v tom smyslu, že řešení dopravních problémů spočívá ve stavbě nových silnic a železnic.
V Tyrolsku se v roce 1972 ještě slavilo to, co se dnes považuje za nějvětší katastrofu pro tuto zemi: totiž propojení dálničních systémů na severu a na jihu Rakouska - Brennerská dálnice. Tím se uvolnila lavina, proti které jsou dnes Tyroláci a Rakušané bezmocní. Místo, aby se z těchto chyb poučili, snaží se spolkoví, zemští a místní politici ve východním Rakousku i za cenu státního zadlužení vyvolat ještě větší lavinu tranzitu a sice propojením jížní dálnice, Phyrnské dálnice a východní Tauerské dálnice. Společnosti, která se nepoučí z chyb není pomoci.
Problém se nachází v hlavách odpovědných osob, které nemohou, anebo nechtějí pochopit, jak se dopravní problémy řeší. Lavina, která na všech stranách nad Rakouskem visí, se zaříkává ve všech svátečních proslovech politiků. Namísto stavby lavinových zábran se vyvíjí snaha o zlepšení lavinových svodů a o odbourání odporů, které by pádu lavin zabránily. Tento sebevražedný politický postup vede k tomu, že se tytéž odpovědné osobnosti budou po několika letech podivovat nad zpustošenou krajinou, nad zruinovaným cestovním ruchem a upadajícím rakouským hospodářstvím. Výstavba dálnic slouží především ziskům velkých zahraničních koncernů a ničí naše drobně strukturované rakouské hospodářství, obchod a řemeslo. Rychlé dopravní systémy přivádí do naší země zboží, které se vyrábí i u nás a tím škrtí naši vlastní hospodářskou základnu.
Chceme-li se poučit z chyb v západním Rakousku - což dnes už chápe každé dítě v základní škole - muselo by být nejdůležitějším úkolem odpovědných a prozíravých politiků co nejrychleji rozšířit mezery v síti dálnic a uvést železniční síť do dřívějšího stavu, místo aby se nesmyslnými stavbami tunelů - jako např.Semmeringu - plýtvalo kapitálem, který železnice nutně potřebuje. Bohužel je třeba se obávat, že proces poučení bude postupovat pomaleji, než proces ničení a že po 23 létech, která uplynula od kapitální chyby stavby dálnice přes Brenner bude větší část politiků ve Štýrsku a v Dolním a Horním Rakousku tytéž chyby - v rozporu se známou skutečností - opakovat. K tomu, co zapříčinila neznalost vzájemných účinků prvků systému, k tomu dnes dochází na východě naší země - a to přes znalost protikladné skutečnosti a přes kvalifikované odborné vědomosti. Následkem chybného informování občanů dochází k pokusům o prosazení částečně překonaných a zjevně chybných konceptů.
Poháněcí silou v této věci jsou některé stavební firmy, které chtějí dopravní velkoprojekty bezpodmínečně prosadit; v tomto scénáři působí politici bezmocně anebo neinformovaně.
Pokud nebude pochopeno, že se malá, citlivá a dík alpské přírodě cenná země jako Rakousko, ležící v dopravou ohroženém prostředí, musí vybavit správnou infrastrukturou, anebo že se v ní musí zabránit vzniku nevhodné infrastruktury, pak se ani nepodaří zabránit katastrofám v oblasti dopravy a životního prostředí. Právě naopak se pak dopravní a přírodní katastrofy znásobí, jak se stalo následkem rozhodnutí v 50-tých letech. Dnes jsou ještě chváleni a vyznamenáváni ti, jejichž rozhodnutí přivodí dopravní katastrofy zítřka.
Z němčiny přeložil Pavel Hron