Několik poznámek
k zpracované Urbanistické studii Červenohorské sedlo a uvažovanému „Areálu
snů Točník“
V jednom z minulých čísel
Jesenického týdeníku si čtenáři mohli přečíst informaci o zamýšlené výstavbě
nového sportovně - rekreačního areálu ve Filipovicích, Domašově a na hoře
Točník ležící severozápadně od Červenohorského sedla.
Ač s výstavbou podobného střediska a s dalším nástupem na hlavní hřeben pohoří již nikdo nepočítal (ani schválený Územní plán VÚC Jeseníky, ani jeho 1. změna, ani Urbanistická studie CHKO Jeseníky), tak další problematický „areál snů“ je náhle na světě. Kromě sedačkové či kabinové lanovky,mohutných sjezdových tratí a vleků má obsahovat rovněž otočnou vyhlídkovou restauraci, sněhová děla, ubytovací kapacity aj. Aby toho nebylo málo, ani lokalitě samotného Červenohorského sedla se další „rozvoj“ cestovního ruchu nevyhne… Zpracovaná Urbanistická studie mapující možnosti a potřeby tohoto střediska pamatuje nejen na rozšiřování, prodlužování a propojování sjezdovek, doplnění lůžkových kapacit, služeb a servisu lyžařům, heliport pro záchranáře i vyhlídkové lety vrtulníkem, výstavbu kapacitní čističky odpadních vod pro 1600 ekvivalentních obyvatel (!) a potřebu nového vodního zdroje, ale uvádí také další lanovou dráhu z Koutů. Tato lanovka byla jako jediná uvedena v předchozích dokumentech. Dlužno ovšem podotknout že v jiné pozici a bez sjezdovky… A aby těch lanovek náhodou nebylo málo, přišla nyní rovněž Bělá pod Pradědem se svým “nárokem“ – lanovkou z lokality Drátovna. Urbanistická studie ČHS (US ČHS) dále uvádí „jako jediné optimální řešení“ problematické tranzitní dopravy tunel pod ČHS (bez ohledu na to, že příslušné posuzování teprve běží a jeho výsledek je nejistý) a doplnění lanovek kyvadlovou autobusovou dopravou. Energie pro zásobování objektů na Sedle by podle US ČHS měla stačit, dokonce má dojít (ale jen v souvislosti se stavbou LD z Koutů) ke kabelizaci elektrického vedení. Pokud vezmeme v úvahu též předpokládaný nárůst počtu menších vleků na obou stranách hřebene, stejně jako uvažované stovky či tisíce dalších plánovaných lůžek v nově uvažovaných objektech v obou údolích, pak musíme přiznat, že v případě realizace „plánů“ budou i nedaleké Alpy blednout závistí a „světlé zítřky“ i budoucnost regionu jsou zajištěny…
Celý předpokládaný „rozvoj“ cestovního ruchu má však několik „slabších míst“. Jeseníky - a tedy jak prostor samotného areálu na ČHS, tak související rekreačně krajinné celky (RKC) Bělá p. Pradědem a Loučná nad Desnou - jsou nejen Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (tedy vodohospodářsky celostátně velmi významným územím), ale také Chráněnou krajinnou oblastí. Dovedeny do důsledků plány na budování dalších středisek, „dovybavení“ střediska na ČHS, uvažovaný tunel pod ČHS a výstavba souvisejících silnic znamenají úplné popření významu a statutu území a totální likvidací území jako CHKO. Regionu zajistí jen jediné - zničení zbývajících přírodních hodnot… Obce v Krkonoších, které v minulých letech (a vyšších nadmořských výškách) na rozvoj středisek obdobného typu vsadily, jsou nyní v obrovských dluzích a problémech. Zadlužení v úrovni stovek miliónů korun není výjimkou, není ani nejvýhodnější „startovní pozicí“ do budoucnosti. Jak ale chtějí řešit situaci našeho regionu v obou konfliktních případech (tunel i obě střediska) jejich propagátoři? Inu jak jinak - půjčkami a zadlužením. Ať žije ona světlá budoucnost, hurá!
