Starosta města Krnova Josef Hercig (ČSSD) nedokázal ani po urgencích odpovědět na otázku Hnutí DUHA Jeseníky týkající se efektivity plánované heřminovské nádrže. Nezávislí odborníci již dříve zpochybňovali projekt příliš velké nádrže, která vyžaduje likvidaci prosperující obce Nové Heřminovy. Pro ochranu Krnova a dalších obcí navrhli vybudovat nádrž malou nebo uvažovat o kombinaci různých opatření. Jedním z důvodů byly právě příliš velké vyvolané náklady spojené s nutností přestěhovat 250 obyvatel obce a fungující továrnu.

Na dotaz položený písemně a týkající se škod ve městě Krnově starosta neodpověděl. Potvrdil tak, že tyto údaje nejsou na jednacím stole tím rozhodujícím argumentem. Hnutí DUHA Jeseníky již před lety žádalo zhodnocení efektivity projektu přehrady, tj. stanovení, kolik korun dokáže v případě povodně zachránit jedna koruna investovaná do přehrady. K těmto úvahám však nikdy nedošlo. Na základě vlastních odhadů (1) Hnutí DUHA Jeseníky tvrdí, že náklady na přehradu jsou třikrát větší než škody, jimž může přehrada zabránit.

Hnutí DUHA Jeseníky pořádá dnes od 18.00 společně s Arnikou koncert Ireny a Václava Havlových a Vlastislava Matouška v kostele sv. Jiří v komunisty zlikvidované vesnici Moravské Pelhřimovy na Osoblažsku. Vystoupení známých umělců by mělo připomenout tragický osud Pelhřimov a nebezpečí likvidace další obce – Nových Heřminov.

Hnutí Duha Jeseníky vydalo pohlednici bruntálské obce Nové Heřminovy, aby tak dokumentovalo současný vzhled obce a znovu upozornilo na její ohrožení plánovanou výstavbou přehrady. Pohlednice je distribuována v okolí obce a občané, kteří požadují nalezení optimálnějšího řešení protipovodňové ochrany, ji zasílají hejtmanovi kraje Evženovi Tošenovskému a úředníkům Ministerstva zemědělství. Virtuální pohlednici lze také odeslat přímo z internetových stránek Hnutí DUHA Jeseníky (http://www.jeseniky.ecn.cz).

Zcela nový přístup při navrhování protipovodňových opatření zvolili nedávno krajští zastupitelé. Po několikaletém studování všech dostupných informací navrhli výstavbu velké heřminovské nádrže za 2,27 mlrd. Kč. Přitom škody způsobené povodní v roce 1997 (která je označována za 600-letou povodeň, tedy za povodeň, která se v takovémto rozsahu vyskytuje jednou za 600 let) v obcích pod navrhovanou nádrží nedosáhly ani čtvrtinu této sumy. Jinými slovy: preventivní opatření, které má chránit majetek před povodní, je čtyřikrát dražší než škody povodní způsobené. Tento absurdní výsledek je důsledkem absence nezávislé analýzy efektivity opatření navrhovaných a po léta prováděných majitelem názorového monopolu – Povodím Odry.

Krnované budou mít možná svou vlastní přehradu. Trochu zvláštním způsobem jsou totiž na letní srážky připraveni obyvatelé krnovského předměstí Kostelec. Na břehu řeky Opavy vyrůstají protipovodňové hráze, které v případě povodně zabrání vylité vodě v návratu do koryta. Zadržená voda tak zaplaví okolní domy, které se po delší dobu ocitnou na dně této jistě nežádoucí retenční nádrže. Podle týdeníku Region sdílí tyto obavy i vedení města.

V loňském roce přijala vláda ČR účelovou půjčku od Evropské investiční banky, která je určena na zabezpečení protipovodňových opatření v postižených regionech. Podle informací, které získalo Hnutí Duha Jeseníky, nebude z této půjčky hrazena ani vlastní výstavba ani přípravné práce spojené s výstavbou plánované retenční nádrže v Nových Heřminovech.

V těchto dnech v obci Zátor na Bruntálsku havarovalo několik nákladních vozidel. Po otevření kamionového přechodu ve Vysoké – Bartultovicích každoročně nezadržitelně stoupá počet vozidel projíždějících obcí po nevyhovující silnici I. třídy, která je místy široká jen několik málo metrů. Doprava terorizuje obyvatele, kteří si již mnohokrát ztěžovali svým zástupitelům i vysokým státním úředníkům. Odpovědí jim ale bylo jen mlčení a výmluvy na plánované budování heřminovské nádrže. Situace se již několik let neřeší, jen odkládá. Přitom Hnutí DUHA již před dvěma lety upozorňovalo na nevhodnost vedení naváděcí komunikace k přechodu těmito místy.

Opavští zastupitelé na svém posledním zastupitelstvu podpořili plánovanou výstavbu retenční nádrže v profilu obce Nové Heřminovy. Rozhodli tak navzdory argumentům, které poukazují na to, že by bylo vhodnější hledat jiná opatření, která by byla pro město Opavu větším přínosem. Na tuto skutečnost poukazuje nejenom Hnutí DUHA, ale i představitelé opavské opozice z US. Přesto hlasování dopadlo ve prospěch megalomanské stavby přehrady a opavští zastupitelé tak opět prokázali, že jejich názory se liší od zájmů obecných.

