Hnutí DUHA Jeseníky v těchto dnech distibuuje pohlednici, která dokumentuje současný stav obce Nové Heřminovy a kterou mohou zájemci zaslat panu ministrovi zemědělství Jaroslavovi Palasovi nebo hejtmanovi kraje Evženovi Tošenovskému s požadavkem, aby nalezli šetrnější metody protipovodňové ochrany.

Starosta města Krnova Josef Hercig (ČSSD) nedokázal ani po urgencích odpovědět na otázku Hnutí DUHA Jeseníky týkající se efektivity plánované heřminovské nádrže. Nezávislí odborníci již dříve zpochybňovali projekt příliš velké nádrže, která vyžaduje likvidaci prosperující obce Nové Heřminovy. Pro ochranu Krnova a dalších obcí navrhli vybudovat nádrž malou nebo uvažovat o kombinaci různých opatření. Jedním z důvodů byly právě příliš velké vyvolané náklady spojené s nutností přestěhovat 250 obyvatel obce a fungující továrnu.

Na dotaz položený písemně a týkající se škod ve městě Krnově starosta neodpověděl. Potvrdil tak, že tyto údaje nejsou na jednacím stole tím rozhodujícím argumentem. Hnutí DUHA Jeseníky již před lety žádalo zhodnocení efektivity projektu přehrady, tj. stanovení, kolik korun dokáže v případě povodně zachránit jedna koruna investovaná do přehrady. K těmto úvahám však nikdy nedošlo. Na základě vlastních odhadů (1) Hnutí DUHA Jeseníky tvrdí, že náklady na přehradu jsou třikrát větší než škody, jimž může přehrada zabránit.

Do popředí zájmu se dostal vliv stavu naší krajiny a její vodozádržné funkce. Kolik vody lze zadržet v lesích a zemědělské krajině; do jaké míry politika maximálních výnosů a exploatace za každou cenu způsobila zmenšení přirozeného retenčního prostoru zemědělské a lesní půdy? Tato studie shrnuje poznatky o retenčních vlastnostech zemědělské krajiny, lesů a říčních niv ve středoevropských podmínkách a o faktorech, které je ovlivňují. Důraz klade zejména na vliv způsobu hospodaření na snižování schopnosti zadržovat povodňovou vlnu.

Hnutí DUHA Jeseníky pořádá dnes od 18.00 společně s Arnikou koncert Ireny a Václava Havlových a Vlastislava Matouška v kostele sv. Jiří v komunisty zlikvidované vesnici Moravské Pelhřimovy na Osoblažsku. Vystoupení známých umělců by mělo připomenout tragický osud Pelhřimov a nebezpečí likvidace další obce – Nových Heřminov.

Se slzami v očích se dodnes osmdesátiletá Marie Doleželová vrací do míst, kde ještě před 15 lety stával její domov - malá obec Karlovec krčící se pod strání podhůří Jeseníků. Místo, kde spokojeně žila více než čtyři desítky let, ale před 13 lety zmizelo z mapy. Jako pomník zaniklé vesnici zůstal na břehu přehrady Slezská Harta jen kostel Jana Nepomuckého s farou a neudržovaným hřbitovem.

Hnutí Duha Jeseníky vydalo pohlednici bruntálské obce Nové Heřminovy, aby tak dokumentovalo současný vzhled obce a znovu upozornilo na její ohrožení plánovanou výstavbou přehrady. Pohlednice je distribuována v okolí obce a občané, kteří požadují nalezení optimálnějšího řešení protipovodňové ochrany, ji zasílají hejtmanovi kraje Evženovi Tošenovskému a úředníkům Ministerstva zemědělství. Virtuální pohlednici lze také odeslat přímo z internetových stránek Hnutí DUHA Jeseníky (http://www.jeseniky.ecn.cz).

