Všem nám jde o to, co nejlépe ochránit obyvatele před povodněmi. Jen si, podle mého názoru, někteří nejsou dostatečně vědomi všech ekologických a ekonomických souvislostí. Jsou to většinou čistě vodohospodářští odborníci, nic víc a nic méně proto od nich ani nelze očekávat. Nezabývají se cestovním ruchem, zemědělstvím, obnovou regionu, úpravami v krajině, biologií řek. Jsou prostě tím, co nedávno zesnulý profesor Milan Machovec nazýval „odborníci na levé ucho“. 

Hlavní zbraní demonstrantů byl tentokrát humor a nadsázka.

Rozsáhlá regulace a stavební zásahy do říčních koryt, které  na Krnovsku  odstartovaly po povodních v  roce 1997,  jsou už u konce. Nyní se tento typ investic přesune do Čech. Rybáři i ekologové začínají rekapitulovat rozsah škod, které v přírodě způsobily stavební  práce

Variantu, kdy by  pod obcí Nové Heřminovy vznikla retenční nádrž,  která nezničí obec a přesto  ochrání Krnov před velkou vodou, zkoumalo Povodí Odry.

V příloze „Věda“ deníku Mladé fronty DNES byl 31. srpna 2002 publikován příspěvek „Mohou naše lesy účinně tlumit záplavy?“. Podnětem k sepsání této krátké studie byly názory jednotlivců i představitelů různých organizací, prezentované ve sdělovacích prostředcích, o negativním vlivu obhospodařování lesů (obnova lesa, nevhodná druhová skladba) na intenzitu povodně a rozsah záplav v  srpnu tohoto roku. V následujícím textu je tato problematika s mimořádně závažným celospolečenským dopadem analyzována podrobněji.

V nejbližších měsících má zastupitelstvo Moravskoslezského kraje rozhodovat, zda chce, aby v kraji vyrostla nová přehrada. Vodní dílo v Nových Heřminovech na řece Opavě v Jeseníkách by mělo zabránit povodním na Krnovsku a Opavsku. Stavět, nebo nestavět novou přehradu na horním toku Opavy? Vodohospodáři tvrdí, že věc je jasná: nebude-li přehrada, budou povodně. 

Povodí Odry přišlo s návrhem menší přehrady. Nové Heřminovy na Bruntálsku mají značnou šanci na záchranu. Představitelé kraje a Povodí Odry začali couvat od prosazování projektu velké protipovodňové přehrady na území obce.

Od velkých povodní v údolí řeky Opavy uběhlo pět let. Pět let je krátká doba, než aby mohly být zhojeny všechny rány, které povodeň některým z nás uštědřila. Pět let by však mohla být dostatečně dlouhá doba k přehodnocení názorů na příčiny povodňových škod a taky dostatečně dlouhá doba ke změně přístupu nás lidí ke krajině, v níž žijeme. Obě katastrofální povodňové situace (před pěti lety na Moravě a letos v Čechách) nás nakonec přivádějí k myšlence, že kromě výrazné změny klimatu bude jednou z příčin značných povodňových škod i ne zcela rozumné využívání krajiny.

Namísto toho byly peníze investovány do rozpracování myšlenky ochrany přehradou. A přitom přehradou zbytečně velkou. Její objem totiž dokáže transformovat stoletou povodeň v Krnově nikoliv jen na vodu dvacetiletou, jak je tomu v okolních obcích, ale na průtoky mnohem menší. Jinými slovy: přehrada poskytuje Krnovu i Opavě nadstandardní ochranu před povodněmi. Takovou, jakou nemá ani Praha, Ostrava nebo Vrbno pod Pradědem. Ale ne zadarmo. Na úkor 250 občanů Nových Heřmínov (kteří bydlí ve 150 domech a ne v 60, jak uvádí pan Polášek), za cenu nevratné ztráty prosperující obce a likvidace továrny zaměstnávající stovku lidí a navíc za cenu 2,267 mlrd. korun. Otázka tedy zní: Proč má být Krnov chráněn více než všechny ostatní obce na severní Moravě? Jenom proto, že je nad ním profil vhodný ke stavbě nádrže? Jak k tomu přijdou ostatní obce, jejichž ochrana je podstatně horší?

Obci hrozí zánik kvůli přehradě, proto navrhuje jiné řešení protipovodňové ochrany: Přehrada, nebo řada malých hrází a rybníků na celé řece? Spor, na jehož výsledku závisí osud malé obce na Opavě, vstupuje do další fáze.

Když někdo vysuší neprůchodný močál plný komárů a udělá na jeho místě obilné pole, vypadá to na první pohled jako rozumný počin. Lze jej však často přirovnat k podpalování doutníku stokorunou. Jádro problému spočívá v tom, že člověk rozbil takzvaný malý cyklus vody a způsobil si mnoho problémů spojených s velkým cyklem, kdy je množství kolující vody značně větší a je pak příčinou mnoha škod. Lze tento proces zvrátit a udržet vodu tam, kde patří a kde ji nejvíce potřebujeme - v krajině?

Odpůrci přehrady chtějí šířit osvětu 

Konference o alternativě k přehradě  

Přehrada není jedinou variantou  

(Petr Broulík, článek z MF Dnes, 21. 11. 2001)

Rozhodněme místo řečí 

(vyjádření místostarosty Krnova Jiřího Vodičky k neúčasti zástupců Krnova na odborné bruntálské konferenci "Voda v krajině", otištěno v MF Dnes 28. 11. 2001)

Reakce na vyjádření Jiřího Vodičky, místostarosty Krnova, v MF Dnes  

Lenka Daňhelová, otištěno v MF Dnes 5. 12. 2001)  

Cílem konference v Bruntále bylo nalézt (či s hledáním začít) alternativní řešení protipovodňové ochrany v CELÉM povodí řeky Opavy. Jak totiž několikrát na konferenci v Bruntále padlo, úpravy na řece Opavě by neměly řešit ochranu pouze Krnova, ale také ochranu obcí na horním toku řeky a na přítocích, z nichž největším je Opavice. Jak si místostarosta Vodička jistě pamatuje, byly to právě obce Karlovice, Vrbno pod Pradědem, Široká Niva, Hynčice, Holčovice či Město Albrechtice, které byly při povodních v roce 1997 téměř srovnány se zemí a kde rovněž byly oběti na životech. Pakliže polovina miliardových škod připadla na třicetitisícový Krnov, jak pan Vodička uvádí, zbytek si mezi sebou rozdělily tyto obce, v nichž celkem žije daleko méně obyvatel. Možná by bylo na místě rozpočítat tyto škody procentuálně, a nepoužívat zavádějící údaje. Fakt, že má jasno pan Vodička, ještě neznamená, že jasné je všechno.

Ochrana přehradou