Hnutí DUHA Jeseníky uvítalo nominaci generálního ředitele Povodí Odry s. p. ing. Pavla Schneidera na prestižní ocenění Ropák roku, které je každým rokem udělováno českými ekologickými organizacemi tomu, kdo se svou prací nejvíce podílel na poškozování životního prostředí v ČR. Povodí Odry je již dlouho ekology kritizováno za prosazování nešetrných zásahů do říčních ekosystémů.

Hnutí DUHA Jeseníky společně a Arnikou Ostrava uspořádalo v sobotu 22. 3. 2003 v obci Nové Heřminovy na Bruntálsku jarní happening při příležitosti Mezinárodního dne vod nazvaný „Pochod hastrmanů aneb cesta po dně přehrady“. V deset hodin dopoledne se zde za krásného slunečného počasí sešlo asi 25 aktivistů a obyvatel obce, z nichž mnozí byli převlečeni za hastrmany, aby společně upozornili na skutečnost, že projekt heřminovské nádrže je stále ještě aktuální a že ohrožuje další život obyvatel obce i hastrmanů žijících v řece Opavě.

Ve čtvrtek 30. 1. 2003 představilo Povodí Odry svou první verzi koncepce protipovodňové ochrany pro Moravskoslezský kraj (zazipovaná verze je k dispozici zde (rtf) a zde (doc)). Materiál vznikl jako součást koncepce plánování v oblasti vod na zakázku kraje. Dokument je možno připomínkovat do 14. 2. 2003. Hnutí Duha Jeseníky vyjádřilo svůj nesouhlas s malým zastoupením takzvaných „alternativních“ protipovodňových opatření. Koncepce vychází ze snahy spoutat řeky za každou cenu betonem a navrhuje stavbu dalších přehrad. Přitom je po letních povodních v Čechách zřejmě, že nádrže můžou celou situaci značně zkomplikovat, protože po jejich naplnění se situace vyvíjí již zcela chaoticky. Část pojednávající o dvou verzích zamýšlené heřminovské přehrady najdete zde.

Zmenšení retenčního objemu plánované nádrže v Nových Heřminovech umožní zachovat tuto obec na Bruntálsku, které již léta hrozí zatopení přehradou. Nová koncepce protipovodňové ochrany na území Moravskoslezského kraje, vypracovaná na zakázku Kraje Povodím Odry, navrhuje zmenšit objem uvažované nádrže z 27,3 milionů metrů krychlových na pouhých 8,5 mil. Takováto nádrž, jak uvádí studie, by postačovala k tomu, aby byl Krnov ochráněn před stoletou vodou. Text Povodí pojednávající o heřminovské přehradě si můžete stáhnout zde.

Do dnešního dne utajovanou retenční nádrž v povodí řeky Opavy objevili díky svým výpočtům ekologové zabývající se možnostmi alternativních protipovodňových opatření blízkých přírodě. Odborníci z ostravské Agentury ochrany přírody a krajiny ČR spočítali retenční prostor nivy řeky Opavy v úseku od navrhované hráze v Nových Heřminovech po soutok Střední, Bílé a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem a došli k závěru, že údolí řeky je schopno zadržet až 1,38 milionů metrů kubických vody.

Upnutí veškeré pozornosti pouze na jedno jediné řešení ochrany Krnova a okolních obcí před povodněmi - na výstavbu retenční nádrže v Nových Heřmínovech - by mělo za následek mnohaletý odklad realizace ochrany uvedených sídel. Vyplynulo to z jednání, které vedli zástupci sdružení "Voda v krajině" s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem. Po povodních v Čechách došlo totiž k přehodnocení priorit při poskytování protipovodňové ochrany obcím a stát se rozhodl nejdříve chránit ty, kteří jsou dosud chráněni jen před pětiletou vodou.

Zatímco účinky jednotlivých metod chránících obyvatele povodí Opavy před velkou vodou jsou již víceméně prozkoumány a známy, zůstává nezodpovězenou otázkou, jak by vypadala jejich vzájemná kombinace. Povodí Odry totiž nechalo vypracovat rozsáhlé studie zkoumající účinky opatření v krajině (zvýšení retenčních schopností krajiny), poldrů, retenční nádrže v Nových Heřmínovech a zkapacitnění koryta v Krnově, nedostalo se však k tomu, aby byla zhodnocena možnost kombinace jednotlivých opatření. Přitom právě tato možnost představuje podle odborníků ze sdružení "Voda v krajině" ideální a komplexní řešení, které by přineslo optimální efekt pro celý region. Tvrdí se tak ve studii, kterou vypracovalo toto sdružení jako materiál pro krajské poslance moravskoslezského kraje, kteří budou o protipovodňových opatřeních v kraji jednat ve čtvrtek 19.září.