Zcela nový přístup při navrhování protipovodňových opatření zvolili nedávno krajští zastupitelé. Po několikaletém studování všech dostupných informací navrhli výstavbu velké heřminovské nádrže za 2,27 mlrd. Kč. Přitom škody způsobené povodní v roce 1997 (která je označována za 600-letou povodeň, tedy za povodeň, která se v takovémto rozsahu vyskytuje jednou za 600 let) v obcích pod navrhovanou nádrží nedosáhly ani čtvrtinu této sumy. Jinými slovy: preventivní opatření, které má chránit majetek před povodní, je čtyřikrát dražší než škody povodní způsobené. Tento absurdní výsledek je důsledkem absence nezávislé analýzy efektivity opatření navrhovaných a po léta prováděných majitelem názorového monopolu – Povodím Odry.

Krnované budou mít možná svou vlastní přehradu. Trochu zvláštním způsobem jsou totiž na letní srážky připraveni obyvatelé krnovského předměstí Kostelec. Na břehu řeky Opavy vyrůstají protipovodňové hráze, které v případě povodně zabrání vylité vodě v návratu do koryta. Zadržená voda tak zaplaví okolní domy, které se po delší dobu ocitnou na dně této jistě nežádoucí retenční nádrže. Podle týdeníku Region sdílí tyto obavy i vedení města.

V loňském roce přijala vláda ČR účelovou půjčku od Evropské investiční banky, která je určena na zabezpečení protipovodňových opatření v postižených regionech. Podle informací, které získalo Hnutí Duha Jeseníky, nebude z této půjčky hrazena ani vlastní výstavba ani přípravné práce spojené s výstavbou plánované retenční nádrže v Nových Heřminovech.

V těchto dnech v obci Zátor na Bruntálsku havarovalo několik nákladních vozidel. Po otevření kamionového přechodu ve Vysoké – Bartultovicích každoročně nezadržitelně stoupá počet vozidel projíždějících obcí po nevyhovující silnici I. třídy, která je místy široká jen několik málo metrů. Doprava terorizuje obyvatele, kteří si již mnohokrát ztěžovali svým zástupitelům i vysokým státním úředníkům. Odpovědí jim ale bylo jen mlčení a výmluvy na plánované budování heřminovské nádrže. Situace se již několik let neřeší, jen odkládá. Přitom Hnutí DUHA již před dvěma lety upozorňovalo na nevhodnost vedení naváděcí komunikace k přechodu těmito místy.

Opavští zastupitelé na svém posledním zastupitelstvu podpořili plánovanou výstavbu retenční nádrže v profilu obce Nové Heřminovy. Rozhodli tak navzdory argumentům, které poukazují na to, že by bylo vhodnější hledat jiná opatření, která by byla pro město Opavu větším přínosem. Na tuto skutečnost poukazuje nejenom Hnutí DUHA, ale i představitelé opavské opozice z US. Přesto hlasování dopadlo ve prospěch megalomanské stavby přehrady a opavští zastupitelé tak opět prokázali, že jejich názory se liší od zájmů obecných.

Všem nám jde o to, co nejlépe ochránit obyvatele před povodněmi. Jen si, podle mého názoru, někteří nejsou dostatečně vědomi všech ekologických a ekonomických souvislostí. Jsou to většinou čistě vodohospodářští odborníci, nic víc a nic méně proto od nich ani nelze očekávat. Nezabývají se cestovním ruchem, zemědělstvím, obnovou regionu, úpravami v krajině, biologií řek. Jsou prostě tím, co nedávno zesnulý profesor Milan Machovec nazýval „odborníci na levé ucho“. 

Hnutí DUHA Jeseníky uvítalo nominaci generálního ředitele Povodí Odry s. p. ing. Pavla Schneidera na prestižní ocenění Ropák roku, které je každým rokem udělováno českými ekologickými organizacemi tomu, kdo se svou prací nejvíce podílel na poškozování životního prostředí v ČR. Povodí Odry je již dlouho ekology kritizováno za prosazování nešetrných zásahů do říčních ekosystémů.

Hlavní zbraní demonstrantů byl tentokrát humor a nadsázka.

Hnutí DUHA Jeseníky společně a Arnikou Ostrava uspořádalo v sobotu 22. 3. 2003 v obci Nové Heřminovy na Bruntálsku jarní happening při příležitosti Mezinárodního dne vod nazvaný „Pochod hastrmanů aneb cesta po dně přehrady“. V deset hodin dopoledne se zde za krásného slunečného počasí sešlo asi 25 aktivistů a obyvatel obce, z nichž mnozí byli převlečeni za hastrmany, aby společně upozornili na skutečnost, že projekt heřminovské nádrže je stále ještě aktuální a že ohrožuje další život obyvatel obce i hastrmanů žijících v řece Opavě.