Existuje alternativa? Trvale udržitelný vývoj regionu je takový rozvoj výrob, produkce, dopravy a služeb, který respektuje přírodní, krajinné, kulturní a další hodnoty území. Tedy rozvoj, který uvážlivě hodnoty využívá, ale nespotřebovává. Jeho dalším kritériem je rozvážný, plánovitý postup v menších krocích ve zpětné vazbě na stav ŽP, přírody a krajiny v níž se vše odehrává. Je počítáno s případnými korekcemi postupu, ukáže-li se tento jako poškozující. Naproti tomu výstavba gigantických středisek za stamilióny se nedá „vrátit zpět“, a v případě půjček ani ovlivnit, a je tak rezignací obyvatel území na vlastní osud a domov…
To, že v případě trvalé
udržitelnosti nemá jít jen o prázdné pojmy či fráze by měl zajišťovat platný
stavební zákon. Dle jeho základního ustanovení (§1, odst.2) „územní plánování
vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o
životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.“…
Jak je tedy možné, že v celém postupu státních orgánů i projektantů je
zřejmý stálý a setrvalý ústup od principů trvalé udržitelnosti? Jak je možné,
že jsou s naprostým klidem připravovány záměry poškozující životní
prostředí a jeho složky? Jde snad o trvalý soulad – čeho potom?! Jak je možné že
se objevují nové a nové nesmyslné a megalomanské plány jak zničit turistickou
základnu, atraktivitu obcí Jeseníků? Mohou si obce dovolit další poškozování
prostoru, který využívají a budou využívat jejich hosté a návštěvníci?
Odpověď na dnešní praxi územních plánovačů a státních orgánů nedává ani první odstavec zmíněného paragrafu stavebního zákona: „územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území“… Jak je tedy možné, že naši milí plánovači (zaplacení z peněz daňového poplatníka) přehlédnou i takovou skutečnost, jakou je samotná existence CHKO a CHOPAV?! Vždyť i další předpis – zákon o ochraně přírody a krajiny jasně uvádí: „CHKO jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin…“ a dále též že „hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany přírody tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO.“ Nové průseky lanovek a sjezdovek zvyšující využívání území nad únosnou míru, narušující lesní porosty a biotopy zvířat, vodní režim krajiny jdou vyloženě proti těmto ustanovením! Těžko lze za optimální využití CHKO, zvyšující atraktivitu území považovat vyhlídkové lety rachotícím vrtulníkem v létě, či spalování lehkých topných olejů v areálu v zimě (obojí uvažováno v US ČHS)…
Nasměrování tranzitní
dálkové automobilové dopravy (včetně nákladní, mezinárodní) do prostoru CHKO –
byť tunelem - není „ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského
využívání, turistiky a rekreace“, jak ukládá zákon (§2,písm.k). Úvahy o
výstavbě lanových drah s vysokou kapacitou jsou jak v rozporu původními
tvrzeními o odlehčení Sedla, tak s ustanoveními zákonů na ochranu přírody a
krajiny, ochranu životního prostředí (únosné zatížení území, ekologická
stabilita). Nové průseky v lesích, tisíce i desetitisíce návštěvníků,
které by LD chrlily na hřeben by byly zhoršením kvality rekreačního prostoru,
zdrojem erozního ohrožení, nerespektováním biotopů, vztahů a vazeb krajiny,
systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) „…ochrana a tvorba SES je povinností
všech vlastníků a uživatelů pozemků a jeho vytváření je veřejným zájmem, na
kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát…“ (§4, odst.1 zák. č.
114/92 Sb.), „významné krajinné prvky (VKP - lesy, toky) jsou chráněny před
poškozováním a využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo
k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce…“ (§4, odst.2 zák. č.
114/92 Sb.). Jsou platné zákony pro legraci či „jen k smíchu“?!
Závěrem tohoto kritického příspěvku bych chtěl stručně sdělit několik zásadních výhrad ke zpracované Urbanistické studii ČHS, „areálu Točník“:
- koncepce turistiky a cestovního
ruchu, stejně jako koncepty rekreační dopravy je třeba vytvářet pro celé funkčně
související území. Není možné, aby např. areál na Červenohorském sedle byl
řešen jen ve vztahu k RKC Loučná n. Desnou a zcela „zapomněl“ na Bělou p.
P. a Jeseník... Uvažovat lze s doplněním výbavy a sortimentu na ČHS, stavba
dalšího střediska je ale z hlediska potřeb ochrany přírody a krajiny, lesa a
vod zcela vyloučena - má-li být respektována současná legislativa a je-li ještě
ochrana přírody a krajiny veřejným zájmem.
- oba záměry počítají s lanovými drahami jako s technickými turistickými atrakcemi. Mnohem méně či vůbec jako s výkonnými dopravními systémy. Není možné dopravit davy turistů (výletníků) do citlivých lokalit na hřeben (kde je každé poškození dík klimatickým extrémům závažnější) a nemít co nabídnout. Z provozně-ekonomických důvodů musí jít minimálně o středisko pro 20 tis. a více uživatelů. Pro tak velké středisko však nemáme podmínky - Jeseníky jsou malé a příliš poškozené. Např. jen odstraňování odpadů a pohyb hostů jsou obrovským problémem. Hřebenové lesy jsou devastovány, bylinná společenstva citlivá na sešlap, erozní ohrožení z hlediska geologické predispozice je vysoké… Nechceme-li tedy všechny stezky v horách vybetonovat, nechceme-li další katastrofální povodně, nechceme-li stavět vysokokapacitní ČOV a odvážet stovky tun kalů (mimochodem po stávající silnici), chceme-li pobytového hosta zaměřeného na kvalitu, pak nemůžeme podporovat přepady davů výletníků. Z výše uvedeného vyplývá nemožnost výstavby dalších lanových drah v Jeseníkách z důvodu potřeby ochrany nejen přírody ale zejména samotné turistické atraktivity území a kvalit přírodního prostoru který je k dispozici.