Povodeň na Lužnici mohla být ještě horší, kdyby část vody nezadržela zachovaná přírodní niva řeky v chráněné krajinné oblasti nedaleko státní hranice, upozornilo Hnutí DUHA. Podle doposud nezveřejněných výsledků výzkumu Akademie věd lze odhadovat, ze louky, mokřady a meandry v jediném jedenáctikilometrovém úseku omezily záplavu na dolním toku o 5,5 milionu krychlových metrů - tedy objem odpovídající středně velké přehradní nádrži.

Středoevropské země by měly začít spolupracovat na ochraně proti příštím povodním, apelovalo dnes Hnutí DUHA a jeho partnerské organizace z Rakouska a Německa na společné tiskové konferenci ve Vídni. Představily zde hlavní opatření, které by vlády tří zemí i dalších sousedních států měly společně prosazovat. Zatímco například úklid nebezpečných toxických odpadů v místech ohrožených povodněmi může každý stát zajistit doma sám, bez mezinárodní spolupráce středoevropských zemi se ochrana před záplavami neobejde.

Hnutí DUHA dnes upozornilo, že povodně nejsou zapříčiněny pouze katastrofálním výkyvem počasí, ale mají rovněž důležité ekologické příčiny. Smrkové monokultury zadržují vodu podstatně hůře než lesy s místně odpovídajícími druhy stromů – převážně tedy s buky a duby, v horách i jedlemi. Starý jedlobukový les zachytí za 24 hodin až osmdesát milimetrů srážek, zatímco umělá smrčina troj - až desetinásobně méně.

Plánovaná heřmínovská přehrada je se svým retenčním objemem 27 mil. kubických metrů předimenzovaná a díky tomu její výstavba ohrožuje samotnou existenci obce Nové Heřmínovy. Přitom pro dostatečnou protipovodňovou ochranu Krnova, Zátora, Brantic a Opavy by stačilo vybudovat ve stejném profilu nádrž menší, která by heřmínovským nevzala jejich domovy a byla by důstojným ale i rychleji prosaditelným kompromisem. Tyto skutečnosti plynou ze studie vypracované zkušeným přehradářem a soudním znalcem v tomto oboru ing. Milanem Bilíkem, který na severní Moravě projektoval několik nádrží a spolupracoval i na projektu heřmínovské nádrže.

Krnov, Ludvíkov, Bohušov ale i další obce bruntálského okresu projevily zájem o instalaci levných protipovodňových hrází ostravské firmy Koexpro, jejíž ředitel Jaroslav Pařenica je členem sdružení obcí a odborníků „Voda v krajině“, které se snaží najít optimální řešení protipovodňové ochrany na řece Opavě. Firma Koexpro je držitelem patentu na protipovodňové hráze vyrobené z tkaného materiálu a plněné štěrky či speciálními směsemi pomocí čerpadel. Díky této technologii lze až 75 cm vysokou hráz postavit velice levně a rychle a to i v režimu ohrožení. Obce již projevily o tento způsob ochrany zájem a nyní probíhají jednání nad výběrem lokalit. 

Díky dlouholeté stavební uzávěře, která neustále platí a která je zapříčiněná záměrem postavit na konci obce přehradní hráz, se v Nových Heřmínovech podařilo to, co málokde jinde: zachovat původní tvář vesnice s neporušenou architekturou jednotlivých domů. To alespoň plyne ze zprávy Krajského památkového ústavu v Ostravě.

Rozpočet uvažované přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku se po novém přepočítání nákladů vodního díla zvýšil z původní částky 1,54 miliardy korun na částku 2,267 miliardy, tj. téměř o padesát procent. To je výsledek studie vypracované firmou VRV Brno na základě zadání Ministerstva zemědělství. Příčinou tohoto nárůstu rozpočtu je stavbou vyvolaná finančně náročná přeložka silnice první třídy Bruntál – Krnov, původní nedostatečný a chybný odhad nákladů spojených s likvidací obce Nové Heřminovy a zvýšená finanční náročnost výstavby vlastní hráze.

Projekt heřminovské přehrady má několik zásadních nedostatků. Přitom existují moderní a ve světě již ověřené způsoby protipovodňové ochrany obcí, které naopak přispívají k růstu zaměstnanosti při racionální údržbě krajiny a mají celoplošný charakter, takže nezvýhodňují jednu část obyvatel na úkor ostatních (jako je tomu při budování vodního díla).

Takzvaná „opatření v krajině“, která zahrnují vsakovací pásy, biokoridory, převádění vody mělkými koryty do vhodnějšího povodí a poldry, představují z mnoha důvodů, především sociálních, ekonomických, ekologických a protipovodňových, velkou šanci pro obyvatele i krajinu povodí Opavy, kde dosud je prosazována stavba retenční nádrže v Nových Heřminovech. O tom, jak lze opatření v krajině provádět v praxi, přednášel na konferenci Dr.Ing. Miroslav Dumbrovský z „Výzkumného ústavu meliorací a opatření v krajině“, který představil projekt na komplexní pozemkové úpravy pro Lichnov – obec, která utrpěla velké škody při povodních v roce 1996 a 1997.