Právě vyšlo první číslo informačního listu "Nechceme být pod vodou". Noviny budou pravidelně informovat o možnostech protipovodňové ochrany a o zásadách šetrného přístupu k vodním tokům. Zastánci alternativních protipovodňových opatření se v něm zamýšlí nad těmito tématy:  Malá kontra velká nádrž - Rozliv v nivě řeky - Petice za Heřminovy - Přehrada a půjčky EIB - Je třeba umožnit rozliv.

Bezplatné zasílání novin e-mailem nebo poštou si můžete objednat zde.

Rozsáhlá regulace a stavební zásahy do říčních koryt, které  na Krnovsku  odstartovaly po povodních v  roce 1997,  jsou už u konce. Nyní se tento typ investic přesune do Čech. Rybáři i ekologové začínají rekapitulovat rozsah škod, které v přírodě způsobily stavební  práce

Krátkozrakost jednostranného přístupu ke krajině je vlastní současné civilizaci. A přece již koncem minulého století předložil T. G. Masaryk převratnou myšlenku: "Brzy kultura měřiti se bude opětným zalesněním." Změny krajiny, vedoucí k současným výrazným změnám klimatu, byly zřejmě odstartovány právě v okamžiku vykácení prvního hektaru lesa. Současný způsob obrany proti ekologické nestabilitě krajiny, výstavba nových přehrad a další regulace vodních toků, připomíná, ve srovnání s plošnou obnovou retenčně-evapotranspirační funkce krajiny, stavění kbelíků pod díry ve stropě oproti celkové rekonstrukci střechy. Objem vody, zadržovaný a protékající půdou, má dominantní postavení v hydrologickém cyklu. Zemědělská a lesní půda v ČSSR představuje nádrž o objemu 10 krát větším než je objem všech vodních děl na tomto území. Zdálo by se proto logické, že tak velkému rezervoáru, jakým je půda, by se měla věnovat odpovídající pozornost. Bohužel nelogičnost v tomto směru stále ještě zatěžuje mysl mnoha odborníků. Dosud jednostranné využívání kdysi zalesněné krajiny vede k velmi nebezpečnému plošnému uplatnění vlivu nepřirozených stepních podmínek. Cílem nového systémového přístupu by tedy měla být soustavná promyšlená snaha o obnovení schopnosti krajiny zadržet vodu v půdě a využít ji pro stabilizaci klimatu prostřednictvím transpirující zeleně. Výsledkem by měla být stabilizace bilančních složek vodního režimu a prioritní obnova vodně-tepelných poměrů v krajině a celého malého vodního cyklu. Uplatnění nového přístupu ke krajině, nutného pro udržitelný život venkovských i městských oblastí státu, však nebude zřejmě možné, pokud tento požadavek nebude zároveň uznán za prioritní zájem společnosti a politický úkol státu.

Variantu, kdy by  pod obcí Nové Heřminovy vznikla retenční nádrž,  která nezničí obec a přesto  ochrání Krnov před velkou vodou, zkoumalo Povodí Odry.

V příloze „Věda“ deníku Mladé fronty DNES byl 31. srpna 2002 publikován příspěvek „Mohou naše lesy účinně tlumit záplavy?“. Podnětem k sepsání této krátké studie byly názory jednotlivců i představitelů různých organizací, prezentované ve sdělovacích prostředcích, o negativním vlivu obhospodařování lesů (obnova lesa, nevhodná druhová skladba) na intenzitu povodně a rozsah záplav v  srpnu tohoto roku. V následujícím textu je tato problematika s mimořádně závažným celospolečenským dopadem analyzována podrobněji.