- není možné ponechávat v cenné a citlivé oblasti v provozu objekty s nedostatečným čištěním odpadních vod, či objekty postrádající čištění vůbec. Zejména ne, pokud jsou všechny přítomné objekty závislé na mělkých zdrojích malé intenzity. Ze stejného důvodu nelze dále zvyšovat kapacitu areálu. Řešením ale není maximalistická ČOV (s rizikem další výstavby v budoucnu), nýbrž odpovídající zařízení a minimalizace odpadu.
- výstavba dalších středisek zimních sportů je v protikladu k významu území z ohledem na potřeby ochrany lesů a vodního hospodářství, v protikladu k současným klimatickým změnám i přírodním podmínkám. Řešení se stávají investičně a zdrojově nedostupná a znamenají větší poškození /ztrátu nežli zisk. Nikdo dnes například nevyčíslí cenu za ztrátu biotopů zvířat, stejně jak ztrátu schopností lesa a hor zadržovat vodu a odhad příštích povodňových škod, stejně tak ale cenu nového obecního vodovodu, zdroje, vyschne-li nám stávající pramen…
- musí být dostatečně
propracována a vyhodnocena přirozená turistická nabídka s infrastrukturou, kde lze
dosáhnout výhodnějšího poměru v relaci cena, investiční náročnost/ kvalita
služeb (běh na lyžích, pěší turistika). Úvahy o zvýšení turistické atraktivity
vyhlídkovými lety vrtulníkem jsou naproti tomu nepřirozené až absurdní. Není
možné souhlasit s další technickou, hlukovou aj. zátěží území a současně
jeho přírodu a skutečnou turistickou atraktivitu „chránit“! Ono asi záleží na
tom nesedíme-li stále v tom vrtulníku…
- konfliktní individuální
dopravu nelze označovat za dopravu rekreační a z území je nutno ji vyloučit.
Záchytná parkoviště nelze umístit až na konce inverzních údolí, ale je třeba je
umisťovat již do nástupních center – chceme-li uchovat kvalitu a ráz cenného
rekreačního prostoru. V případě kyvadlové dopravy nemusí jít o pouhých pár
kilometrů...Tranzitní dopravu je nutno vést zcela mimo střetové území, nikoliv ji
„řešit“ nesmírně nákladným tunelem, který přináší řadu nejistot a
rizik.Výstavbu desítek kilometrů nových souvisejících kapacitních silnic nelze
kamuflovat jako stavbu obcím prospěšných „obchvatů“ či „přeložek“! Hluk a
zplodiny v krajině nezmizí beze stop s vybudováním „obchvatu“ či
„přeložky“. Pro hosty je důležitá kvalita prostoru v němž se mohou
pohybovat, pro obyvatele pak kvalita domova – místa kde chtějí a musí žít.O
ochraně přírody a ostatních živých tvorech nemluvě.
Jeseníky nemají rozsáhlé nerostné bohatství, mohutné zdroje energie či vysokou míru vzdělanosti. Jejich největší a prakticky jedinou devizou je zbývající příroda a krajina. Pro horská a podhorská města a obce je výhodnější chránit a zlepšovat to co mají, nežli se hnát za „prosperitou“ velkých měst či průmyslových aglomerací. Je výhodnější usilovat o dlouhodobého, trvalého hosta který přijede za kvalitou do klidného prostředí, nežli přeměňovat hory v zábavní parky pro davy výletníků. Kolik lanovek a sjezdovek je ve střední Evropě? Asi hodně - můžeme tedy úspěšně konkurovat? Naproti tomu je otázkou, kolik je ve stejném prostoru zachovalých pohoří, které mohou nabízet zdravý vzduch, čistou vodu, klid a souznění s přírodou - stručně řečeno kvalitu prostředí, pobytu a služeb…
Nezbývá než věřit, že další plány obcí a podnikatelů, a zejména postup a návrhy řešení územně- plánovacích dokumentů budou skutečně ctít základní hodnoty Jeseníků. Nebo snad chceme být zemí, kde se vlastním zákonům smějí či “zemí bez zákona“??
Zpracováno pro Jesenický
týdeník, Martin Míček, předseda občanského sdružení Přátelé Jeseníků - SOJKA