Ve čtvrtek 30. 1. 2003 představilo Povodí Odry svou první verzi koncepce protipovodňové ochrany pro Moravskoslezský kraj (zazipovaná verze je k dispozici zde (rtf) a zde (doc)). Materiál vznikl jako součást koncepce plánování v oblasti vod na zakázku kraje. Dokument je možno připomínkovat do 14. 2. 2003. Hnutí Duha Jeseníky vyjádřilo svůj nesouhlas s malým zastoupením takzvaných „alternativních“ protipovodňových opatření. Koncepce vychází ze snahy spoutat řeky za každou cenu betonem a navrhuje stavbu dalších přehrad. Přitom je po letních povodních v Čechách zřejmě, že nádrže můžou celou situaci značně zkomplikovat, protože po jejich naplnění se situace vyvíjí již zcela chaoticky. Část pojednávající o dvou verzích zamýšlené heřminovské přehrady najdete zde.

V nejbližších měsících má zastupitelstvo Moravskoslezského kraje rozhodovat, zda chce, aby v kraji vyrostla nová přehrada. Vodní dílo v Nových Heřminovech na řece Opavě v Jeseníkách by mělo zabránit povodním na Krnovsku a Opavsku. Stavět, nebo nestavět novou přehradu na horním toku Opavy? Vodohospodáři tvrdí, že věc je jasná: nebude-li přehrada, budou povodně.

Povodí Odry přišlo s návrhem menší přehrady. Nové Heřminovy na Bruntálsku mají značnou šanci na záchranu. Představitelé kraje a Povodí Odry začali couvat od prosazování projektu velké protipovodňové přehrady na území obce.

Zmenšení retenčního objemu plánované nádrže v Nových Heřminovech umožní zachovat tuto obec na Bruntálsku, které již léta hrozí zatopení přehradou. Nová koncepce protipovodňové ochrany na území Moravskoslezského kraje, vypracovaná na zakázku MS kraje Povodím Odry, navrhuje zmenšit objem uvažované nádrže z 27,3 milionů metrů krychlových na pouhých 8,5 mil. Takováto nádrž, jak uvádí studie, by postačovala k tomu, aby byl Krnov ochráněn před stoletou vodou. Text Povodí pojednávající o heřminovské přehradě si můžete stáhnout zde.

Do dnešního dne utajovanou retenční nádrž v povodí řeky Opavy objevili díky svým výpočtům ekologové zabývající se možnostmi alternativních protipovodňových opatření blízkých přírodě. Odborníci z ostravské Agentury ochrany přírody a krajiny ČR spočítali retenční prostor nivy řeky Opavy v úseku od navrhované hráze v Nových Heřminovech po soutok Střední, Bílé a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem a došli k závěru, že údolí řeky je schopno zadržet až 1,38 milionů metrů kubických vody.

Upnutí veškeré pozornosti pouze na jedno jediné řešení ochrany Krnova a okolních obcí před povodněmi - na výstavbu retenční nádrže v Nových Heřmínovech - by mělo za následek mnohaletý odklad realizace ochrany uvedených sídel. Vyplynulo to z jednání, které vedli zástupci sdružení "Voda v krajině" s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem. Po povodních v Čechách došlo totiž k přehodnocení priorit při poskytování protipovodňové ochrany obcím a stát se rozhodl nejdříve chránit ty, kteří jsou dosud chráněni jen před pětiletou vodou.

Zatímco účinky jednotlivých metod chránících obyvatele povodí Opavy před velkou vodou jsou již víceméně prozkoumány a známy, zůstává nezodpovězenou otázkou, jak by vypadala jejich vzájemná kombinace. Povodí Odry totiž nechalo vypracovat rozsáhlé studie zkoumající účinky opatření v krajině (zvýšení retenčních schopností krajiny), poldrů, retenční nádrže v Nových Heřmínovech a zkapacitnění koryta v Krnově, nedostalo se však k tomu, aby byla zhodnocena možnost kombinace jednotlivých opatření. Přitom právě tato možnost představuje podle odborníků ze sdružení "Voda v krajině" ideální a komplexní řešení, které by přineslo optimální efekt pro celý region. Tvrdí se tak ve studii, kterou vypracovalo toto sdružení jako materiál pro krajské poslance moravskoslezského kraje, kteří budou o protipovodňových opatřeních v kraji jednat ve čtvrtek 19.září.

Povodeň na Lužnici mohla být ještě horší, kdyby část vody nezadržela zachovaná přírodní niva řeky v chráněné krajinné oblasti nedaleko státní hranice, upozornilo Hnutí DUHA. Podle doposud nezveřejněných výsledků výzkumu Akademie věd lze odhadovat, ze louky, mokřady a meandry v jediném jedenáctikilometrovém úseku omezily záplavu na dolním toku o 5,5 milionu krychlových metrů - tedy objem odpovídající středně velké přehradní nádrži.

Středoevropské země by měly začít spolupracovat na ochraně proti příštím povodním, apelovalo dnes Hnutí DUHA a jeho partnerské organizace z Rakouska a Německa na společné tiskové konferenci ve Vídni. Představily zde hlavní opatření, které by vlády tří zemí i dalších sousedních států měly společně prosazovat. Zatímco například úklid nebezpečných toxických odpadů v místech ohrožených povodněmi může každý stát zajistit doma sám, bez mezinárodní spolupráce středoevropských zemi se ochrana před záplavami neobejde.

Hnutí DUHA dnes upozornilo, že povodně nejsou zapříčiněny pouze katastrofálním výkyvem počasí, ale mají rovněž důležité ekologické příčiny. Smrkové monokultury zadržují vodu podstatně hůře než lesy s místně odpovídajícími druhy stromů – převážně tedy s buky a duby, v horách i jedlemi. Starý jedlobukový les zachytí za 24 hodin až osmdesát milimetrů srážek, zatímco umělá smrčina troj - až desetinásobně méně.

Prvním návrhem řešení protipovodňové ochrany na řece Opavě byla v roce 1998 výstavba vodního díla Nové Heřmínovy. Po námitkách ze strany občanů a občanských sdružení, že je přehrada předkládána jako jediné řešení, rozhodlo MZe  o vypracování studie „Možnosti retenčních úprav v povodí řeky Opavy“, která se pokusila nalézt a posoudit další návrhy protipovodňové ochrany tohoto území. Tento materiál byl poprvé představen veřejnosti v lednu 2001. Předložený návrh byl připomínkován jak ze strany občanů a nevládních organizací, tak ze strany organizací státních. Na tyto připomínky nebylo reagováno. V listopadu 2001 byly návrhy rozšířeny o studii zkapacitnění řeky Opavy přes město Krnov. Tato studie posuzuje opět pouze samostatnou variantu. Posouzení kombinace a spolupůsobení dvou nebo více variant je zpracovatelem studie z nejasných důvodů odmítáno, i když k tomu byl vyzván již několikrát. Kombinací opatření se stručně zabývá pouze tato analýza "Vody v krajině".

Plánovaná heřmínovská přehrada je se svým retenčním objemem 27 mil. kubických metrů předimenzovaná a díky tomu její výstavba ohrožuje samotnou existenci obce Nové Heřmínovy. Přitom pro dostatečnou protipovodňovou ochranu Krnova, Zátora, Brantic a Opavy by stačilo vybudovat ve stejném profilu nádrž menší, která by heřmínovským nevzala jejich domovy a byla by důstojným ale i rychleji prosaditelným kompromisem. Tyto skutečnosti plynou ze studie vypracované zkušeným přehradářem a soudním znalcem v tomto oboru ing. Milanem Bilíkem, který na severní Moravě projektoval několik nádrží a spolupracoval i na projektu heřmínovské nádrže.

Od velkých povodní v údolí řeky Opavy uběhlo pět let. Pět let je krátká doba, než aby mohly být zhojeny všechny rány, které povodeň některým z nás uštědřila. Pět let by však mohla být dostatečně dlouhá doba k přehodnocení názorů na příčiny povodňových škod a taky dostatečně dlouhá doba ke změně přístupu nás lidí ke krajině, v níž žijeme. Obě katastrofální povodňové situace (před pěti lety na Moravě a letos v Čechách) nás nakonec přivádějí k myšlence, že kromě výrazné změny klimatu bude jednou z příčin značných povodňových škod i ne zcela rozumné využívání krajiny.

Na fotografiích máte možnost prohlédnout si místa, která mají navždy skončit pod vodní hladinou heřmínovské nádrže. Obec Nové Heřmínovy  (Neu Erbersdorf) leží na obou březích řeky Opavy. První zmínka o obci je z roku 1406, pak obec zpustla (kolem roku 1474), obnovena byla na konci 16. století. Obec leží na spojnici Bruntál - Krnov (silnice I. třídy) u odbočky na Vrbno pod Pradědem. Tato výhodná poloha je příčinou rozvoje obce i podnikatelských aktivit v ní. Díky stavební uzávěře v obci se zde zachovalo mnoho unikátních památek lidové architektury. Po katastrofální povodni v roce 1997 byla obec zvelebena natolik, že se uvažuje o vyhlášení památkové zóny

Krnov, Ludvíkov, Bohušov ale i další obce bruntálského okresu projevily zájem o instalaci levných protipovodňových hrází ostravské firmy Koexpro, jejíž ředitel Jaroslav Pařenica je členem sdružení obcí a odborníků „Voda v krajině“, které se snaží najít optimální řešení protipovodňové ochrany na řece Opavě. Firma Koexpro je držitelem patentu na protipovodňové hráze vyrobené z tkaného materiálu a plněné štěrky či speciálními směsemi pomocí čerpadel. Díky této technologii lze až 75 cm vysokou hráz postavit velice levně a rychle a to i v režimu ohrožení. Obce již projevily o tento způsob ochrany zájem a nyní probíhají jednání nad výběrem lokalit. 

Díky dlouholeté stavební uzávěře, která neustále platí a která je zapříčiněná záměrem postavit na konci obce přehradní hráz, se v Nových Heřmínovech podařilo to, co málokde jinde: zachovat původní tvář vesnice s neporušenou architekturou jednotlivých domů. To alespoň plyne ze zprávy Krajského památkového ústavu v Ostravě.

Informovat občany o všech možnostech protipovodňové ochrany na řece Opavě si dalo za úkol občanské sdružení Hnutí Duha Jeseníky. Za tímto účelem vydalo letáček s názvem "Není jenom přehrada", který se během tohoto týdne dostane téměř ke všem obyvatelům horního toku Opavy (od Krnova až po Ludvíkov). Leták stručně a díky vtipným obrázkům i zřetelně informuje občany o tom, jak se liší poldry od přehrad nebo kolik vody dokáže zadržet samotná dobře obhospodařovaná krajina.  Stáhnout si jej v PDF formátu můžete zde (363 kB).

Namísto toho byly peníze investovány do rozpracování myšlenky ochrany přehradou. A přitom přehradou zbytečně velkou. Její objem totiž dokáže transformovat stoletou povodeň v Krnově nikoliv jen na vodu dvacetiletou, jak je tomu v okolních obcích, ale na průtoky mnohem menší. Jinými slovy: přehrada poskytuje Krnovu i Opavě nadstandardní ochranu před povodněmi. Takovou, jakou nemá ani Praha, Ostrava nebo Vrbno pod Pradědem. Ale ne zadarmo. Na úkor 250 občanů Nových Heřmínov (kteří bydlí ve 150 domech a ne v 60, jak uvádí pan Polášek), za cenu nevratné ztráty prosperující obce a likvidace továrny zaměstnávající stovku lidí a navíc za cenu 2,267 mlrd. korun. Otázka tedy zní: Proč má být Krnov chráněn více než všechny ostatní obce na severní Moravě? Jenom proto, že je nad ním profil vhodný ke stavbě nádrže? Jak k tomu přijdou ostatní obce, jejichž ochrana je podstatně menší?

Tato stručná analýza přináší souhrn dosud známých a uvažovaných protipovodňových opatření v povodí řeky Opavy společně s přehledným hodnocením jejich kladů a záporů především v souvislosti s účinností ochrany, efektivitou a vyvolanými dopady jak sociálními tak ekologickými. Analýzu vypracovalo sdružení obcí, odborníků a nevládních organizací „Voda v krajině“, jehož cílem je vypracování optimálního komplexního programu protipovodňové ochrany. K vypracování analýzy bylo použito pouze prostředků sdružení. (Materiál ve formátu DOC má 406 kB, komprimovaný ZIP má 194 kB)

Obci hrozí zánik kvůli přehradě, proto navrhuje jiné řešení protipovodňové ochrany: Přehrada, nebo řada malých hrází a rybníků na celé řece? Spor, na jehož výsledku závisí osud malé obce na Opavě, vstupuje do další fáze.

Když někdo vysuší neprůchodný močál plný komárů a udělá na jeho místě obilné pole, vypadá to na první pohled jako rozumný počin. Lze jej však často přirovnat k podpalování doutníku stokorunou. Jádro problému spočívá v tom, že člověk rozbil takzvaný malý cyklus vody a způsobil si mnoho problémů spojených s velkým cyklem, kdy je množství kolující vody značně větší a je pak příčinou mnoha škod. Lze tento proces zvrátit a udržet vodu tam, kde patří a kde ji nejvíce potřebujeme - v krajině?

Rozpočet uvažované přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku se po novém přepočítání nákladů vodního díla zvýšil z původní částky 1,54 miliardy korun na částku 2,267 miliardy, tj. téměř o padesát procent. To je výsledek studie vypracované firmou VRV Brno na základě zadání Ministerstva zemědělství. Příčinou tohoto nárůstu rozpočtu je stavbou vyvolaná finančně náročná přeložka silnice první třídy Bruntál – Krnov, původní nedostatečný a chybný odhad nákladů spojených s likvidací obce Nové Heřminovy a zvýšená finanční náročnost výstavby vlastní hráze.

Sdružení občanů, neziskových organizací, obcí, odborných institucí a soukromých firem vzniká s cíli:

1. Sdružovat obyvatele regionu a obce, které mají zájem podílet se na přípravě takové protipovodňové koncepce v povodí řek Opava a Opavice, která by byla v co největším souladu s možnostmi a potřebami rozvoje regionu.

2. Zajišťovat přípravu a zpracování souboru informací, které budou podkladem pro zpracování a realizaci komplexního programu protipovodňových opatření v povodí Opavy a Opavice.

3. Sloužit jako integrační článek mezi zainteresovanými obcemi, jednotlivci a odbornými institucemi a státní správou.

4. Ochrana přírody a krajiny.

Projekt heřminovské přehrady má několik zásadních nedostatků. Přitom existují moderní a ve světě již ověřené způsoby protipovodňové ochrany obcí, které naopak přispívají k růstu zaměstnanosti při racionální údržbě krajiny a mají celoplošný charakter, takže nezvýhodňují jednu část obyvatel na úkor ostatních (jako je tomu při budování vodního díla).

Takzvaná „opatření v krajině“, která zahrnují vsakovací pásy, biokoridory, převádění vody mělkými koryty do vhodnějšího povodí a poldry, představují z mnoha důvodů, především sociálních, ekonomických, ekologických a protipovodňových, velkou šanci pro obyvatele i krajinu povodí Opavy, kde dosud je prosazována stavba retenční nádrže v Nových Heřminovech. O tom, jak lze opatření v krajině provádět v praxi, přednášel na konferenci Dr.Ing. Miroslav Dumbrovský z „Výzkumného ústavu meliorací a opatření v krajině“, který představil projekt na komplexní pozemkové úpravy pro Lichnov – obec, která utrpěla velké škody při povodních v roce 1996 a 1997.

Cílem konference v Bruntále bylo nalézt (či s hledáním začít) alternativní řešení protipovodňové ochrany v CELÉM povodí řeky Opavy. Jak totiž několikrát na konferenci v Bruntále padlo, úpravy na řece Opavě by neměly řešit ochranu pouze Krnova, ale také ochranu obcí na horním toku řeky a na přítocích, z nichž největším je Opavice. Jak si místostarosta Vodička jistě pamatuje, byly to právě obce Karlovice, Vrbno pod Pradědem, Široká Niva, Hynčice, Holčovice či Město Albrechtice, které byly při povodních v roce 1997 téměř srovnány se zemí a kde rovněž byly oběti na životech. Pakliže polovina miliardových škod připadla na třicetitisícový Krnov, jak pan Vodička uvádí, zbytek si mezi sebou rozdělily tyto obce, v nichž celkem žije daleko méně obyvatel. Možná by bylo na místě rozpočítat tyto škody procentuálně, a nepoužívat zavádějící údaje. Fakt, že má jasno pan Vodička, ještě neznamená, že jasné je všechno.

Archiv: